Walk Don't Run

Perfektní zvedák nálady a pro mě jeden z těch filmů, na které náhodou narazíte, zakoukáte se a velice mile vás překvapí. Jako obrovský fanoušek Caryho Granta jsem v závěrečné scéně uronila nějakou tu slzu, neboť se jedná o rozloučení tohoto kouzelného, sebeironického a šarmantního pána se světovým filmem. Ách jo :) Zde jej nevidíme v typické romantické roli, ale v roli sympatického sira Rutlanda, který v Tokiu během Olympijských her pomáhá puntičkářské a příliš organizované upjaté dívce a mladému trochu zvláštnímu olympionikovi (a architektu), aby si uvědomili, že se do sebe vlastně zakoukali. Scéna s ranním časovým rozvrhem, která zde byla mnohokrát zmíněna, mě také velmi pobavila. Stejně jako Caryho lezení po balkonéch a oknem vystřelené gaťata :) :) pozn. herec jež hraje mladíka je Jim Hutton, otec Timothyho Huttona (který hrál třeba ve Francouzském polibku). (02.11.2016)

Zajimavy zaver kariery jednoho z nejzasadnejsich a nejsympatictejsich hercu zlate ery Hollywoodu - Caryho Granta. Exoticke prostredi Tokya v obdobi Olympiady. Cary uz zde nehraje klasickeho elegana do romantickeho tandemu (jako v 90% svych filmu), ale jakehosi side-kick strejdu s prosedivelym ucesem, ktery se kolem hlavniho paru jen mota a strili jednu hlasku za druhou. To byl zrejme rozhodujici moment, kdy si Grant rekl, ze je na case to zabalit. Nicmene rozhodne prijemne zakonceni. 6/10 (24.05.2011)

Poslední snímek, v němž hrál Cary Grant, je variací na Veselou tlačenici s Charlesem Coburnem z roku 1944 a lze jen litovat, že se jím hlavní protagonista (v roli britského aristokrata a průmyslníka) s filmem rozloučil, protože snad v každém záběru doslova září a ústřední hrdinka, majitelka bytu, stejně jako její budoucí nápadník odehrávají své party v jeho stínu. Ani Grantovi slabší spoluhráči ale film nepotápějí, protože ten je vystavěn na zdařilém a zábavném scénáři, který zvlášť vtipně absorbuje japonský kolorit. Přesto bych přál tomuto mistrovi sebeironie nějakou jinou a pozdější příležitost k ukončení kariéry než tuto trochu zblázněnou komedii, a nemuselo by přitom jít o romantického milovníka – jak prokázal například v Hitchcockově geniálním thrilleru Na sever Severozápadní linkou nebo ve válečném filmu Dalmera Davese Směr Tokyo, dokázal věrohodně zvládnout i typově jiné postavy. (27.11.2021)

Cary Grant byl fešák, pravý gentleman a neskutečný elegán. Zřejmě si toho byl dobře vědom, proto přestal účinkovat ve filmech ve svých 62 letech. Měl v sobě evidentně dostatek soudnosti a chtěl, aby si jej diváci jako krasavce pamatovali. Vůbec se nedivím, že ve svých dřívějších filmech vyvolal spolusledovatelce průtrž mračen v nohavičkách. Osobně jsem měl co dělat, aby během sledování nebyla zpochybněna moje heterosexualita. Pokud se vám krví projíždí nějaké to promile, tak je tento film dobrou volbou. Příběh je zajímavý a nekomplikovaný. Dlouho jsem žádnou podobnou starší průměrnou komedii neviděl, takže jsem tento film uvítal. V pozadí je zřejmě i nějaký politický kontext, neboť divák přeci jen nevidí často tančit černouška na ruskou národní hudbu, kterou hrají rákosníci. Taktéž mě snímek utvrdil v tom, že sportovní chůze je teploušský sport. Pokud budete někdy hledat něco intelektuálně nenáročného na zlepšení nálady a zároveň budete toužit vidět poslední film herecké legendy minulosti, tak poté je Walk Don't Run tou správnou volbou. (01.01.2017)

Báječný retro relax s mnoha vtipnými momenty a skvělými herci. Nějak mi hlava nebere, že film s Grantem má tak málo hodnocení a důsledkem toho je i nedoceněn. Situacemi a příběhem se pro mě film vyšplhal na mimořádně silné 4 hvězdy. Já se prostě náramně bavila a dost pravděpodobně si to v budoucnu zopakuji. (13.11.2011)