Čarodejov učeň

Opět stačilo, aby mi tu jeden herec zkazil celkovej dojem z filmu. Já jsem od tohodle filmu totiž očekával především výbornou akční zábavu, kde Nicolas Cage ze sebe udělá dlouhovlasýho mága ze středověku a mě to bude bavit. Nicolas Cage a Jon Turteltaub už mě kolikrát dokázali dobře bavit, ale v tomhle případě to prostě nejde. Kolikrát jsem přemejšlel i nad jednou hvězdičkou, ač mě to mrzelo. Nakonec jsem to ale nechal na dvouch. Samotný příběh není vůbec špatný, jen ten Baruchel je tam jak pěst na voko. Nehledě na to, že film celkově je spíš pro děti, než pro všechny. Prostě mě to naštvalo. Člověk se na něco těší a pak z toho má akorát dvouhodinový trauma u televize. (13.12.2010)

Nedostalo mě to a tedy nijak výrazně mě to nenadchlo. Ale rozhodně není důvod nad tímto trikovým spektáklem z produkční dílny slovutného Jerry Bruckeheimera lámat kouzelnickou hůl. Jde hlavně o to, v jaké věkové kategorii se nalézáte a čím jste mladší, tak o to lépe přijmete poměrně infantilní děj s ještě infantilnějším Jay Baruchelem v hlavní roli vyvoleného Hlavního Merlinina, jenž jako jediný dokáže zničit mocnou čarodějnici, toužící po vyhlazení všeho živého, uvězněnou po staletí v panence Grimhold. Baruchel mohl být zábavnější a záporák Alfreda Moliny zase o stupínek děsivější. Překvapivě se pak hereckým esem v pověstném rukávu stává dobrotivý čaroděj Balthazar v podání ostříleného Nicolase Cage s dlouhými vlasy, který se své role ze všech účinkujících zhostil nejlépe a s noblesou a dodal jí charisma. Malý prostor dostala Monica Bellucci v roli hodné čarodějky. Pro ni hovoří jasně fakt, že byla půvabná, i když v podstatě neměla co hrát. Když je to film plný čarodějů ovládajících roztodivná kouzla, tak to přímo vybízí, že bude film nabitý invenčními kouzly. Kouzel je sice dost, ale že jsou invenční se dá prohlásit jen o některých z nich. A to se na scénáři podílela hned trojice scenáristů, ale nic extra nevykouzlili. Některá kouzla působí divně (trik s oživením mopů a košťat ), některá jsou nápaditá (změna starého auta na nové za jízdy), ale mně tam pořád, vedle těch průměrných varietních čísel, chyběl nějaký zlatý hřeb večera, a prostě jsem se ho nedočkal. Nehledě na to, že film postrádá jakékoliv osobní kouzlo a nejlepší scény vyplýtvá hned na začátku. Pak se blýskne solidně koncipovaným finále. Na závěr jsem se i jednou zasmál, když Baruchel objal svou filmovou lásku Teresu Palmer. Film se vyplatí vidět kvůli Nicolasi Cageovi, okouzlující Monice Bellucci, vytrvalé snaze nenudit a sypat, pokud možno, originální nápady jako z rukávu. Režisér Jon Turteltaub však opět nedokázal oslnit a pospojovat to v optimální celek. 60% (13.09.2010)

Dobrý příklad toho, jak celkem slušný námět na popcornovku umí rutinérský režisér přeměnit v naprostou nudu. A že Jon Turteltaub rutinér je, o tom není sporu. Z celkem dobrého náčrtu totiž nedokázal vymáčknout nic. Pár povedených vtípků se tu sice najde a Baruchel se opravdu snaží vytáhnout z hlášku i z ničeho. Jenže marná snaha, když Turteltaub zbytek filmu pohřbil v naprosté nudě a šedi bez špetky nápadu. Akce je nudná a odflákutá. Postavy se zde vždycky jednou za 15 minut sejdou, hodí po sobě pár plazmových koulí a zase odejdou. Nic jiného se v akci neděje a stejná šablona se opakuje celý film až do směšného finále. No a k smíchu jsou vlastně i zbylé prvky filmu. Něco jako napětí, originální hudbu, logický příběh, dobré efekty či snažícího se Cage tu opravdu nenajdete. Aspoň, že Alfred Molina si uhraje svůj standart a na Teresu Palmer se moc dobře kouká. To je ale na letní blockbuster od Bruckheimera docela málo. (05.12.2010)

Film tolik typický pro Bruckheimerovu produkci poslední pětiletky. Tj. průměrná premisa, překovaná ve slušně plynoucí a rutinní jednohubku s fajn obsazením a výraznou trikovou masáží, na níž jsou znát prachy. Je to bezkonfliktní, je to letní a je to fajn. V případě Teresy Palmer dokonce víc než fajn. 6,5/10 (30.08.2010)

První půlka je bez diskuze boží! Cage má po třinácti letech pořádnou hřívu na hlavě a je cool víc než kdy jindy, Baruchel je nerdí tele jedna radost a Molinův slizký záporák to vše korunuje. Jenže pak se stanoví pravidla, Turteltaub začne všechno opakovat (to fakt neumějí víc, než házet po sobě plazmové koule!?) a vytratí se vtipnost a nadhled. Finále je udýchané a znuděné jako ten buldok. Smutné, když si člověk ještě po necelé hodině člověk říká, že tomuhle ‚bruckheimerovskému popkornu‘ milerád dát i tu čtyřku. (14.11.2010)