Súkromné pasce

I. řada: ***. Tatínkova holčička: ***** (tam jsou výkony vážně hodné ocenění!). Něžný vetřelec, Fajn brigáda a Tři do páru: ****. Malý terorista: ** (jediný podprůměrný díl). Zbytek je průměr (***). Celkově tedy průměr, rozhodně ale příslib lepších časů na českých televizích. II. řada: *****. Útěk: *****. Nezabiješ, V síti a Manželství nebo život: ****. Tvůrci sice (téměř) ustoupili od netradičních témat, ale zapracovali na scenářích. Celkově spokojenost. (05.12.2008)

Nemůžu se ubránit srovnání s Nevinnými lžemi, a pak jednoznačně vycházejí pasti jako tisíckrát větší brak, hlavně proto, že je tady ten laciný filmařský alibismus "my jen objektivně ukážeme, jak to všechno jde do kopru" a řešení nikde, Ve lžích člověk věděl, kde udělala postava chybu, nebo to tušil, nebo když to ani netušil, stejnak to spělo k nějakýmu rozuzlení. Tady se všichni chovaj tak nějak normálně, jak bychom se zachovali všichni, nebo většina z nás, a stejnak to jde od desíti k pěti. Řikám za sebe, nechte si to. Pokud neumíte nabízet řešení, fakt - nechte si to. To zkrátka nestojí za to brát do ruky kameru, stačí se rozhlídnout všude kolem. (05.06.2013)

Ty nejhorší pasti si na sebe stražíme sami. Někdy s pomocí našich blízkých a těm zase pomáháme my. Plně vystihující slogan. Zdá se, že Bakalářům zvoní hrana. Nově se konečně něco povedlo. Příběhy obyčejných lidí, které dnes a vlastně denně potkáváme v metru, tramvaji nebo prostě jen na ulici. Skutečně si mladá žena musí na studium vydělávat jako prostitutka? Má manželství po třiceti letech šanci na přežití? Co sexuální zneužívání dětí? Ptám se sama sebe, kde je chyba. Je to vnás nebo v systému? Jsme oběti doby? Tyto příběhy stojí za to je vidět. Zamyslet se alespoň jednou nad nimi. (12.09.2008)

Není to špatné, ale průměrnost projektu vynikne při srovnání s téměř libovolným filmem či seriálem skandinávské kinematografie. Budu opakovat po sto padesáté stejnou výtku a znovu se opřu do papírem šustících dialogů. Téma k tomu svádělo, scénáristé vábničce podlehli a napsali repliky, které trhají uši. Postavy s oblibou recitují filosofická moudra, pronášejí hlubokomyslné úvahy a zpytují svědomí na mnoho způsobů. Pak svou zázračně nabytou duchaplnost opustí a s okolím komunikují veskrze banálními dialogy. Tahle schizofrenie podráží nohy pocitu přirozenosti, o který mělo jít tvůrcům především. (14.03.2013)

Seroš, který řadím mezi solidní průměr a který mne překvapil. Je vidět, že NOVA se pod novým vedením snaží o vlastní tvorbu, která už jen nespoléhá na otylé a vyčpělé baviče, fekální a trapné pořady typu Tele Tele či na národem milované bílé pláště. Samozřejmě je to seriál a jednotlivé díly mezi sebou kvalitativně výrazně konstrastují. Přesto, pokud mám čas si je nenechávám ujít a to na TV skoro nekoukám. Jen tak dál, je možné, že za čas se už člověk nebude muset stydět veřejně přiznat, že kouká na NOVU. * * * (18.09.2011)