Bohové smrti

Soul Eater představuje vymyšlený svět, kde se ti hodní věčně bojují s těmi zlými. Ti hodní jsou lidé se schopností se přeměnit ve zbraň a jejich tzv. uživatelé většinou přebývající ve škole Shibusen pod vedením samotné smrtky, a ti zlí jsou čarodějnice a lidé postihnuté šílenstvím aneb tzv. kishinové. Námět v podstatě nic nového nepřináší, stojí na bojích a zároveň i vnitřním růstu postav. Přesto mě Soul Eater mile překvapil. Krapet infantilní začátek představující postavy, u kterých si člověk klepe na čelo a kroutí hlavou, je nutné prostě přežit. Následně se ukáže něco i z děje a dokonce se nastíní i jeden z předních nepřítelů Shibusenu. A najednou je tu zvrat, který druhou půlku seriálu přemění v temnotu, postavám začnete reálně fandit a závěrečnou bitku dlouze se rozkládající ve více jak 10 dílech zkouknete víceméně vkuse. Postavy hlavních tří uživatelů a jejich zbraní jsou po diskutabilním začátku propracovány a stejně jako v jakékoliv RPG se vyvíjejí ve svých schopnostech i po psychické stránce. Neustále boje jsou proto nejenom s fyzickým protivníkem, ale i se svým vnitřním světem, s vlastními démony, pocity a emocemi. Charaktery jednotlivých postav stejně tak vnášejí do seriálu humor a odlehčenost dokonce i ve velice dramatických scénách, přitom trapností to ani trochu nezavání. Hudba mě také začala zajímat až někde od poloviny série, a to nejenom temně podkresová jako z Temného rytíře, ale i ta pro openingy a endingy. Lze zde objevit odkazy a inspirace Hollywoodem a co musím obzvlášť podtrhnout je skvělá narážka na Twin Peaks (Soul a jeho vnitřní démon). Celkově zhruba za 85 % a jedno z lepších anime za poslední dobu. (25.12.2013)

Viděl jsem jen pár dílů a 4* zatim dám z nostalgických důvodů. S příchodem pořádného děje se ale kvalita může o dost zvýšit... Edit: Po shlédnutí hodnocení nezměním, i když je Soul Eater v mnoha směrech dost vyjímečný. Předně určitě zaujme animace a její kvalita - imho lepší i než v Seirei no Moribito. Škoda, že ten styl nakreslení hlavně u postav cíleně vynechává detaily a celkově není můj nejoblíbenější. Soul Eater je ale přesto určitě anime, které se vyplatí mít (a vidět!) v HD. Zajímavý je také svět Soul Eatera, který s velkou lehkostí kombinuje (a někdy až překombinuje) reálný svět s vymyšleným. To dovoluje hlavním postavám, žijícím někde ve vymyšleném Death City, vyjet na výlet třeba do Česka, haha. Příběh už tak vyjímečný není, pořád ale patří k shonenovskému lepšímu průměru. Navíc to má celkem spád a konec je imho až překotný. Taky je to víc jak napůl komedie, takže nějak úplně vyšperkovaný děj jsem ani nečekal. Něco tomu ale chybí, možná víc Excalibura? Hmm myslim, že ne. (18.08.2008)

Poslední dobou je pro mě těžší zkousnout začátky. Tenhle byl taky tvrdým oříškem. Na první pohled - viděla jsem slunce, měsíc, bože, co to je? říkala jsem si. To nedám, to je děs. A taky ty jejich šílený nosy... tak taková jsem byla na začátku seriálu. Ale teď? Pohoda, klidně si to dám ještě jednou. Velký klad je, že tady nejsou takové ty dlouhé zdržovací scény, kdy se promítne celá minulost těch, co si čelí, a tím jejich boj trvá několik set dílů. Děj tu hezky plyne, udržuje napětí, dovolí se vám zasmát, předpovídat, pochybovat. Je to krásně zběsilý, BUM BUM rány, ze začátku taky tak trochu ecchi (dá-li se tak říct), ale naštěstí ničí kalhotky vidět nebyly :-D Každá postava má svou malou úchylku, svou jedinečnou osobnost. Třeba Kid je úplně skvělej, vždycky uprostřed boje... no, uvidíte/viděli jste. Jo, všech 51 dílů mě bavilo, jen ty první tři trochu míň, člověk se prostě musí trochu přizpůsobit - nebo aspoň já musim. Safra, málem jsem zapomněla zmínit Excalibra, ten by mě hnal - takže: "Baaka!". Akorát jsem děsně chtěla vidět Maky mamku a ono nic. Asi se vrhnu na mangu a budu mít třeba větší štěstí. To mi připomíná, že se musím zmínit o tom, že podle mé maličkosti, byl první opening prostě dokonalej :-D Prostě mě uchvátil, celej - hudba, ukázky, krásně to ladilo. (21.06.2009)

Už na začátku daleko vtipnější, akčnější, zajímavější a celkově dívatelnější než jistý jiný overhypovaný shounen (*coughFMAcough*), ovšem ani tady se nevyhneme nevyhnutelnému úpadku kvality na úkor přehnaného počtu epizod, který postihne každou dlouhou sérii, a konec je tak nemožně tupý, že se nejde nesmát. Moc se mi líbila originální animace a skvělý první opening, i postavy jsou hodně fajn (Maka!) a překvapivě mi tady nevadilo ani všudypřítomné fanservice, i když třeba taková Blair je tam úplně zbytečně a spíš otravuje než aby bavila. 7/10 (27.12.2016)

Za časti 1 – 8. Pri tých výborných častiach ma napadol tento komentár: Odľahčené zábavné anime. Na prvý pohľad zaujme štýlovou bizarnou, naschvál nedokonalou do očí bijúcou vizuálnou stránkou, z ktorej by mal Tim Burton radosť. Po stránke robenia si zo svojich heroicky ladených postáv srandu a brať ich s nadhľadom je to na vysokej úrovni. Avšak nedotiahnuté ku skvostu ani po stránke humornej, ani po stránke heroickej. Ale keďže som videl viac častí tých len o málo nadpriemerných, platí tento: Štýlový vizuál poteší. Tvorcovia ponúkli sľubný vývoj deja, humor aj heroické súboje, no žiadnu z uvedených zložiek neopracovali tak, aby sa stala pilierom seriálu, nechali ich len nedotiahnuté. Soul Eater sa zaoberá hodnotnými témami, ako priateľstvo, zrada, cieľavedomosť alebo vytrvalosť, no svoje teenagareské postavy šetrí, ich povahy psychologicky nedemoluje, len ich zľahka provokuje a tak divákovi nedovolí sa do nich naplno ponoriť. Pre teenagera je však seriál viac než vhodný. Hľadanie vlastnej identity a riešenie vzťahov je väčšinou na prvom mieste, keď tvorcovia nútia postavy sa zamyslieť. -----------------------------------------------------------Komentár k ostatným epizódam: 10. – 80%: Vydarený súboj. Šikovne schovaná skutočnosť cez namyslenosť postavy. 11 - 80% - Kvalitnú drámu kazia len fillery alebo scény podobné fillerom a tradičné parodovanie hlavných hrdinov. 18. Konečne kvalitná epizóda. Stein a hlavní hrdinovia nabudení do boja spoľahlivo dvíhajú adrenalín. 19. Konečne boj s dôležitými zápornými hrdinami a verte, je sa na čo tešiť. 23. Kvalitné súboje postáv s energiou nadoraz. 24. Súboj najmocnejších, a predsa málo výrazný. 25. Postavy sa spamätávajú z prežitého, padne pár rozhodnutí a na scénu prídu aj nové posily. 26. Golem rules. 28. Shibusen prehádza do protiútoku. Starý známy samuraj z prvej epizódy s Blackstarom a Tsubaki je opäť na scéne v plnej paráde a postará a o nezabudnuteľný súboj. 31. Cronovej zrade chýba originalita. . 33. Teambuiding naplno. 34. Napínavá bitka so všetkým, čo k tomu patrí (súboje však nie sú veľmi vyhrotené) a cesta späť do minulosti. 35. Komár bodá tak ostro, až v Soulovi prebudé temnotu. Snáď sa už dostaneme hlbšie k postave Dr. Jekyll/ Mr. Hyde. 36. Konečne sa jasne nakreslili hrubé čiary a definovali 3 navzájom súperiace strany. 37. Postavy sa spamätávali z prežitého. Death the Kid k niečomu dospel, no veľmi nudným spôsobom. 38. Blackstar sa nedá odradiť a skúša svoje schopnosti. V dospelejšej verzii by to bol tak kultový hrdina, že by si jeho plagát dospelí bez hanby lepili na stenu. 39. Cronov pocit viny má dobrý, aj keď predvídateľný vývoj a na záver prichádza zvrat, ktorý sa práve teraz nedal čakať. I. 1,5,8,10,11,13,18 - 20, 22, 23,26 - 29, 33-36, 38,39,45,48 - 51 80%; I. 2 - 4, 7,12,14 - 16, 24,25,37,40 - 44, 46,51 60%; I. 6,21,30,31, 47 40%; 9;17;32 0%; (08.05.2017)