Roman Polanski: Pravdivý příběh

Miluju Romana Polanskiho, protože je to silnej chlápek. Celkově obdivuju lidi, kteří i přes nepřízeň osudu dokáží překonat vnitřní zlobu a jedou dál. Roman neuvěřitelným způsobem zatáhl za ruční brzdu a přetransformoval se. Je mi záhadou, že lidé většinou zanevřou na oblíbeného člověka jen kvůli manýrům, které v osobním životě má. Najednou je pohled úplně jinej a to je, podle mého soudu, zlo. Tenhle klučina má ale pořád šibalskej úsměv + můj nehynoucí zájem. (14.06.2010)

“If I had killed somebody, it wouldn’t have had so much appeal to the press, you see? But… fucking, you see, and the young girls. Judges want to fuck young girls. Juries want to fuck young girls. Everyone wants to fuck young girls!” - Roman Polanski. Samotná zúčastněná sama uznala, že už ve 13 byla sexuálně aktivní a že ji víc poznamenal spíš soud a celý ten hon na Polanského než onen akt, kdy byla omámena a pomilována do všech třech otvorů, a mezi řádky tak nějak naznačila, že asi předpokládala, že ji Polanski nebude ukazovat sbírku angličáků. https://www.youtube.com/watch?v=ks4DmdF5bh8 A teď vážně, Polanski byl svou náklonností k mladým dívkám nechvalně proslulý a matka oběti mu dceru vyloženě vecpala, aby ji nafotil. Mohla očekávat, že neskončí jen u focení. Polanski, vědom si své viny, spolupracoval a dokonce nastoupil na pozorování do vězení. Bohužel celý proces byl neustále mařen samotným soudcem, který nevěděl, co si s Polanskim počíst a jelikož Romanovi hrozilo 50 let místo původní dohody o podmínce, radši odletěl zpátky do svý rodný vlasti. Díví se mu někdo? Já ne. (18.01.2018)

Působivé i zajímavé nahlédnutí do života pana režiséra, vůbec nedokážu posoudit, kde je pravda, takže se vzdám komentáře jeho prohřešků.. Nicméně faktem zůstává, že osudové rány utržil ohromné a v podstatě je obdivuhodné, že se dokázal znovu zvednout, vstát a začít pracovat.. K tomu jedním dechem dodávám, že manipulace se spravedlností, podivný soudce a ještě podivnější rozhodnutí, novinářské fabulace a ve finále „hon na čarodějnice“ si nezasloužil, tím neříkám, že ho omlouvám, jen to asi umím pochopit... (19.08.2023)

Dokument pojednává o nechvalně známém případu z roku 1977, kdy Roman Polanski nadopoval a znesvětil třináctiletou dívku (shodou okolností v baráku Jacka Nicholsona), a jelikož z toho koukal lágr na dobrých x-let, prásknul do bot a už se v Americe neukázal. Dodnes tam na něj mají vydaný zatykač. Zkrátka, Polanski se stal nedobrovolně jednou ze (svých) filmových postav. ____ Dokument nahlíží na celou kauzu poměrně komplexně - tudíž potěší jak právníky (tímto zdravím Pohrobka), tak fanoušky kinematografie - a k případu samotnému se snaží dobrat přes rekonstrukci několika „mediálních realit“ režiséra. 1, Polanského život. Rodiče mu sebrala válka, přítelkyni zabil Charles Manson. 2, Polanského tvorba, přičemž odtud vzniká otázka, zda zločin nějak nepředjímala, viz znásilnění ve filmu Rosemary má děťátko; zda ďábelská tvorba neimplikuje i ďábelského režiséra. 3, Polanského napojení na exkluzivní smetánku rozvedenou ve slavném vhledu dovnitř Hollywoodu v dokumentu Easy Riders, Raging Bulls. 4, Polanského rozsouzení, protože je zřejmé, že dokument mohl zůstat buďto ambivalentní, anebo se přiklonit na tu, či onu stranu. A spíše se přiklání na stranu režiséra a odhaluje cosi shnilého v mechanismu tehdejší americké justice. (15.12.2008)

Vcelku zajímavá sonda do života dnes již legendárního režiséra, kterého já - musím se přiznat - moc nakoukaného nemám. Docela objektivně zachycuje Polanskiho život a jeho klíčové události - 60. léta a vraždu jeho manželky a hlavně pak onu známou aféru, kvůli které utekl z USA. Ta je však podle mého názoru poněkud rozvlekle uspořádaná a rozhodně by mohla být i zkrácená. Přeci jen jsem očekával trochu hlubší zaměření na jeho tvorbu. Je to sice jen malá piha na kráse, ale je vidět... (08.02.2009)