Lovec senzací

"Žid má zůstat Žid, a ne bejt nějakej rada nebo baron, jako tendle Rotschild, pak to takhle dopadne." Ďalšie dva príbehy E.E. Kischa v československo-nemeckej koprodukcii. Najprv v galérkovo-atmosférickej krimi historke Srstka zamorduje šenkára a E.E.K. Laufer pomôže tápajúcej polícii s vyšetrovaním, priebežne o tom informujúc v domovskom liste. Následne zažije trpké sklamanie v láske kvôli pracovnej vyťaženosti. Druhý príbeh je vskutku skvostný, židovský žobrák Kroner udelí príučku židovskému bankárovi Suchařípovi, aby sa následne mohli spokojne stať príbuznými. Atmosféra židovskej štvrti a jej obyvateľov je dokonalá, skvelá výprava a hlavne herecké výkony, okrem už spomínanej ústrednej dvojky tu v epizódnych roličkách hebrejsky hviezdia Hegerová, Racek, Schmid, Kopřiva, Skopeček, Tichánková, miestami mi anekdotické rozprávanie pripomenulo o pár rokov mladšiu televíznu záležitosť "Uctivá poklona, pane Kohn". Je to o kúsok lepšie ako druhý kischovský film Zuřivý reportér a možno by niektorá televízia mohla uviesť aj celú originálnu sériu namiesto týchto zostrihov. (17.07.2023)

Možná až přílišná jednoduchost vzala filmu nějaké vnitřní kouzlo. Řekněme, že je až moc jednoduchý a odděluje se čistě na vyprávění tří povídek z nichž nejzajímavější je asi ta druhá. Kriminální zločin s vraždou svědčí o dost velké laxnosti policie, když Egon Erwin Kisch vypátrá vlastním úsilím víc než ti povolanější. Asi nejzábavnější, ale i nejpoučnější mi přišla ta druhá. Otázkou bylo, proč se postava Jozefa Kronera živila výhradně žebráním, nohy měl evidentně v pořádku. Trochu nám to něco vypovídá i o době, neboť si nedokážu představit spoléhat 365 dní v roce čistě na dobročinnost druhých. Hlavně díky druhé povídce, která nakonec zabírá většinu času je film docela zábavný. (04.10.2023)

Děsný předabing, hrozný Laufer, co ještě třeba dodávat. Třeba to, že si inspektor a všichni detektivové nevšimnou okénka na WC, ale Kisch ano. Bože, bože. První polovina filmu byla prostě tak debilní, že to až hvízdalo. Ovšem druhá už byla hereckým koncertem pana Kronera a pana Suchařípy. No, a nyní hodnoťte. (07.12.2019)

Fenomén filmových sestříhů původních seriálů patří ke znormalizovanému Barrandovu, ale je škoda, že i po letech můžeme sledovat jen ty filmové verze. Protože speciálně původní série Tržiště senzací by měla blíž k výborné mini Uctivá poklona, pane Kohn, zatímco v sestřihu vznikly dva nevyrovnané filmy. Zuřivý reportér příliš nefunguje, ale Lovec senzací už pobavit dokáže. Konečně židovská anekdota, ve které burzovní rada Samek (Leoš Suchařípa) musí provdat svou dceru za místní vyhlášenou chudobu, je vysloveně pikantní. (06.02.2021)

Značně nevyrovnaný filmový počin. Zejména první část, která vypráví příběh vraždy hostinského, je zpracována hodně neuměle a nepřesvědčivě, až téměř amatérsky. Kischovu předlohu jsem sice nečetl, ale předpokládám, že tak špatně ji snad sám vystavět nemohl a že je tedy odfláknutá spíš scénáristicky a potažmo i režijně. Rovněž Kischovy milostné pletky zde působí značně úsměvně svou neživotnou křečovitostí. Mnohem lépe vyznívá druhá část o vynucené svatbě syna žebráka a dcery boháče, která vcelku zajímavě zachycuje reálie staré židovské Prahy a odráží i typicky židovský humor. Konec, který se věnuje vraždě Kischova bohatého strýce, je opět hodně schematický a odbytý. Stejně nevyrovnaně jako obsah filmu na mě působily i herecké výkony - od těch téměř prkenných, jako např. Josefa Laufera, až po solidní Leoše Suchařípy a Jozefa Kronera. (21.12.2018)