Symptom Pandorum

Asi největší mínus tohoto filmu je, že režisér vůbec nedokázal vytvořit hutnou atmosféru a při prvním náhledu na potvory mě napadlo srovnání s filmem Pád do tmy(nejen ty příšery, ale případ zaseknutí v tunelu a hlavně tma…). Během sledování jsem neměl stísněný pocit, jen jsem bez emocí sledoval tento počin a nějak jsem přeživším nevěřil, že by opravdu na takovém místě mohli přežít. Zajímavé je, že i když se tam každou minutu něco děje, tak to ztrácí dech čím dál tím více, a to prvních deset minut bylo vcelku slušných. Chaotický střih mě zde také neseděl a tak Pandorum hodnotím 2,5 hvězdičky… (23.01.2010)

Kdo chtěl vydatnou béčkovou podívanou, bude zřejmě zklamaný. Kombinace Horizontů Pádů do Resident Evil Událostí Tmy má možná místy slušnou atmosféru, ale také žánrová klišé, a tak trochu nepřehledné souboje ve společnosti nepříjemných zvuků a chaotického střihu. Hlavně, že se něco děje. Škoda, že nikomu moc nevadí, že se tak děje na kvalitativní úrovni dvou až tří hvězd. (11.03.2013)

Vesmírný horor z ranku SUNSHINE, HORIZONT UDÁLOSTI nebo SUPERNOVA, pro kterýžto subžánr mám velkou slabost. Do prvních dvou titulů má sice PANDORUM hlavně po vizuální stránce daleko, ale zájem konečně zjistit "co se to tu kurva stalo" vás udrží až do částečně předvídatelného, leč pro mě uspokojivého a dosti temného a depresivního závěru. A Ben Foster válí. Dostat to do rukou schopnější režisér, mohla to být pecka, protože námět rozhodně má potenciál, klidně by to mohl být seriál. Začátek navíc připomíná můj oblíbený abíčkovský seriál Galaxia, kde se také dva astronauti vzbudí na prázdné obří kosmické lodi. (06.01.2010)

Atmosféricky slušně zvládnutý sci-fi horor, Ben by se mohl přetrhnout a albínští mutanti, co by jste na nedělní oběd k rodičům nepozvali, ovšem na druhé misce vah dialogy patřící spíše do úst komandéra Petera Quincy Taggerta z Galaxy Questu a střihač natolik trpící příznaky nemoci Pandorum, že třesoucíma rukama nebyl schopen vykonat svou práci. Nezbývá, než popřát malým Fosterčatům na Tanisu hodně štěstí.. (24.06.2010)

Další z tajemných scifáren s temným a zvláštní zvuky vydávajícím interiérem veeeelké vesmírné lodi v hlavní roli. Ve vedlejších rolích jsou k vidění (až na Dennise Quaida) neokoukané tváře kupodivu schopně hrajících chlapců a děvčete. Děvče má navíc do vínku dán (sexy) německý přšízvuk a její postava se dá i vzhledem k dějové náplni popsat jako něco mezi běžící Lolou a ass-kicking Alice (z Resident Evil). Skomírající vesmírné koráby filmaři většinou umí využít a u Christiana Alvarta tomu není jinak - atmosféra je správně tísnivá a zmatená, hlavní hrdina dělá co může, aby mu z toho nehráblo, a aby to neměl moc snadné, je najednou všude plno hladových hošanů zběhnuvších z drsného comicsu Uruk-hai meets Mad Max. Postupně se odhaluje minulost postav a průběh mise, přibude ostře nabitý k pos*ání mrštný vietnamský (asi) kickboxer a vy si to začínáte celkem nezdravě užívat:) Jenže pak to začne drhnout - tu o humanistický zkrat někoho, kdo má jinak v prioritách zatraceně jasno, tam o úchylného bráchance Boba Marleyho v potápěčském obleku (na co ho sakra měl???), a už se řítíme do finále, které nejde tak docela odhadnout, ale je pro změnu plné zmatených kydů snažících se diváka neúspěšně přesvedčit, že vám tvůrci chtěli a mohli kromě akční podívané i něco sdělit. A pak vše vyvrcholí velkou závěrečnou scénou, při které vás překvapí dost zábavná myšlenka, a sice "Hehe, now you're fucked:)" A jakmile přijde zatmívačka, začne vám docházet, že to celé vlastně nedává smysl a že to vzato kolem a kolem byla docela blbina. Ale jelikož vám vydrží pozitivní emoce z té "zábavy" a pokud jste jako já, nemáte problém mrknout na to ještě jednou, s klidem dáte i přes výše uvedené výhrady 60%. A jen tak BTW ten první plakát absolutně nesouvisí s obsahem filmu. (05.01.2010)