Kuky se vrací

Dávám tři hvězdičky a trochu si přitom připadám, jako bych tomu růžovému plyšákovi vydloubávala očíčka, ale nemůžu si pomoct: já jsem se po většinu filmu prostě nudila. Příběh mi nic nedal, ba ani důvodů ke smíchu se moc nenašlo a že je vizuál celý takový jiný, neotřele zvláštní, to jaksi nevyváží celkovou nezáživnost a rozháranost Kukyho. Nevím, jestli bych byla nadšená v kuřecím věku, malinko o tom pochybuju. Sociálně inženýrský houmlesácký finiš mě pak přiměl při hodnocení váhavě mávat myší mezi dvěmi a třemi hvězdičkami... nakonec pro jednou vyhrála moje laskavá, infantilní stránka, leč pouze o ňadra vrcholové gymnastky. 54% (29.09.2011)

FILMOVÁ NOC 2010 Jsou lidé, kterým ke spokojenosti nestačí oslavování poctivé rukodělné práce (když je z filmu o filmu patrné, kolik toho bylo dodatečně upravováno za pomocí speciálních efektů), indie look v jinak mainstreamově vykalkulovaném titulu a ozvláštnění oscarového KOLJI do podoby akčního dobrodružného bijáku s roztomilým plyšákem v hlavní roli. Technická preciznost bere za své, když jsou promluvy Kukyho nezáživně deklamovány a kapitán Hergot otravně moralizuje, nezávisle se tvářící osvěžení si bere spoustu z precizních amerických filmů, ale přitom je temporytmicky hrozně nevyvážené a vypravěčsky nezvládnuté, jelikož obě roviny obsahují nesrovnalosti a dětská fantazie je limitována na mravoučné mentorování a neskonale hloupou ekologickou agitku. KUKY SE VRACÍ je tak nejenom jeden z nepřeceňovanějších (českých) filmů poslední doby, ale zároveň i nejhorším Svěrákovým snímkem, protože není ani formálně vytŕíbeným titulem podle amerického vzoru, ani svobodným autorským nezávislákem, ani poučenou a hravou žánrovkou. Je totiž ukázkovým HEČ - Hezkým Českým Filmem, s kterým se za nějakou dobu budeme setkávat na cestách žlutými autobusy (a při jakýchkoliv jiných než akčních scénách se budu dívat raději na okolní krajinu, zvuk si při dialozích raději vypnu úplně). (09.07.2010)

Drsné dobrodružné drama. Svěrák tvoří zajímavý a především fungující svět, který ale možná není úplně pro děti (maminka je tady v podstatě záporák proboha!) jako spíš pro ty co by jimi zase chtěli být. Výtečné hlasové obsazení, nádherná kamera, skvělé akční scény (ten náklaďák mi připomínal Nácky z Indyho a závody ze SKRYTÉ HROZBY) a moc pěkná hudba dělají z KUKYHO pozoruhodnou podívanou. Víc těchle svérázných pokusů o oživení českého filmu. (13.05.2011)

Ubral bych zbytečně retardujícího a vyloženě trapného moralizování a naopak přidal špetku vypravěčské grácie a dramatického náboje. Tempo je vážně šíleně nevyrovnané - hlavně pak v druhé polovině filmu, kterou jsem, přiznám se, dokonce odzíval. Ke všemu přímo bije do očí nekonzistentnost a papírovost fikčního světa, který kromě líbivého povrchu nemá co nabídnout. Audiovizuálně ovšem kouzelné, i když se mi paradoxně víc líbil zvukový design než obrazové řešení. (viděno v rámci českobudějovické předpremiéry za účasti Jana Svěráka a jedné z originálních verzí Kukyho) (12.05.2010)

České, Svěrákovské a velmi milé. Slyšet Zdeňka Svěráka mluvit loutkovou postavičku je velmi nezvyklé, o to však zajímavější. Chvíli jsem si na jeho hlas zvykala, ale poté jsem mu přišla na chuť a čekala, co za "perly" bude pronášet:) Výtvarné a vůbec celkové vizuální zpracování lesního a okolního světa je velmi působivé. Zvláště mimořádně zpracovaná je kombinace loutek se skutečnými zvířaty, kde jsem si říkala: "Jak to natáčeli?" To musela být skutečně makačka jako prasátko:) Pohádkový příběh o síle dětské představivosti. Po určitém čase jsem přestala zvažovat nad tím, jestli jsou to všechno Ondrovy představy, nebo se to skutečně děje v důsledku Ondrova vyprávění. Kuky se vrací je příběhem, který (snad) zaujme děti, ale zároveň přednáší spoustu mouder a životních rad, které ocení i dospělácké generace. (04.01.2012)