Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Rozprávka
  • Akčný
  • Dobrodružný

Obľúbené filmy (6)

The Gamers: Dorkness Rising

The Gamers: Dorkness Rising (2008)

Kdyby se mě někdo zeptal, co znamená hrát AD&D (resp.u nás Dračí doupě), pošlu ho podívat se na tenhle film. Vystihli to naprosto přesně - všechno to malé ohýbání pravidel, diskuze, rozpory mezi hráči a postavami, akce co postavy provádí jen proto, že se hráč baví, bezejmená CPčka, tajné zprávy od PJ...přesné! Nadšení tvůrců a jejich osobní zkušenosti s AD&D jsou vidět a cítit. Relativní nízkonákladovost film posouvá ještě na vyšší level, protože to k Dračímu doupěti tak nějak patří. Film je navíc prošpikovaný různými vtípky a drobnými narážkami z nichž jsem při prvním shlédnutí odhalil/pochopil sotva polovinu.

Do větru

Do větru (2018)

V našem českém rybníčku těch jachtařských filmů moc nemáme (snad jen polodokument Stroskotáme zajtra) a tohle je čestná výjimka. Takže pro jachtaře v podstatě "povinná četba". Film se snaží chytit uprchlické krize - nejsem toho fanoušek, ale jako rámec příběhu a důvod cesty, proč ne. Leitmotiv filmu jsou momenty klidu - zčeřené vlnky za zádí, zvuk trochu smutných houslí nad vodou, klidná hladina než se zvedne vítr... Za mě pěkné až poetické momenty na jachtě. Všechno se ale pochopitelně točí kolem ústřední trojice a jejich vzájemných vztahů. Žádné velké překvapení se nekoná, ale sledovat vývoj v čase mě tu baví. I dramatické momenty tu jsou hlavně proto, aby posunuly vzájemné vztahy, resp.abychom se podívali postavám hlouběji do duše. K maximu hvězdiček tomu ale chybí trochu šmrnc. Víc bych ocenil, kdyby film zůstal v té jachtařsko-poetické rovině nebo byl jachtařsky akční (když už to má být BOAT-movie) nebo jachting zcela upozadit (to by ale byla škoda). Jako by si tvůrci neuměli vybrat. Škoda, bílé plachty ve větru jsou super!

Ponorka

Ponorka (1981)

Nejklasičtější klasika žánru válečných ponorek. Vše co se na plátně děje, je velmi uvěřitelné a není divu: všechny události se skutečně staly (i když několika různým ponorkám). Přítomnost hosta na palubě je dobrý nápad jak vysvětlit divákovi mnoho věcí, které jsou jinak pro všechny ponorkáře samozřejmé. Skvěle vytvořený pocit stísněného prostoru, dlouhé hodiny a dny ubíjející nudy střídané rychlou akcí a nebezpečím. Všechno je perfektně dokreslené a dotvořené vynikající hudbou Klause Doldingera. Akční scény nejsou tak explicitní a nabité speciálními efekty jako v dnešních filmech, ale není to ani třeba - je to spíš výhoda. Tvůrci tak ani nemohli sklouznout k nadužívání speciálních efektů a atmosféru budují jinak: Stísněný prostor, skřípění trupu, zvuk lodního šroubu, dopad hlubinné pumy na hladinu..a hned se cítím být sám na ponorce a přemýšlím, kde přístí nálož vybuchne a nebude-li to moje poslední...