Lietam v tom

Necekal jsem film roku, nedostal jsem film roku. Necekal jsem komedii roku, ani tu jsem nedostal. Vicemene jsem necekal nic moc, ale neco jsem precejen dostal, prozatim nejlepsi Reitmanovo film. Ono to na prvni pohled nevypada buhvijak, misto chlapka okecavajiciho koureni tu mame chlapka okecavajiciho vyhazovy a litajicim z mista na misto. Jenze film je fakt pohodove a prijemne natocenej a hlavne ho tahne vecne usmevavej a pohodovej Clooney, kterej dokaze vsechno radne okecat a i kdyz je vetsinu filmu sam, je vlastne desne spokojenej a ridi se svoji filozofii, ze pratele a rodina jsou pritez. Takze jsem samozrejme cekal, kdy se z tohohle frajirka stane nejakej po vztahu slintajici ufnukanek a samozrejme, zadny prekvapko se nekona. Nastesti to tu neni v takovy mire, aby to cloveka nasralo a zaroven se ani nekona zadnej velkej happyend. Ono je sice fakt, ze tady nejakej poradnej konec moc neni, nicmene zakonceni vcelku slusny. Jinak obsahem filmu, co je tady uvedenej, se vubec neridte, ten je absolutne mimo, jestli se hlavni hrdina o neco snazi u MythTech, tak ze jim vleze nepozvanej na oslavu. Krome paradniho Clooneyho me potesil jeste Galifianakis v malicky rolicce a hlavne McBride, kterej vyjimecne nehraje zadny hovado a ukazuje, ze nejakej ten hereckej talent pobral. Takze celkove hodne prijemny dialogy, pohodova atmosfera, prijemna hudba a skvely herci, ale zaroven cely tak trochu jednoduchy a stereotypni, i kdyz ta firma na vyhazovani lidi je fajn napad. No proste desne nadhodnocenej film, ale jak rikam, zatim Reitmanovo nejlepsi. (07.01.2010)

Stará známá písnička. Reitman točí jeden film za druhým, ale kvalitě své krátkometrážní tvorby se stále ne a ne přiblížit. Tady je to o to horší, že jsem se celou dobu nemohl zbavit pocitu, že jde o poameričtěnou variaci (bez pejorativního významu, myslím tím skutečně pouze přizpůsobení na americký styl života, náladu ve společnosti apod.) na loňskou japonskou oscarovku. Akorát z toho mám pocit, že to není ani zdaleka tak upřímné jako spíše hodně chtěné, trestuhodně suché a až příliš "so serious". (10.01.2010)

Kdo jsem? Pracuju pro společnost, která mě půjčuje srabům, jako je Stevův šéf. Lidi totiž vyvádí, když dostanou padáka. Jsem 322 dní v roce na cestách. Kdo létá letadlem – zná mě! TADY ŽIJU!.... Dostali jste někdy padáka? Nebo jste dokonce šéf? Šéf jako ten Stevův? Tak v pasážích věnovaných práci, najdete nejen hodně odpovědí, ale zřejmě se i pobavíte. O to tu ale nejde. Stejně jako nejde o zopakování si amerického zeměpisu. Cíl je zamaskován do pracovního vytížení a hesla: ,,CELKOVÉ MÍLE JSOU MÉ CÍLE“ A taky do ,,prázdnýho batohu“. Hlavní je však dokázat, že každý potřebuje pomocného pilota a ukázat, že G.Clooney je stále sympaťák a že přemýšlet o životě je smutné (což zejména odsouhlasí ti starší). Můj problém je, že nebýt té práce, tak se tu ZASE řeší jen vztahy. A i když jde o vztahy plné překvapení, nebaví mě neustále poslouchat co má a nemá smysl a zjistit, že nejlepší parta je jeden. Jinak se jedná o pohodovej film, který je o životě, práci a létání, tedy věcech vesměs smutných. Proto bych jej nedoporučil každému. Ti, kteří očekávají optimistické a radostné pohlazení, ať raději začnou lítat. Letadlem. PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (09.03.2010)

Reitmanův důkaz, že zatímco některým filmům dodá závěr smysl a pozvedne je o pomyslný stupínek výš, jiné může svou nepodařeností snadno srazit z nebeských výšin, k jejichž udržení pak nestačí ani štramák Clooney se svým nejlepším kamarádem batohem a platinovou kartou byznysového cestovatele-profesionála. Nemám nic proti rodinným hodnotám, ale pokud mi je Reitman nutí prostřednictvím uplakaných lidí bez práce, začínám mít na jazyku skoro stejně trpkou příchuť, jako když mi zní do uší už potřetí ta samá alternativní muzika, která je "přece tak cool, protože je indie". To možná je, ale sem se imho vůbec nehodí. (29.01.2010)

Jo, George Clooney v tom fakt lítá a musím se přiznat, že během několika málo minut, jsem v tom byl s ním. Miluju komedie, kdy hlavní postava je tak trochu hajzlík. A Jason Reitman nám už jednou dokázal, že když seženete správného herce, tak mu lidé budou fandit (viz. Děkujeme, že kouříte). A tady mu to opět vyšlo. Bylo by sice dosti zavádějící říct, že Ryan Bingham je Nick Naylor číslo dvě (i když by to bylo taky dost přesné :-)) ale přesto tu najdete dost společných rysů. Práce - jeden obhajuje tabákový průmysl, druhý vyhazuje lidi, když na to jejich šéfové nemají dost odvahy. Mají vlastní filozofii, aby si obhájili to, co dělají i to, jak žijí. A v obou filmech zazní tolik životních pravd, že je nedokážu ani spočítat. Ale co je hlavní, je to, co jsem řekl na začátku. Takovéhle filmy miluju! Nevěděl jsem, do čeho jdu, věděl jsem jen, že tam hraje George a že to má nějaké naděje na Oscarech a musím říct, že budu potěšen, pokud nezůstane jen u nominací. Jason Reitman se mi začíná zamlouvat čím dál tím víc, k čertu, už bych si měl někde sehnat to Juno. Up in the Air je film, který můžu doporučit každému, kdo má rád skvělé dialogy a nějaká ta životní moudra. Zkrátka a dobře, pokud jste viděli Děkujeme, že kouříte, tak si sežeňte i tohle a neměli byste být zklamáni. Já nejsem. Jasných 100 %. (08.01.2010)