Posledná noc v Ríme

Ten film má tak neskutečně nádhernou atmosféru a tak zvláštní konec, že je těžké to popsat, ale bohužel to bylo tak strašně dlouhé, že se to po prvních 45 minutách začalo až moc táhnout. Zkrátka na film, jehož děj se odehrává během jedné noci je těch 103 minut až moc. Doporučuji rozhodně sledovat v noci. (06.03.2014)

Může jedna žhavá noc plná lesbického sexu dvou neznámých žen vyústit v něco hlubšího? a je to snad láska? to si musíte odpovědět sami, ale já vám prozradím, že se na to kouká velmi příjemně. Jak na sexuální scény, tak na ty konverzační, kdy holky zlehounka a opatrně povolují uzdu své upřímnosti a odhalují před sebou nejen svá těla. Pokud je láska jen chemická reakce v našem mozku, zaslouží si Medem Nobelovku za chemii, protože vzorec jejího vzniku zapsal dokonale. (29.07.2011)

Tak tedy holky, klobouk dolů, velice odvážně vstoupily do tohoto projektu. Za leckeré scény by se červenaly i Roccovy kolegyně, tato stránka věru je výtečná. Děvčici pohledné a velice sexy. Co se týče zpracování, dlouhé kamerové záběry otáčející se kolem celého bytu se snímáním věcí a detailů nejen tělesných se mi také věru líbilo. Na druhé straně, tento minimalizmus v podobě pokoje, a pohledu na chodbu je strašlivě zdlouhavý, 107 minut filmu na tento prostor je opravdu moc. Holky chvilku potlachají, pak na to vlítnou, pak zase potlachají, do toho občas vtipné jsou vstupy hotelového poslíčka, ale je jich dosti málo. Na jedno podívání film rozhodně stojí, myslím, že osamoceným zejména chlapcům, potažmo dívkám zůstane v přehrávači již delší dobu. Ale jako celek průměr. (01.10.2017)

Sledováno uprostřed noci... V naprosté tichosti a se zatajeným dechem... Noc v hotelovém pokoji s dvěma ženami... Osudové, emoční, dotykové, povznášející i uzemňující obrazy a scény. Snímání detailů, tóny hudby a písní, světlo a stíny, slova a gesta... to všechno způsobovalo, že bych chvilkami klidně přísahal, že tento film působí i na víc smyslů než jen na dva. Cítil jsem totiž vůni hotelového prostěradla, vlhkost pokojové koupelny, svěžest ranního vánku nad italskou metropolí, slanost ženských slz a zvonivou rezonanci ve vlastní hrudi. (13.11.2011)

Představte si pokoj v hotelu, v Římě, hlubokou noc a tam dvě krásné ženy, Rusku a Španělku, a obě nahé. A obě nahé celý film. Někdo by řekl, ideální kombinace. Jenže všechno není tak růžové jak by se zdálo. Julio Medem se pokusil natočit smyslné lesbické drama, plné žhavých sexuálních scén a hlubokých myšlenek a názorů. A výsledek? Vypadl z toho lesbický eroťák s nádhernou kamerou, krásnými hlavními hrdinkami (u mě vyhrála vytáhlá Natasha Yarovenko) plné naprosto prázdných a nudných dialogů a myšlenek, s gradací Honzíkovy cesty. Kdyby měl tak dobrý scénář jako měl zmáklou kameru a žhavé postelovky/vanovky, vyšlo by z toho opravdu kvalitní drama. Jedno musím uznat. Ústřední píseň Loving Strangers z hlavy asi jen tak nevyženu... (16.02.2011)