Škola života

Na mě mělo tohle vyprávění až moc obroušené hrany. Strhující scény nepřijdou, vybroušené dialogy jakbysmet. Revolta je tu asi na úrovni školáka, který odmítne nahlas číst před ostatními spolužáky. Snaživá studentka bojující s latinou a oxfordským snem, konzervativní rodiče, světácký třicátník a možnost poslouchat jinou hudbu, obdivovat výtvarné umění, pít drahé šampaňské, utrácet v buticích, chodit na filmy a koncerty, aukce i závody chrtů. Buržoazní luxus nebo akademický titul? Film dánské režisérky Lone Scherfig trestuhodně klouže po povrchu, divák je natěšený, že Nick Hornby něco ze svého výtečného rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. Jenže vše je takové nekonfliktní a načechrané, až by někdo zasloužil polít ledovou vodou. Navíc zdůvodnění kroků onoho hejska se nedozvíme. Na jedničku je nicméně obsazení, můžeme se jen dohadovat, kdo je lepší (Carey Mulligan, Peter Sarsgaard, Alfred Molina, Olivia Williams). Jinak ovšem promarněná šance. Černý čaj s citronem také příjemně zahřeje. Ale odpoledne nevím, jak chutnal. I když vlastně jo – úplně stejně jako každé ráno. (04.09.2014)

Princ na bielom koni versus Oxford. Chvíľu som mala pocit, že severská režisérka ide na film viac rozprávkovo ako realisticky, čo v konečnom dôsledku neublížilo. Snílkovský počiatočný rozmer v priebehu filmu nabral správny spád, časom dozrel v jasnejšiu perspektívu a bolo veľmi príjemné sledovať ako sa s témou dozrievania režisérka citlivo a bez zbytočných klišé popasovala. Aj keď celý čas ide o hru emócií a rácia, celkovo to malo svoj štýl a patričnú melanchóliu. Navyše súhlasím s Jojineckom, Carey Mulligan asociuje Audrey Hepburn. (24.06.2010)

Atmosféra 60. let a zpracování je na vysoké úrovni, od příběhu jsem možná čekal něco víc, moralizace se nenosí, ale stále se jedná o nadprůměr. Nenudil jsem se, spokojenost. 75% # pozn.: Pro zajímavost - jedný důvod, proč jsem se na tenhle film díval byla podoba carey na plakátu - připomínala mi Audrey Hepburn. (01.04.2010)

Z deja filmu si už veľa nepamätám (neskôr som sa k nemu vrátil ešte raz), ale v hlave mi utkvela dokonalá atmosféra začiatku 60-tych rokov. Ten film snáď nebol natočený v roku 2009, ale možno je to reštaurovaný a dodatočne kolorovaný film Francoissa Truffauta, kde boli digitálne nahradené tváre Belmonda a Jeanne Morreau Carey Mulliganovou a Peterom Sarsgardom. (25.05.2012)

Ano, já vím, že je to v podstatě obyčejný příběh ze života, a že bych od něj neměl čekat nic převratného, ale... Ale na můj vkus je asi až příliš obyčejný, tuctový, nesčetněkrát viděný, slyšený, čtený... Zkrátka nic extra. Líbila se mi dobová atmosféra, to ano, fajn byla i milá Carey Mulligan (přemýšlím, kdy a v čem jsem naposledy viděl mladou herečku, která by se tolik podobala Audrey Hepburn), ale jinak mě Škola života neoslnila. Od scénáře Nicka Hornbyho jsem rozhodně chtěl víc. Film začíná podobně jako polozapomenutá generační výpověď Beat girl, ale vyvíjí se a končí jinak - hůř.__P.S. Zdálo se mi to, nebo se Peter Sarsgaard ze sebe snažil dělat Ewana McGregora?__P.P.S. Do role, které se ujal Alfred Molina, bych si představoval někoho víc "britského". (14.06.2012)