Hlad

Těžké, existenciálně laděné a nesmírně osobité drama, atakující hranici divácké emocionality zcela nevybíravým, duševně i fyzicky vyčerpávajícím způsobem. To však bohužel platí jen o druhé polovině, kdy se nám při sledování dobrovolně trpícího Fassbendera udělá snad víc šoufl než v případě Jacksonova Braindead - kdyby byl takový celý film, okamžitě by atakoval přední pozice ve zdejších žebříčcích oblíbenosti a snad i procentuálního hodnocení. Naneštěstí úvodní část je více nudná než šokující, příběhově zmatená a přes všechnu snahu o autorskou inovaci i celkem nezajímavá, takže moje hodnocení je jen logickým vyústěním dvou naprosto rozdílných polovin. Ale nic proti McQueenovi - jeho trpělivý a silně poetický přístup se ostatně v následujících filmech prokázal jako velmi užitečný a dokonce i masově úspěšný. A zde (v první polovině) je všeho zárodek.. 70% (13.04.2014)

Ve filmu je cítit silný politický podtext zabývající se problematikou udělení statutu politických vězňů pro zajatce IRA. A protože mi tenhle problém moc neříká, snímek mě nechytá. Né že by jejich protesty, jako hladovka a mazání s*aček po stěnách, nebyly zajímavé, na hodinku a půl mi to ale nevystačilo. Už celá ta koncepce, kdy film víceméně nesleduje vývoj jakési zápletky, ale jen pozoruje situaci, mě nevzala. Navíc vše často ve dlouhých a předlouhlých záběrech, které se mnohdy táhnou víc než smažený sýr. Vězeňská dramata mám rád, tohle na mě bylo ale zřejmě moc hlubokomyslé. (16.07.2010)

Hlad nie je jednoduchý ani ľahký film, ale to už mnohým dôjde podľa názvu. Je to film pre náročného diváka, ktorému snímky ako Štvanec IRA a Boxer nestačili na vykreslenie pomerov v írsku poslednej tretiny minulého storočia. Tak ako mne. Hlad je tiež filmom s minimom akýchkoľvek dialógov, tuctov postáv či príbehov, ktoré by odvádzali diváka od témy. Pokiaľ by som ho mal k niečomu prirovnať, dostal by som sa do oblasti literárnych vied a spracovaním Hlad prirovnal ku koncepcii poviedky, alebo, ešte lepšie, novely. Všetko je tu strohé, kruté a realistické, a divák si skutočne uvedomí, že "niečo skazené je v kráľovstve britskom", alebo aspoň tom írskom. Je to nepríjemný film, ktorý vsádza na dlhé a pomalé scény s o to silnejším dopadom, a hlavne v druhej polovici na nezabudnuteľný výkon Michaela Fassbendera v úlohe väzňa s tragickým osudom Bobbyho Sandsa. Ja viem, prečo ho mám tak rád, a nikto mi to nevezme. 100% (30.05.2013)

Hunger na mňa zapôsobil ako poriadna popálenina od cigarety a vryl sa mi pod kožu ako už dlho nič. Ide o totálnu klubovku pre náročnejších divákov, ktorý budú "chrochtať blahom", pretože tak ako napr. Fish Tank, tak aj Hunger je až moc reálny a nechá vás o filme rozmýšľať. Steve McQueen svojou kubrikovsko-tarantinovskou réžiou dokáže všetku tú pachuť z filmu preniesť až k vám domov. Tú špinu, fyzickú a psychickú muku som cítil neustále a ku koncu mi z toho začala až tuhnúť krv v žilách. Síce sa film zo začiatku tváril trochu inak než sa nakoniec vykryštalizoval celkovo to dopadlo veľmi dobre. Druhá polovica filmu patrí neskutočnému Michaelovi Fassbenderovi, ktorý zažíva zrejmé svoje najlepšie herecké roky. Klobúk dolu pred jeho výkonom. (06.03.2010)

Mučednický boj přespolního běžce aneb vítejte v syrovém naturalismu věznice Maze. Každá scéna má své místo, od strohého vytírání chcánek z vězeňské chodby až po závěrečné metafyzično a Kostěj Smrtelný Fassbender tímto přivedl překročení hereckých hranic sebepoškozování k dokonalosti. Klobouk dolů, Michaele. Můžu si jej pověsit na tvé žebro..? Ještěže kvůli ničemu neprotestuji a mohu si jít pro něco dobrého do ledničky. Jenže… Mám teď jaksi scvrklý žaludek… (28.10.2011)