Zlodeji

Ja by som sa namiesto komentára k filmu pozastavil nad prístupom divákov k postavám, aké boli zobrazené v tomto filme. Vo filmovom realizme nám režiséri častokrát predstavujú postavy na okraji spoločnosti, delikventov, alebo ľudí, ktorí stratili pevnú pôdu pod nohami a snažia sa, aby sme k nim prejavovali sympatie a pochopili pôvod ich chovania alebo trápenia. Treba uznať, že sa im to darí. Prečo sa ale spoločnosť k takýmto typom chová v realite presne opačne a vôbec sa nikto neunúva zistiť príčiny, pre ktoré sa napríklad niekto stal vreckovým zlodejom. Takých ľudí by sme najradšej nakopali do prdele, pričom ako filmoví diváci s nimi na plátne súcitime. Nie je to trochu pokrytecké? Nechcú režiséri, aby sme sa nad osudmi takýchto ľudí zamysleli a nerozoberali ich iba ako fiktívne postavy v rámci filmu? (08.10.2013)

Smutný, zatrpklý film jako sám Alex, který chtěl možná od života daleko víc, než být pouhým zlodějíčkem, ale okolnosti vyplývající z příběhu, který nám byl předložen, mu to nedovolily. Pro mě navíc smutné i v tom, že takových mladých lidí je dnes spousta a pokud nevidí v budoucnosti žádný smysl a ani ho nehledají, pak se ani nedivím jejich laxnímu přístupu k životu. Juan Ballesta, pro mě zatím zcela neznámý herec byl velmi přesvědčivý a celý film byl velmi pěkný po vizuální, potažmo i hudební stránce. Ladrones sice celou dobu udržel mou pozornost, ale pro mě ničím až tak zvláštním nevyčníval, proto dávám pouze lepší trojku. (19.09.2012)

Zloději je průměrně zpracovaný film, která má nevýrazné herecké obsazení a jednoduchý (ikdyž do jisté míry neokoukaný) příběh. Neříkám, že bych se u filmu nudil, nicméně jde o rychle zapomenutelnou záležitost, která vygraduje bohužel až na samém konci. Zkrátka snímek, ze kterého se dalo vyždímat mnohem více, ale i tak neurazí - lehká dramatická oddychovka pro volný čas. (23.07.2013)

Nic není tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tahle věta se k filmu moc hodí. Slušně natočené, slušně zahrané, slušně ozvučené ba i slušný příběh to má...co to ale nemá, jsou emoce. Prostě je to celé jakési chladně odtažité a tam, kde by mělo to vůbec nechytí za srdíčko. Což je dost škoda. A tak si dál budu dávat sakra pozor před kapsáři! (04.10.2011)

Dlouho se mi nějaký film tak nelíbil, Zlodějíčkové u mě zafungovali jako nečekané překvapení - od prvních záběrů mě to vtáhlo a zcela pohltilo. Jednak jsem velkým fandou španělských filmů a jednak mě strašně bavilo herecké obsazení ústřední dvojice. Oba mimochodem ve filmu nemají žádná jména a v závěrečných titulcích figurují jako "Ladrón" a "Ladrona", tedy "Zloděj" a "Zlodějka". V době natáčení 20 letý Juan José Ballesta je zde skvělý a velmi přesvědčivý, a zcela jsem mu věřil postavu kluka, který nemá co ztratit. Jeho herecká družka a vrstevnice María Valverde se mi líbila už v jejím starším snímku "Melissa P." z r. 2005, byť šlo o slabší podívanou. Ve Zlodějíčcích mě již dostala naplno a nesmírně mě bavilo sledovat její amorální hru na zaučování v kapsářství. Dokonalý dojem z filmu u mě osobně podtrhla krásná kamera a dobrý výběr filmové hudby, stejně jako skvělý střih. A tragický závěr mi pak už jen připomněl, jak podobné filmy o dvojicích za hranou zákona prostě miluju. Děkuji nočnímu filmovému klubu na ČT2 za tento výborný španělský snímek, u nás jinak zcela neznámý. UPDATE 10.10.2019 - Zlodějíčkové mě strašně bavili i napodruhé. Asi to není dokonalý film - v některých momentech, jako např. v milostné scéně, sklouzává ke klišé či trapnosti - ale pro spoustu důvodů ho mám prostě rád. Nejvíc asi pro tu kameru, která je zde skutečně hodně povedená, taková správně kinofilmová, s lehkým nádechem do modra, a podařeně koncipovanými záběry. Navíc mi přijde, že ten film hodně vypráví obrazem, a s dialogy zachází spíše úsporně, což je v mých očích opět klad. Potom je zde ten soundtrack, který spolu s obrazem vytváří strašně příjemný audiovizuální zážitek - hudba zde perfektně vytváří atmosféru a navozuje odpovídající emoce. A konečně obsazení - myslím, že toto je film, u něhož jsem se buď už zamiloval do MV, nebo to přišlo nejpozději poté v Bolševikově slabině. Ona je zde na začátku nejprve takové skoro až legrační pískle, s příšerným účesem a v děsivém outfitu, ale postupně projde okouzlující proměnou - pod vlivem narůstajícího milostného citu k jejímu svůdci - a v některých záběrech je prostě dokonalá a neuvěřitelně krásná. A krom toho je to prostě od začátku výborná herečka, takže jakékoli postavě propůjčuje neobyčejnou věrohodnost. A celkově mi to prostě přijde jako správný mix romance a dramatu, kdy je člověku na konci strašně smutno, protože takto to skončit nemělo. Tak zbytečně tragicky, ach! Btw. přijde mi zarážející, že Jaime Marques už nikdy nic nenatočil - je to škoda, rád bych od něj viděl něco dalšího. (30.10.2011)