Tlustý prase

Díkybohu nejsem zatím tak prázdný, aby mi tato hra připadala zajímavá. Za celou dobu nikdo na jevišti neřekne žádnou zajímavou myšlenku, vedou se pouze triviální dialogy, které by ocenila tak maximálně měňavka úplavičná, ale né člověk s určitým nadhledem. Na druhou stranu, od moderních Američanů nelze nějaký druhý rozměr dost dobře čekat. Zkrátka, ta silnější kikina, která patrně měla oslňovat svým vtipem a rozhledem, byla stejně obyčejná a nudná jako ta hubená zmalovaná hysterická pipina z práce. No na druhou stranu on ten mladík s počínající pleší také nebyl žádný lumen, takže se není co divit, že ho ta tlustější očarovala svými řečmi o válečných filmech a roztomilým žvýkáním popkornu doma u televize. Výrazně mě pobavila páně LaBuťova představa práce, v jeho pojetí se tam pouze kecá a hodiny řeší nějaké osobní pseudoproblémy. A účetní čeká, až jí kolega dá "spis", aby ho mohla poslat kurýrem, no cheché! Výkon hlavních představitelů chatrné předloze také moc nepřidal. Ta neustálá nervozita ústřední milenecké dvojice se ještě jakžtakž dala snést, ovšem to, co předváděl Mefistofeles Veselý... okamžitě naklusat ke Karlu Hynkovi a předplatit si kurzy na Borce! A co se týče hudby... u každého trošku "nezávislejšího" díla by mě Placebo nadchlo, ale použít jejich skvělé písničky k fádnímu příběhu o kravaťácích, no fuj! (30.04.2013)

Ústřední myšlenka samozřejmě dobrá, zvlášť v dnešní době, kdy nás reklamy tak nabádají, abychom byli sví, až jsou všichni stejní a baštěj to samý, telefonujou z toho samýho, oblečený jsou stejně... Ale tak nějak mi tady chybělo něco navíc, než jen neustálé dialogy na toto jedno téma. Moc se mi nelíbila ani ta hudba a divné nasvícení, které asi mělo reprezentovat moderní svět. A ta jeho bývalá holka, pardon, ta herečka nehrála moc profesionálně. (16.06.2011)

Jihočeské divadlo je už řadu let známé tím, že se programově zaměřuje na oslovení mladých diváků a inscenuje divadelní představení primárně určená jim. Typické je to právě u Tlustého prasete - to je myšleno v dobrém - teenagerská přímočará komedie o tom, jak náš život ovlivňují předsudky a společenský tlak okolí. Kdybych měl o deset let míň, dám 4*, a kdyby o dvacet, tak to možná bude plný počet. Ve svém středním věku si ale nemůžu nevšimnout, že tahle společensko-kritická sonda je příliš povrchní a ve své snaze vybudit maximální emoce nakonec sklízí efekt řekněme protirasisticky zaměřeného filmu, na jehož konci rasista v sále uznale pokývá hlavou a řekne: "Jak já ty rasisty nesnáším, úplně stejně jako negry, židy nebo cigány." Zkrátka a dobře, je to podané moc přímočaře, a tak cynickou zpověď, jakou dal hlavnímu hrdinovi jeho kolega, nemůžeme v reálném životě očekávat. Tam se předsudky a tlak okolí obvykle chytře halí za ušlechtilé fráze, cíle a postoje. Celkový dojem: 65 %. Vyzdvihnout se dají obě dvě ženské role. Teresa Branna je nádherně maloměšťácká a Dana Verzichová křehce zranitelná a sympatická. (05.08.2011)

Hra ze současnosti, která dokáže oslovit i mladší věkovou skupinu. Herecký dojem je působivý - nejsou to žádné vznosné monology typické pro divadlo, ale běžný konverzační tón. Hlavně představitelka Heleny je hodně přesvědčivá. Jako obvykle jen smutně dodávám, že jsem neměl možnost vidět živé vystoupení a TV záznam není to pravé. (07.06.2009)

Viděno ze záznamu včera na ČT2 a lituju toho, že jsem tuhle divadelní hru nemohla vidět naživo. Hodně mě překvapila. Nejdříve mě vyděsila ta originálně pojatá scéna, kdy při předělu mezi jednotlivými scénami naběhli herci na plac a začali přestavovat kulisy, nebo spíše ty černé kostky. Divákova představa tak mohla pracovat na plné obrátky. Herečka, která hrála Helenu byla neuvěřitelná. Před ní klobouk dolů. Tuhle divadelní hru můžu vidět znovu a znovu. (16.06.2011)