King Richard and the Crusaders
Réžia:
David ButlerScenár:
John TwistKamera:
J. Peverell MarleyHudba:
Max SteinerHrajú:
Rex Harrison, Virginia Mayo, George Sanders, Laurence Harvey, Robert Douglas, Michael Pate, Paula Raymond, Lester Matthews, Anthony Eustrel, Nick Cravat (viac)Obsahy(2)
V jeho žilách kolovala krev válečníka, v jeho nitru plál prapor cti, v jeho srdci byla láska jenom k ní… Roku 1191 se odehrává nejslavnější křížová výprava do Svaté země. Společnou sílu evropských pánů pod vedením anglického krále Richarda I. (G. Sanders) ale oslabují vzájemné rozpory a intriky uvnitř křižáckého tábora. Hlavním cílem spiklenců Gilese Amauryho (R. Douglas) a Konráda z Montferratu (M. Pate) bylo zavraždit Richarda, aby se sami chopili velení a mohli profitovat na válce se sultánem Saladinem. Jejich pokus o atentát otráveným šípem sice nebyl hned úspěšný, ale i tak zůstal Richardův život viset na vlásku. Ochráncem zesláblého krále se stává zchudlý skotský rytíř Kenneth z Huntingtonu (L. Harvey), který vůči svému králi sice neskrývá jistý odpor, ale respektuje jej jako svého pána. Co už však skrývá je milenecké pouto s královou sestřenicí Edith Plantagenetovou (V. Mayová). Kenneth je krátce nato vyslán Richardem, aby jí dělal předvoj na její pouti. V poušti náhodou narazí na léčitele emíra Ilderima z Kurdistánu (R. Harrison), který byl vyslán samotným Saladinem, aby Richarda pomohl uzdravit. V táboře se mezitím stupňuje napětí a Kenneth musí Richardův stan bránit vlastním tělem, dokud Ilderimova léčba nezabere. Spiklenci si však brzy všimnou vztahu Kennetha a Edith a ihned rozehrají další nebezpečnou partii… S výrazným úspěchem snímku Ivanhoe z roku 1953 hollywoodští tvůrci nezaháleli a ihned adaptovali další díla Waltera Scotta. Studio Warner Bros. si vybralo jeho román "Talisman" a rok poté vyprodukovalo pod režijním dohledem Davida Butlera snímek s názvem Král Richard a křižáci, který se stal vůbec prvním filmem studia ve formátu cinemascope. Objevili se v něm Rex Harrison, George Sanders, v hlavní ženské roli Virginia Mayo a jako hlavní hrdina Kenneth z Huntingtonu Laurence Harvey, který se objevil poprvé na plátně amerického snímku. O hudební doprovod se postaral uznávaný skladatel Max Steiner. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Taká rozprávočka pre dospelých. Nehistorická, kostýmy dobré aj herci, ale ten príbeh je naozaj že vymyslený a z ríše legiend, ktoré sa ani nestali, ani neboli napísané. Sú aj vtipné scénky, kde sa šíp zabodne do tela lorda, no v ďalšom zábere už žiadny v tele nemá a normálne seká mečom, prípadne len tak hodí neviazanú dišputu. Namejkapovaný Saladin by sa hodil dnes kľudne aj na Prajd. No nič, ako taká povesť celkom fajn aj vzhľadom na dávny rok výroby. ()
Pekný dobrodružný príbeh s romantizujúcim pohľadom na rytierske vzťahy medzi križiakmi a saracénmi v štýle Dobrodružstvá Robina Hooda (1938) či Troch mušketierov, "Při svatém Jiří" aj s jemne humorným nádychom. "Při svatém Ondŕeji": Nesmie chýbať odvaha, zrada a samozrejme láska. Produkcia je typická pre dobu vzniku a dodáva príbehu takmer punc legendy avšak nevtiahne diváka do deja. Problematická spätná projekcia či priehľadné šermiarske súboje sa už s týmto obdobím kinematografie tradične spájajú. Herecky celkom dobré ale "nikdy nevěr Skotovi", pretože ničím nepresahuje dobový priemer. ()
,,TEN POZNÁ GEOGRAFIU ŽENY AKO DLAŇ SVOJEJ RUKY." __ Oba názvy, ako knižný tak aj filmový neobsahujú nič, čím by toto dielo bližšie špecifikovali. ,,Talizman" podľa sira Scotta je pre filmový dej absolútne nepotrebným, rovnako tak ani kráľa Richarda tu nemožno považovať za hlavného hrdinu, s trochou nadsádzky vlastne hrá až tretie husle. Kráľ Richard a križiaci predstavujú typickú ,,výpravnejšiu" hollywoodsku produkciu tej doby spoliehajúcu radšej na pekné tváre a potrebné romantické prvky než historickú korektnosť s dnes už všade prítomnou naivnosťou (úsmevné je sledovať ako Richarda zasiahne šíp a šľachtici miesto pomoci už začínajú spriadať intrigy). Najviac ma však zaujala zmena lokácii počas filmu, kde oblasť púšte s nekonečnými dunami vystrieda lesnatá zavlažovaná krajina - to všetko na ploche deja odohrávajúcom sa vlastne len na rozlohe zopár desiatok km2. Rex Harrison ako Saladin je však dobre vybratý a aj z postáv najlepšie zahraný, hudba Maxa Steinera vie hlavne v akčných scénach dobre zvýrazniť ich dynamiku. (13. hodnotenie, 2. komentár k filmu) ()
Je zajímavé kolik diskutujících to zde označuje za pohádku, ale Walter Scott a tedy i tento film se drží historie více než současné filmy z produkce Hollywoodu, které naopak mnoho lidí považuje za pravdivé. Je tam sice přidaná romantická linka a také některé scény ve filmu působí spíš směšně, například závěrečné scény s osvobozením Edith Saladinem, kdy si spiklenci ničeho nevšimnou a pouze jeden jej pronásleduje a toho Saladin skolí pomocí větve stromu :-). Také souboje Kenetha z Huntingtonu se spiklenci jsou až směšné, protože ti padají mrtví z koní jenom se k nim přiblíží. Líbila se mi hláška "Nikdy nevěřte Skotovi". ()
3,5 Saladin v podání Rexe Harrisona se snaží dosáhnout míru s Richardem I. v podání George Sanderse. Docela hezká barevná kulisová historicko-dobrodružná pohádka s romantickým trojúhelníkem, zdánlivě nemožnou láskou mezi dvěma lidmi z různých společenských vrstev, sympatickým muslimem a odpornými padouchy, které zprostředkoval řád Kastelánů (docela vtipně suplující Templáře). Škoda jen toho, že ten příběh byl trochu plytký a zbytečně natažený. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (16)
- Na rozdiel od iných historických filmov tej doby, film správne neukazuje rytierov v plátovom brnení, ale v reťazovom. Plné brnenie má skvelú vizuálnu príťažlivosť pre film, ale objavilo sa až 150 rokov po udalostiach z filmu a tak je v tomto film výnimočne presný. (Arsenal83)
- Film obsahuje mnoho protivojnových prvkov, kde všetky hlavné postavy v určitom bode vyjadria nesúhlas s vojnou a diskutujú o tom, aká je zbytočná. Ide o prispôsobenie sa publiku a protivojnovému hnutiu z 50. rokov, pretože druhá svetová vojna skončila len pomerne nedávno a americkí diváci zároveň mali v živej pamäti nedávnu kórejskú vojnu v rokoch 1950–1953. (Arsenal83)
- Noviny Sunday Express dali tomuto filmu zlú recenziu, v ktorej sa uvádza: „Nesnažte sa svoju súpravu opraviť. Zvuk, ktorý počujete, to sa Sir Walter Scott obracia v hrobe.“ (Arsenal83)
Reklama