Neporaziteľný: Vykúpenie

Akční béčko jedoucí podle dlouhodobě stanovené osnovy, ovšem současně jedoucí tak přímočarým a efektním způsobem, že dlouhodobě nemá v daném žánru konkurenci. Souboje jsou neskutečně stylové a zábavné, příběh maximálně jednoduchý a skvěle završený a Scott Adkins má zaděláno na pořádně nabušenou kariéru-) Jeden z nejlepších akčních nářezů posledních let.. (07.07.2012)

Väznica s maximálnou ostrahou v skorumpovanom Gruzinsku je hostiteľom Prvého bojového turnaja väzňov. Zišlo sa tam osem právoplatne odsúdených vrahov, aby bojovali v mene svojej krajiny. Sú tam tí najlepší zápasníci z Grécka, Severnej Kórei, Chorvátska, Francúzska, Brazílie, USA, Ruska a domácich Gruzincov reprezentuje favorit súťaže, kolumbiský pašerák drog. Scenár tohoto filmu je absolutný nezmysel, nad ktorým sa škoda pozastavovať. Avšak akcia, súboje v ringu, údery, kryty, kopy sú nasnímané a zostrihané perfektne. Brutálne duely pri ktorých sa lámu kosti a krv strieka na všetky strany. *** (07.02.2011)

Tohle rozhodně není můj oblíbený žánr, přesto se Undisputed III celkem líbilo. Minimálně ty souboje jsou perfektní. Víc než málo mi však vadilo to černobílé přátelství, které se tam opravdu příliš nehodilo. On je ten film od základu vlastně dost přiblblý, mozek "kupodivu" zabrat fakt nedostane... ale to jsem čekal. Nad tři hvězdy nepůjdu, ale pobavil jsem se obstojně. (18.07.2010)

Pokud se nad tím byť jen vteřinu zamyslíte, pravděpodobně dostane chuť se zabít o hranu DVD přehrávače. Bojka seká latinu, dal se na víru a kamarádí s ukecanýma negrama. Korupce vězeňského systému prorostla do mezinárodních rozměrů a tak se muklové tlučou v duchu globalizace. Jenže když nad tím mávnete rukou, naservíruje vám Issac Florentine rubačku z jiné dimenze filmařských kategorií, protože nic takového v rámci kino zábavy ‚pro celou rodinu‘ neuvidíte. Nekompromisnost z toho trčí až za provazy, partička bijců oplývá velmi pestrou sbírkou dovedností, a to všechno se děje v dlouhých, zběsile nestříhaných záběrech. Nemuseli jste na tom zákonitě vyrůst, ale když už nic jiného, pokývat nad fyzičkou zúčastněných byste rozhodně měli. V rámci škatulky 4 a ½. (22.05.2010)

Normálně se mi klepou ruce. Tohle bylo úchvatný. Kdo neviděl Souboj titánů, nemusí truchlit... stačí, aby se podíval na U3, protože to, co předvedou Adkins se Zarorem ve finálovém fightu, se jinak nedá nazvat. Ale nejenom závěrečná ultrafyzická smršť úderů, kopů, otoček a akrobatických fines, ale i ostatní zápasy mě nadchnuly, bojový koordinátor Larnell Stovall vytvořil tak impozatní směs atraktivních technik, kontratechnik a všelijakých zápasnických pohybů, že mám né sto, ale tisíc chutí vstát ze židle a začít kolem sebe mlátit nábytek, dveře, gauč a ledničku. Souboj Adkins vs Crowder, no páni, to je hřejivý balzám na moji duši. Nenudil jsem se ani v neakčních pasážích, sledovat Scotta i jako herce mě prostě bavilo. Během posledního fightu jsem dostal kromě všeho dva dárky: ač klišoidní, miluju scénu, kdy si hlavní hrdina vzpomene na útrapy, kterými procházel, a jako politý živou vodou rozjíždí nová komba... a pak jsem s napětím čekal, jestli se k hudebnímu doprovodu přidá i Nathaniel Dawkins se svojí Bring It On... všechno se mi splnilo, prostě parádní zážitek, něco, co přijde jednou dvakrát za rok. Postava Yuriho Boyky je pro mě neskutečně inspirativní a motivační... prostě: Bravo (zasvěcení pochopí) (21.05.2010)