Milý John

Nicholas Sparks umí o lásce, co hory přenáší, psát skvěle. A i když film kvalit odzbrojující předlohy nedosahuje, funguje příběh na menším prostoru stále dostatečně osudově. Channing Tatum sice takhle dobrý výkon už nikdy potom nepodal a Amanda Seyfried ještě v dramatickém žánru nebyla dostatečně kovaná, ale ani to nijak zvlášť nevadí. Co ale s odstupem několika let vadí, to je oproti knize pozměněný konec, který celé auře duševního růstu dělá snad i trochu ostudu a z celého Dear John dělá mnohem více sladký romanťák než co jiného. Pořád těm dvěma rozumím, ale to už je teď i trochu málo. (13.06.2010)

24.4.2010 ~ Na tenhle film se dost plive, ale zas až tak špatné mi to nepřišlo. ~ Tenhle film není nelogický, jen je to červená knihovna, zasazená do "současné" Ameriky, hodně přitažená za vlasy. Channing Tatum, vycházející hvězda vypracovaného těla a neobvyklého jména, tu upoutá pozornost jedné blondýnky heroickým skokem do klidných vod přístavního mola, kde se dlouze a hluboce potápí pro její smáčenou kabelku, aby ji mohl na dně uchopit a jak Perseus Medusinu hlavu třímat tento smáčený kousek látky vítězoslavně nad hlavou, zatímco jej bičuje klidná hladina (stopro mi tam někde chybí čárka). Slovo dá slovo a je z toho láska jako trám i když jen na dva týdny. Channing je příslušník speciálních jednotek US Army a je tu jen na dovolené, musí zpátky. A tak si oba slíbí věčnou lásku, ona jede zpět na školu (taky má jen prázdniny), on zpátky do služby, ale stále si píší. ~ Channingovi se blíží konec služby a všechno by bylo slaďácky zakončeno, kdyby si to v tu dobu nerozmyslelo napálit do dvou mrakodrapů několik vypatlanců z liščí nory a Channing tak nemusel (vážně musel?) službu prodlužovat. Na jedné z návštěv to ona nenese zrovna s nadšením (no bodejť) a po návratu zpět na bojiště netrvá dlouho a Channing dostává košem, přičemž ona si bere někoho jiného. Do toho umírá Channingův otec, částečný autista, pomalu umírá i její nový manžel, Channing se zachová jako pravý americký hrdina a nezištně pomáhá, načež uběhne nějaká doba a jejich pohledy se znovu střetnou. Takový happy-end nehappy-end, domýšlet si musí divák sám. ~ Ono to není úplně špatné, ale sráží to ta, až přespříliš do očí bijící potřeba být filmem dojemným, až z morku kosti dloubajícím jakékoliv city. Tolik prvoplánově dojemných zvratů a záběrů a dialogů se vidí málokde. Nelehký úděl amerického vojáka, nelehký úděl osamělé americké ženy, oba za pomoci vnitřní síly překonávajíc nástrahy podlého osudu, oba po americku odměněni za výdrž a píli. Prostě taková moderní červená knihovna. Ne úplně pitomá, ale také ne úplně nezapomenutelná. (19.03.2013)

Na mě tahle romanťárna od Lasseho Hallströma zapůsobila víc, než jsem čekala (a rozhodně víc, než Zápisník jedné lásky, který mě vyloženě nudil). Ústřední dvojka byla dobře vybraná a chemie mezi nimi rozhodně fungovala, tatínek a Amandin zpěv byl milým oživením. Co mi trochu pokazilo dojem, byl závěr, takže ta 4* je slabší. Tu závěrečnou scénu bych prostě smazala, kazí celý film. (26.07.2010)

Nemám rád vojnové filmy, ani ruské z druhej svetovej, ani tie americké patriotistické. Tu to našťastie nešlo až do umelého pátosu a tak som to prežil aj vďaka Amande Seyfried, ktorá sa do podobných rolí hodí a ktorej to z Tatumom aj sedelo. Ale scenár nepustil a neprial tým, ktorí by očakávali sladký film. Romantického nánosu je tu tak poskromne, vojenského rabovania na Strednom východe tiež, takže sa priestor odovzdáva línii so sympatickým otcom a jeho mincami. Očakával som, že tvorcovia viac citovo pritlačia, ale neprišlo to. (26.02.2021)

L. Hallstrom robí príjemné filmy. Občas stvorí niečo skvelé ako napr. Pravidlá moštárny, ale takmer všetky jeho filmy sú tak trochu sladké a plné citov. Drahý John, hlavne jeho prvá romanticky ladená polovica bola na môj vkus presladená až dosť a prakticky sa ničím neodlišuje od romantických filmov, ktoré hollywood chrlí ako na bežiacom páse. Vlastne som istý čas zvažoval, či to vôbec pozerať. Presvedčilo ma vojenské prostredie, v ktorom sa príbeh čiastočne odohráva a R. Jenkins v roli otca, čo sa nakoniec ukázalo ako dobré rozhodnutie, lebo práve vzťah Johna a otca dáva filmu niečo navyše a aj tým trochu vybočuje z koľají čistokrvného romantického filmu. Druhá polovica filmu a R. Jenkins ma presvedčili prikloniť sa k slabším štyrom hviezdam. Hej, a tá Amanda, tá nie je môj typ... 70%. (11.09.2013)