Pěst legendy

Je to dosť dobrý akčný kung-fu film s Jet Lim, ktorý patrí medzi jeho lepšie filmy. Má výborný príbeh o činskom mladíkovi, majstrovi bojových umení, ktorý študuje v Japonsku, ale keď sa dozvie, že jeho majster bol behom posledného súboja s japonským bojovníkom zabitý, rozhodne sa vrátiť späť. Kvôli výnimočným schopnostiam svojho uznávaného majstra tomu nechce veriť a čoskoro skutočne zisťuje, že prehral kvôli otrave, preto sa rozhodne pomstiť. Síce počas japonskej okupácie je takmer všetko proti nemu, ale len tak sa nevzdá. Spracovanie je celkom slušné, ale k úplnému ideálu má stále pomerne ďaleko. Mám veľmi rád túto nacionalistickú tématiku, v ktorej hrdina čelí útlaku a hlavne pokiaľ sa jedná o japonskú okupáciu, ale tu po celý čas cítiť, že tvorcovia ani nemali väčšie ambície to využiť vo svoj prospech, aby mohol dej skutočne vtiahnuť a zaujať a aj potenciál ďalších zaujímavýchch prvkov, ako napríklad vzťah s japonkou alebo rivalita medzi dvomi najlepšími bojovníkmi v škole zostal prakticky nevyužitý a tak som to vnímal skôr len ako výplň medzi akčnými scénami. Aj takto sa na to dobre pozerá, až na pár trochu slabších častí ma to dostatočne bavilo, ale v tomto ohľade sa z toho dalo získať aj omnoho viac. Akcie je tu dosť a je výborná. Tu môžem s čistým svedomím povedať, že Jet Li je tu na úplnom maxime svojich schopností v rámci celej svojej tvorby. Súboje majú skvelú choreografiu, sú perfektne natočené, až na pár detailov, kedy si predsa len trochu pomohli aj lanami sú úplne realistické, odohrávajú sa v zaujímavých prostrediach a navyše pôsobia aj celkom drsne. Najviac sa mi páčia prvé dve akčné sekvencie, teda úvod triede, kde poteší aj plno polámaných končatín a hromadný súboj v japonskej škole bojových umení, ale prakticky všetka akcia je skvelá. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, Jet Li je tu perfektný v akcii, ale veľmi ma bavil aj mimo nej, keďže z neho neustále cítiť rešpekt, hlavný záporák Billy Chow, Kurata Yasuaki ako japonský majster a ešte niekoľko zaujímavých vedľajších postáv. Čo sa týka réžie a technickej stránky, vizuálna stránka je v poriadku, akcia je zvládnutá perfektne a sadol mi aj výber lokácií, len to nemá ten správny náboj, aký by som od nacionalisticky ladeného filmu očakával. Takže po akčnej stránke sa jedná bezpochyby o jeden z najkvalitnejších bojových filmov vôbec a hlavne fanúšikovia Jet Liho by si ho nemali nechať ujsť, lebo v takejto forme sa už nikdy vidieť nedal, ale aj tak ma mrzí, že po tej dramatickej stránke to vôbec nefunguje, potom by som hodnotil ešte lepšie. 76% (07.04.2007)

Jet Li ve vrcholné formě, navíc v choreografii Yuen Woo-Pinga? Je vcelku jedno jak moc nacionalisticky laděný tento příběh je, nebo jak moc klišoidní scénář má. Tady jde především o kung-fu. A toho je tady v nejlepší kvalitě dostatek na to, aby jste se nenudili. Pokud překousnete ty absurdní scény, kdy se pěstí drtí kamenné desky, přeráží se poctivé trámy, lámou stromy a přesto pak v soubojích kosti nekřupou, lebky nepraskají...tak si to užijete. (15.04.2017)

Hongkongské kung-fu filmy kdysi vznikali jak na běžícím páse (ročně jich klidně vzniklo i 300), pochopitelně ovšem vznikla i díla, která vynikají nad ostatními. Především první dva díly série Tenkrát v Číně patří skutečně mezi to nejlepší, při výběru toho skutečně nejlepšího by ovšem nejspíš došlo na jiný film Jeta Li- Pěst legendy.   Režiséru Gordonu Chanovi výrazně pomohl choreograf Yuen Woo-ping. Byla to právě Pěst legendy, která (tehdy ještě) bratry Wachowské přiměla Woo-pinga najmout pro choreografii u jejich Matrixu. Právě ve stylu soubojů jde mezi Pěsti legendy a Matrixem díky tomu najít jisté paralely, v Pěsti legendy přitom chybí pověstné Wire-fu a akční scény se drží při zemi. Díky bohu za to.   Předělávka snímku Pěst plná hněvu, kde Jet Li nahradil Bruce Lee stojí na naprosto vypilované choreografii, která je promakaná do nejmenšího detailu. Pěst legendy skutečně patří mezi vrchol akční hongkongské školy, kdy je každá akční scéna odlišná od té předchozí a Li v nich působí jako nebezpečná zbraň, které se člověk nechce postavit do cesty. Z málokoho šel v rámci akčního filmu takový respekt jako právě z Jeta Li v Pěsti legendy.   Pěst legendy přitom musí povinně obsahovat nějaký ten děj, který je v rámci hongkongských filmů pochopitelně jaksi vedlejší, protože hlavní je čekání na Jeta Li v akci. Když ovšem dojde na motiv Zhenovy pomsty a jeho lásky k japonské dívce, který má překážku v podobě rasové nenávisti mezi Číňany a Japonci, ten děj přeci jen funguje i v rámci žánru. Pěst legendy zůstává jednoduchým filmem, přeci jen ovšem v emocionálních pasážích nezůstává hluchá. A naštěstí pořád zůstává většinu času našlapanou akční jízdou, kdy Jet Li pomalu vytírá podlahu s každým, kdo se mu připlete do cesty.   Pěst legendy zůstává vrcholem hongkongské akční školy, který Jeta Li předvedl ve vrcholné formě a z Yuen Woo-Pingovi definitivně otevřel zasloužené dveře do Hollywoodu. Hlavní hvězda, choreograf a mezi nimi režírující Gordon Chan zvládli vytvořit vrchol tehdejší hongkongské tvorby, která si svůj dnešní kultovní status vysloužila naprostým právem...... (27.10.2021)

Jsem opravdu velký fanoušek bojových kung-fu filmů,a bez jakéhokoliv zaváhání či přemýšlení musím konstatovat jedno jediné:Fist of Legend je nejlepší film svého žánru!Naprosto realisticky dokonalé souboje(žádné přiblblé dráty!!!),Jet Li v nejlepší formě,jeden nářez za druhým.O dějovou linku v těchto filmech nikdy nešlo,tohle je ale povinost pro každého,kdo se o tuto produkci zajímá! (25.02.2005)

Je možné, aby nudný příběh, který je navíc rámován ještě nudnějším vyprávěním, mohl přebít zážitek z kung-fu bitek, které choreograficky aranžuje machr svého oboru Yuen Woo-Ping? Fist of legend je toho bohužel smutným důkazem. Režisér Gordon Chan mohl projevit alespoň trošku větší invence mezi přecházením z jedné bojové scény do druhé. Ač se totiž nezdá, tak mezery mezi kopanci a údery pěstí nejsou ničím jiným než hustou vatou, kterou se prodrat vyžaduje od diváka spoustu námahy, která ke konci přechází v téměř až utrpení. Že je Jet-Li herec, ehm neherec by ani nevadilo... protože když bojuje, tak mu do tváře hledí možná tak jeho protivník (který si to taky moc neužije, protože ho za další půlsekundu sejme Jetova končetina), ale on má na hustotě výše zmíněné vaty největší podíl. Takže ani exoticky vypadající původní název, ani hromada Asijců všude kolem nedokáže zvýšit míru poetiky, kterou ostatní filmy oplývají a Fist of legend ji postrádá. Zvláště, pokud máte k dispozici pouze anglicky namluvenou verzi... (10.06.2005)