Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hraný dlhometrážny debut dokumentaristu Romana Vávru rozpráva v troch poviedkach, spätých so pšeničným poľom a situovaných do rôznych období roku, príbehy hrdinov, nachádzajúcich sa v rôznych životných etapách. Poviedka Osina sa odohráva v malebnej atmosfére horúceho dňa na začiatku leta. Vystupuje v nej dvojica mladých ľudí, vydávajúca sa hľadať záhadné kruhy v obilí, čo je skvelá príležitosť, ako sa bližšie poznať a snáď aj zamilovať. Augustový príbeh Stoh, zavŕšený nečakanou pointou, rozpráva o štvorici chlapcov, ktorí v tajnom stohovom bunkri obklopenom holým strniskom prežijú prázdninové dobrodružstvo s neznámou mladou tuláčkou, tajomnou kráskou, ktorá pre nich predstavuje prvé, nevinné stretnutie s telesnou láskou, o ktorej medzi sebou síce zasvätene diskutujú, ale ktorej náhla blízkosť ich zaskočí nepripravených. Jesenná epizóda Cesta zachytáva ťaživé existenciálne pocity starých novomanželov pri nevydarenom návrate zo svadby - ide o takmer tragikomický príbeh staropanenskej Jindřišky a podobne životom unaveného Františka. Pole je už zaorané a zmenilo sa na blatistú pascu na ceste do ich nového domova. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (53)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Není to špatný snímek, ale možná ztrácí na tom, že obsahuje 3 samostatné povídky, které na sebe nijak nenavazují (společné mají orpavdu jen to žito). Pokusím se je nějak okomentovat: 1. Ten jsem příliš nepochopil :-) 2 mladí lidé chodí po polích a baví se de facto o ničem (tedy pardon, vlastě se celou cestu baví o osině ;-)) + ta podivná ufounská hudba mě taky nějak nebrala. 2. U toho jsem se docela pobavil. Parta mladých kluků, kteří si udělají bunkr v obrovském stohu slámy a pak hle, co (resp. koho) tam (ne)najdou. Mladou a hezkou holčinu, která jim za jídlo a vybavení brlohu poskytuje jen jedinou protislužbu-prostou přátelskou pusu. Ten konec se mi už tolik nelíbil, to jak ti kluci utekli, mohlo to skončit docela špatně. 3. Tenhle u mně vyvolal docela depku, pocit zmaru, nudy a ničeho hezkého, na co by se člověk měl ve stáří těšit. No, nejsem si jist, že by Iva Janžurová podala tak excelentní výkon (v jiných filmech zahrála lépe). Čekal jsem nějakou pointu nebo poetičnost, ale toho se mi nedostalo. Hodnotím průměrem. ()

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Prvá poviedka Osina je lyrické pristátie mimozemšťanov, asi tak mi tí dvaja pripadali, jeden z Marsu, druhá z Venuše, a predsa si po začiatočných rozpakoch porozumeli. Bolo to milé a vtipné. Druhá poviedka Stoh je zaujímavý detský príbeh o nedetských veciach. Co všechno se může stát ve stohu. Z toho zobrazenia chlapčenskej duše so všetkými jej zákutiami by mohol mať radosť aj majster Kachyňa. Najlepšia poviedka a zaslúžene mala najväčší priestor. Tretia poviedka Cesta je oproti druhej úplným kontrastom, láska v pokročilom veku má iné formy. Janžurová si možno ani nemyslela, že si ešte zahrá nevestu. No nie všetko tu vypálilo až tak vtipne, ako by malo, a koniec je bez pointy. Tretia poviedka tak nezachránila štyri hviezdy, ktoré som filmu po celý čas želal. ()

Reklama

CaptainNor 

všetky recenzie používateľa

Celovečerní debut Romana Vávry, v kterém se odráží jeho dosavadní dokumentární tvorba - a to perfektně vystavěnou a promyšlenou atmosférou. Ta je společným jmenovatelem všech tří povídek, které jsou ostatními atributy zcela rozdílné. Je v nich kus poetiky, hlubší klukovské romantiky, humoru, ale i hořkosti. Ale vtahující a všudypřítomná letní atmosféra převládá nad vším a to se mnohdy nepovede ani zkušenějším režisérům. Výborný počinek! ()

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Roman Vávra toho jako režisér zase tolik nenatočil, alespoň co se týče filmů tedy. A já se přiznám, že z jeho děl mám nejraději Čert ví proč. Z tohoto povídkového filmu se mi líbí jen a pouze závěrečná povídka, protože jen ta dává alespoň nějaký smysl a dá se v ní najít něco o životě. První je totálně hloupá a každá dívka, která by takové martyrium vydržela by zasloužila pořádnou odměnu. Navíc trochu nechápu, proč od dvojice utíkají všichni, kteří v poli dělají úplně něco jiného, než zmíněná dvojice, tím spíš, když se milenci od všech postupně vzdalují. Konec povídky nám pak dává alespoň částečné vysvětlení, že oba jsou tak trochu střelení a docela se k sobě hodí. Druhá povídka je o to pikantnější, že Klára Issová musela olíbat celou bandu kluků, kteří v té době opravdu byli kluky. Že si nevšimli, že je těhotná je věc další. Ale dost vtipné bylo, kterak všichni uvažovali, jak se z polibku může stát dítě. Pořád ale obě povídky tak trochu považuju za něco pro zasmání náctiletých. Třetí povídka je jediná, která má hloubku a širší smysl. ()

Jablkohruska 

všetky recenzie používateľa

Když jsem v sobotu o tři čtvrtě na deset zapínal 2.program České televize, nevěděl jsem, co od tohoto filmu mám očekávat. Byl jsem však tímto povídkovým triptychem velmi příjemně překvapen. I když všechny tři příběhy spojuje stejné prostředí (obilné pole) i stejné hlavní téma (láska), každý z nich má svou vlastní myšlenku a všechny mají co říct. Vyústění jednotlivých filmových povídek byla navíc často nepředvídaná - zkrátka nešlo o ten typ filmu, u kterého už od začátku tuším, jak přibližně skončí. I přesto, že o komedii se rozhodně nejedná, vyskytly se i vtipné momenty (například "záhadný" kruh v obilí vytvořený hlavními hrdiny prvního příběhu). Jediná věc, kterou lze filmu vytknout, je mnohdy přílišná rozvleklost jednotlivých příběhů - v některých místech by se děj dal rozhodně zhustit. Jen kvůli tomu ubírám pátou hvězdu a hodnotím pevnými a zaslouženými čtyřmi. 80% ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (3)

  • Během natáčení odešel Václav Jakoubek ze školy, protože ho nechtěl ředitel pouštět na natáčení. (Duoscop)
  • V roce 1998 získala Iva Janžurová Českého lva za Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. (M.B)
  • K zasezení filmu na pole Iva Janžurová (Jindřiška) řekla: "Strniště má svůj tajemný půvab. Když občas jedu na kole po jeho okraji, mívám dojem, jakoby z něj trčící svébla ještě maličko rostla... Maminka pocházela ze zemědělské rodiny, kde pole vždycky měli a já mám k půdě důvěrný vzrah - úrodná země je přece vzácnost a mě potěší, když do ní přes léto stihnu nasázet aspoň ty jahody. Naše chalupa je polem obklopená a já vždycky koukám z okna a strachuju se, aby zemědělci stihli včas sklidit. No vážně: když se už klasy sklání k zemi a kombajny pořád nikde, jsem z toho vždycky mírně nervózní." (NIRO)

Reklama

Reklama