Resident Evil: Afterlife

Milla je pořád kočka, která v každé své scéně vypadá božsky. A pak se mi vybavují ještě dvě slova, charakterizující v podstatě celý film a to jsou: dokonalá nuda. Věřte, že bych šel radši vyvenčit ty ´dvojhlavé´ pejsky, než se znovu podívat na těch neuvěřitelně dlouhých 92 minut. Hned po první scéně jsem pěkně od plic vypustil plejádu slov, které jsem naposledy použil před čtyřmi lety... ano, u filmu Ultraviolet. První akční scéna totiž vypadá stupidně, neakčně, dementně, nudně, že jsem měl až pokušení to celé zastavit, zvednout se a dojít do KFC doplnit právě ztracenou energii jedním Piknik kyblíkem. Tohle mi Andersone nedělej. Jinak pár záběrů nám vykrádá Neovo univerzum a velkolepost Bayových přeletů (Aljaška, závěr na tankeru). Proč je k sakru všechno (ale úplně všechno) zpomalený?? Dějově jsme poskočili asi o 5 metrů, za dva roky se tu sejdeme u dalšího dílu s názvem Resident Evil: Inception nebo tak něco. Jasné, obrok může studio vysrat vždycky další díl, protože to bude výdělečný a bude tam hrát Milla. Líbilo se mi několik poměrně atmosférických pohledů (Aljaška, zdevastované L.A.) a líbila se... jo, Milla :) 60 miliónů dolarů(rozpočet)/285 miliónů dolarů(výdělek celosvětově, na kterém se podepsalo mocné 3D)/82 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (28.11.2010)

Přestylyzované a ve výsledku směšné v tom nejnegativnějším smyslu. Anderson si bere sérii zpátky pod svá křídla a tím ji přesně podle mého očekávání vrací do vod unylého béčka. Věčně zpomalená akce cituje všechny díly Matrixu, herci svými výkony doslova ubíjejí (překvapivě i naprosto vyčpělá Milla) a děj se posouvá jen díky nesmyslnému chování postav či do očí bijícím logickým kiksům. Nesnesitelný jako první dva díly ale Afterlife není. Jeho průhlednost a prvoplánovost ho totiž předurčuje k relativně svižnému příběhu a pár fajn akčním momentům. Ve všem ostatním ale očekávaná tragédie. (26.11.2010)

Co tu vlastně očekáváte od filmu podle počítačové hry, kde nějaká kung-fu pipina masakruje do zchytření bandu zmutovaných zombie?! Nového Buňuela?? Tak to jste snad chytli T-virus, ne? Ale nebojte se, je to léčitelné. Brokovnicí s upilovanou hlavní. Totálně neškodná, vizuálně přitažlivá kokotinka, vykrádající všemožná žánrová klišé s naprosto dokonalými desíti minutami s třímetrovým dřevorubcem. A navíc Scofield konečně brejknul prizn. (13.10.2010)

Je to vpravdě strašné, ale není to hrozné. A rozhodně to není žádná katastrofa! Třetí díl zombíkovské vyvražďovačky sice zůstane asi napořád nejlepší walking-dead-béčkovou-akcí všech dob, ale Afterlife zase tak moc do hlubin temné žumpy nezapadá. Vlastně je to docela zábava: je tu plno totálně ujetých a trapných hlášek, potoky krve, pečlivě dávkovaná přehnanost, smršť akce, a trojlístek tak tupých postav, že by je v piškvorkách porazili i teletubbies. Kdo tedy půjde do kina s pusou narvanou pop-cornem ještě než usedne do sedačky, nemůže být zklamán. Smál jsem se celkové debilitě a užíval si akce - je jí tu dost. Souboj ve sprchách rulez. BTW zvuk v kině byl maximálně luxusní, takhle mi za bubínky naposledy tahal metalcoreový koncert v 007čce na Strahově. Verdikt: sračka, ale zklamán nejsem ani trochu. P.S. 3D tedy vypadalo mnohem lépe i na takovém Step Up 3D... (28.09.2010)

Lobotomizující film, spáčilovsky demementní komentář, který opodstatňuje výsledné hodnocení: nadprůměrný představitel kinematografie atrakcí, který by si za ne3D verzi zasloužil o minimálně tři hvězdy méně, jelikož je vše uzpůsobeno předvádění 3D. Jako sled atrakcí, které navíc baví svou sebereferenčností (házení brýlí do publika, pomrkávající pohledy postav po vržení obřího kladiva), má film jen dva výrazné nedostatky: jednak obsahuje prostřední upovídanou pasáž; jednak patřičně negraduje, protože final-boss je slabší a končí se cliff-hangerem (přesněji boat-hangerem). Jinak uznávám, že vidět dvourozměrnou verzi, musel bych dát za pravdu těm, kteří jsou naštváni hlavně ze dvou důvodů: jednak za to, že Anderson považuje hráče videoher za puberťáky, kteří slintají nad fetišizovanou Milou a vyžadují se pouze atrakcí; jednak zcela nefunkční a svým stylem na rozdíl od Sommersových blockbusterů minimálně opojnou remediací (videohry X film - prostorové řešení a postupy v něm). UGP (ultimátní provinilé potěšení). (26.09.2010)