Deux jours à tuer

Veľmi dobre zvládnutý film s tajomstvom na konci, na ktoré ale nemusíte čakať, pokiaľ si prečítate komentáre, lebo dve tretiny z nich odhaľujú celú pointu. Ak sa človek tomu vyhne pred filmom, dostane oveľa lepší zážitok. Oplatí sa, lebo naozaj môže prísť k veľkému prekvapeniu. Hudba výborne zvolená ku kľúčovým scénam. (01.04.2024)

KOLIK ČASU JEŠTĚ ZBÝVÁ? JAK DLOUHO JEŠTĚ? DOKUD JEŠTĚ TROCHU ČASU MÁM, MILUJI, CHCI SE SMÁT, CHCI BĚŽET, PLAKAT A MLUVIT. VIDĚT, VĚŘIT, PÍT A TANČIT, KŘIČET, JÍST, PLAVAT, SKÁKAT, NIČÍM SE NEŘÍDIT. JEŠTĚ JSEM NESKONČIL... CHCI LÉTAT, ZPÍVAT, CHODIT, TRPĚT, MILOVAT... NEHLEDĚ NA TO, KOLIK ČASU MI ZBÝVÁ, TOLIK LÁSKY SE VE MNĚ SKRÝVÁ..... /// To takhle jednoho dne popadla Antoina touha začít říkat pravdu. V práci, tchýni, doma....že by nuda? Rozmařilost životem? Zhejčkanost rádiem (jako rozhlasem...)? NEHRAJ SI NA UBLÍŽENÝHO CHUDÁKA! ŘEKNI NĚCO! A je to tady - DRAMA! Kdy asi tak člověk může začít bejt upřímnej? (nebo aspoň se tak tvářit...) DNESKA SI MŮŽU DOVOLIT VŠECHNO! Tak šup šup... už ti kámo kopou díru – je třeba se rozloučit s dětma, vošahat kamarádku, říct kámošům, že jsou vyžírkové, manželce zase.... prostě loučení jiným způsobem. Drsným a filmově zajímavým. Smutnej film, bez pompézností, jen o člověku, kterej se chce rozloučit bez zbytečnýho patosáckýho dojímání a ve kterým má možnost si TU ,,svoji“ citlivou chvilku najít každej. (Možná i ten jenž NEPOCHOPIL, ŽE TEN PÁN NEMĚL MILENKU, ALE LEUKÉMII, A ŽE ....no to je jedno...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou napsal Francois d´Epenoux číst nebudu. 2.) Nevím, jak šetrně říct lidem kolem sebe, že to mám ,,za pár“. 3.) Thx za titule ,,malai“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (07.04.2012)

Raz za čas sa ku mne dostane dráma, ktorej pointa ma posadí na zadok. Tento snímok je jedným z príkladov. Síce kratšie, ale tempo príbehu nedá ani na chvíľu vydýchnuť, kúsok po kúsku sa tu majstrovským a mozaikovým spôsobom buduje a skladá obraz života jedného štyridsiatnika a jeho osobnej drámy. Niekedy až príliš neskoro prídeme na to, čo má v živote naozaj cenu. Filmové dielo s tak veľkým myšlienkovým presahom nemôže preto nechať nikoho chladným. Becker je trieda, už sa teším na ďalšie jeho maškrty. (15.05.2015)

Příjemný film z dílny francouzské kinematografie. Antoinova cynická upřímnost s reflexí jeho vlastního života, který žít asi ani nechtěl, mi sedla. Střední část filmu trochu nuda, ale díky závěru a kompletnímu sdělení filmu řadím Deux jours à tuer mezi povedenější filmy. A nečtěte obsah filmu, víc si to užijete. (04.09.2012)

Pozor! Na tuto beckerovku se asi nedá dívat, pokud znáte pointu. Proto se raději vystříhejte všech komentářů!.. Pokud existuje něco jako "filmová literaturu", pak tohle je exemplární případ... Muž středního věku začně být "upřímný". Znamená však být upřímný k sobě totéž co být upřímný k jiným. Jeho "upřímnost" (raději opět v uvozovkách) typu "z jedné vody načisto" je však vystřelená bez přípravy a realizována způsobem, který mu byl dříve běžný: sarkasmy, intelektuálskou brutalitou, mytím vlastního špinavého prádla v cizích vodách. Od začátku tak máme pocit, že pes je zakopán někde jinde, že nejde o osvobození se od konvenční společnosti a začátek "přirozeného" (všechny pojmy by zde měly být v uvozovkách) života, ale naopak o destrukci vlastního já. Proč? To se dozvíme až v samém závěru: Neselhala společnost, ta je v podstatě dokonalá, ale.... (20.06.2016)