Virtuálna realita

Tohle je asi běžná praxe západních televizí, pustit do oběhu pilotní díl seriálu, který ještě nebyl natočen, a čekat, s jakým ohlasem se pilot setká. V případě snímku Virtuality renomovaného režiséra Petera Berga by byla rozhodně škoda, kdyby zůstalo jen u tohoto zkušebního testu. Virtuality je skloubením několika fenoménů, které hýbou audiovizuálním děním poslední dekády - seriálová mánie je tu naroubována na fenomén reality show (naštěstí velmi vkusně a nerušivě), respektive hraní si na ni, odysea vesmírného plavidla poprvé opouštějící hranice Sluneční soustavy coby nejsledovanější televizní pořad logikou dnešního status quo realizovaný formátem reality show, to je celkem chytlavý (a hypoteticky uvěřitelný) model. Virtuality mi ze začátku evokovalo jednu z epizod Star Treku, později se ale tenhle dojem vytratil tím, jak tvůrci realizovali svou nikterak originální, ale přesto zajímavou představu o tom, jak bude vypadat televizní přenos z vesmírného plavidla. Uzavřený prostor vesmírné ubikace přímo asociuje analogii k uzavřenému prostoru televizní vily, která je prošpikovaná kamerami a z níž se pořizuje televizní magnet na diváky, ve Virtuality je ovšem pseudorealita dění ve vile obohacena dějovým obloukem a zakódovaným tajemstvím, které odkazuje k 2001: Vesmírné odysee Arthura Charlese Clarkea a v náznacích k počítači-umělé inteligenci Hall 9000. I když Virtuality není přímo objevením Ameriky, docela rád bych se někdy dozvěděl, jak pokračovaly osudy téhle vesmírné lodě... Podobné filmy a seriály: Defying Gravity (17.05.2010)

Nemůžu si pomoct, tohle je jen vykrádačka - navíc těžce nepovedená - Defying Gravity. Kde jde DG do hloubky, o tom se tady jen kecá nebo se to povrchně spláchne. Styl reality show mi nevadil, ale vadila mi ta politická hyperkorektnost - na palubě je Asiat i černoška, Španěl, vozíčkář (!), dva homosexuálové, postižený Parkinsonem... Logická chyba v ději - v modulu virtuální reality je cizí hráč, chyba jak sviň, a nikdo to neřeší. U filmu je dobrá hudba, ale celé je to chladné jak poloprázdná lednička. (24.06.2010)

Tohle sci-fi mě nijak základně nedostalo, a to vlastně už nápadem, který mě nějak moc nebavil. Virtuální realita je něco, co mě ve filmu moc nebaví. Je až moc snadné v ní ze všeho udělat něco jiného. To se tady projevilo a celkové vyznění snímku se mi moc nezamlouvalo. Stejně tak mě nedostaly scény z virtuální reality samotné. (26.11.2015)

Zajímavé scífko s příchutí westernu, detektivky, TV reality show a 'virtuálního realismu'. Pamatuju si, že po prvním zhlédnutí jsem kdysi litoval, že z tohohle pilotu nakonec seriál nevznikl. Při druhém sledování jsem si teď zase celou dobu říkal, jak jsem mohl tehdy něčeho takového litovat - iritovaly mě všechny mužské postavy (ty ženské jsou fajn), štvala mě nervní kamera a typicky televizněseriálové kecy. Ale je tam i dost zajímavých i vizuálně pěkných momentů a konec se mi opět hodně líbil, takže jsem teď opět zklamaný z toho, že nevím jak to bude (jak to mělo) pokračovat dál, kdo je vrah, jestli vůbec je nějaký vrah, kdo je onen tajemný doktor vstupující do snů, jestli 'matka' Jane zešílí stejně jako 'otec' Hal ve Space Odyssey a hlavně jestli se dva sladcí homokosmonauti spolu vezmou a nebo budou žít v hříchu až k Epsilonu Eridani. Nejlepší okamžik celého filmu je ale každopádně krátká "japonská" virtuální poprocková pecka od Kerry Bishé, jejíž dva díly jsem si už před lety spojil dohromady, měl ji dlouho jako vyzvánění na mobil, no a k tomuhle vyzvánění se teď zase asi na čas vrátím... (21.03.2017)

Reality show je pro mě v současnosti pojem, po kterém mám husinu, kdykoliv ho někde vidím. Nejenom, že jsem tím vším přežranej, ale prostě už toho mám neuvěřitelně plné zuby. A co si pak mám myslet o tom, když něco takového zkouší tvůrci zkombinovat se sci-fi právě ve Virtuality. Tenhle film jsem dal vlastně jenom kvůli tomu, že je to Sci-Fi. Dlouho jsem se na žádné z vesmíru nepodíval. A musím říct, že mě nasralo už jenom to, jak je to natočené. No, tak, co jsem taky měl čekat jinýho. (11.10.2012)