Kráľ Drozdia brada

Pre mňa jedna z najkrajších a najklasickejších rozprávok hraných ľuďmi, ktorá neodmysliteľne patrí k Vianociam. Lukáš Vaculík ako kráľ Michal a “Jeskyňka” Adriana Romanová ako princezná Anna sú dokonalí. Zároveň považujem princeznú Annu za jednu z najkrajších rozprávkových princezien ever. Príbeh má samozrejme jasné ponaučenie a potrebnú hĺbku, peknú výpravu a kostýmy a dobovú hudbu. Zbožňujem ju tým viac, čím som starší. Krásna nostalgia. ⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️ (27.12.2023)

Český dabing znie možno osviežujúco, no celkom nerozumiem, či to bolo tak nutné predabovávať. Originálne znenie je zrozumitelné, vtedajší herci tak nemumlali ako tí dnešní. V detstve by som tejto rozprávke dal dve hviezdy (nepáčila sa mi), teraz dávam štyri a uznávam - je to pekný film.  A musím hlavne pochváliť herečku, nie preto, že je to stále najkrajšia slovenská princezná, ale preto, ako túto úlohu zahrala. Neviem kde sa potom táto herečka vyparila, ale je to škoda, lebo podľa mňa mala celkom talent. 72,5%. (08.07.2023)

Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. (20.01.2012)

Moje nejoblíbenější slovenská pohádka. A to nejen kvůli krásné princezně, ale pro svoji "inakosť", odlišnost od jiných pohádek. Vlastně to ani není pohádka, ale příběh. Myšlenka hry s komedianty je v našich pohádkách ojedinělá. Líbí se mi hudba, líbí se mi typická slovenská krajina (tipuji Váh, Strečno). Právě jsem viděl na Primě, poslouchat český dabing bylo hrozné - v slovenštině mnohem lepší - hlavně princ/žebrák mluví úplně jiným hlasem! (12.04.2009)

Popravdě, přepisů této pohádky je povícero, včetně televizní Princezny za dukát, a těžko vinit bratry Grimmy, že opisovali od Shakespeara, když ten sám opisoval ze starých antických legend. Ale poselství je univerzální - někdy člověk potřebuje přes držku, aby se nechoval jako blbec, a měl by si sáhnout na práci, aby neodsuzoval ty, kterými jinak pohrdá a cítí se jim být nadřazen. Nutno uznat, že tady to Tarábkové s Vaculíkem sluší, líbí se mi Stivínova hudba, a především reálie - jak výroby keramiky, tak třeba práce v kuchyni. Ostatně kromě výpravy je zde i skvělá kamera. Možná jen vždy čekám, že princezna po odhalení bude víc naštvaná a víc trucovat, aby i princ přišel na to, že hrát si na všemocného principála je občas i o vnitřní pýše, ale tady se z toho vylhali docela obstojně. Příjemná pohádka, na kterou se rád podívám znovu. (09.07.2023)