Posledná noc v Ríme

Prázdný, bezvýznamný a strašně zbytečný soft-porno, u kterýho jsem umíral nudou. Celý ten rytmus filmu, který je určován třemi opakujícími se předěly v podobě (1) dialogů plných svěřování životních bolístek, (2) lesbických hrátek a (3) hledání něčeho na internetu, mi přišel nesmírně otravný, stejně jako ten pseudointelektuální punc artovosti, o který se tenhle biják snaží. Elena Anaya je navíc v roli Alby velmi ošklivá, na rozdíl od jiných filmů, které jsem s ní viděl a ve kterých se mi vždycky velmi líbila. Jsem skoro v pokušení domnívat se, že si vznik téhle slátaniny zaplatil Microsoft, aby pomohl svému vyhledávači Bing - na celý snímek lze nahlížet jako na jeden velký product placement. Za zhlédnutí Habitación en Roma si ukládám soukromý trest napsat stokrát na tabuli: Už nikdy si nebudu pouštět nějakej biják jen proto, že na plakátě sliboval pokoukání na dvě hezký holky ve vaně. (29.01.2012)

Film plný ženské krásy, nepoznané touhy, italského umění a nakonec i lásky, co vznikla v jednom pokoji za jednu noc. Dokonalá těla tvarovaná tlumeným světlem, jakoby připomínala díla renesančních malířů spolu s freskami prohlížející skrz dějiny na přítomnost mě dokonale mátly v uvědomění si, co je tady větší umělecké dílo. Symbolika ztrácející se v alkoholem omámené mysli, která touží v tu noc jen po jediné a co dostane? Šíp do srdce, lásku. Dokonale vybraná hlavní píseň Loving strangers je tím nejlepším, co ho mohlo okořenit. Je to dávka něhy pro oko, o něco menší slast pro ucho, ale celkově je to nádherné sensitivní dílko, které rozhodně nevidím naposled. (25.03.2011)

Láska, sex a renesancia v jednej izbe v Ríme. Krátky útek z reality podfarbený skvelou hudbou, ktorá pomohla vytvoriť atmosféru a pridala jednu celú hviezdičku. Lebo milovanie mi pri nej nepripadalo obscénne a pomaly plynúce obrázky ma nezabíjali nudou. Bolo to ako pomaly plynúca erotická báseň s náznakom epiky. Len taká ľahká a trochu smutná... (08.10.2011)

Zapomenutý telefon může způsobit (ne)milé situace. Pro jednu z nich to není ani zdaleka poprvé, pro druhou je poznávání křivek a vůní ženského těla premiérou. Přesto na začátku léta, v jednom římském bytě začne naplno propukat prazvláštní vztah mezi dvěma ženami, Španělkou Albou a Ruskou Natashou. Hned následující den je Řím pošle každou na jinou stranu starého kontinentu, do té doby ale poznávají snad alespoň trochu pravdivé a ne zrovna veselé osudy jedna druhé. Jenže když se po sobě neválí, tak toho režisér Julio Medem moc nenabízí (samozřejmě to není jen o dvou nahých ženách). Stále víc tlačí na pilu jako umělec, jako vypravěč ale pokulhává. Opět tak předkládá především záběry, ze kterých by si člověk mohl nechat zarámovat obraz na zeď, prázdnotu příběhu tím ale nezakryje. Je něžný, je poetický, ale právě bez oněch erotických a vášnivých scén by toho moc nezbylo, protože konverzace dvou dosud neznámých duší ani zdaleka nestačí kouskům typu Před úsvitem/Před soumrakem.. výborný plakát!! (05.09.2011)

Jestli se na to chcete podívat jenom kvůli těm kočkám, tak si radši pusťte porno. Tohle je bohužel docela o ničem. Všechny zápletky jsou jenom o tom, odkud a kdo skutečně ty ženy jsou. Takže celou dobu vypráví svůj „nudný“ život. Ještě že ty herečky jsou atraktivní. A ta hudba taky hodně stojí za to, až jsem se divil. Každopádně až si budete chtít někdy pohonit a u toho poslouchat příběhy, tak je film pro vás. (26.01.2019)