Pošťák vždy zvoní dvakrát

Během prvních minut jsem si pochvaloval, jaký je to parádní film-noir. S ďábelsky svůdnou femme fatale vytvářející kolem sebe erotické dusno, přes které nepronikne ani paprsek světla, s motivacemi jasnějšími než tisíc sluncí, s atmosférou hutnější než koncentrace bodyguardů kolem George W. Bushe, jenže mé nadšení opadlo společně se zjištěním, že doba, po kterou jsem si film náramně užíval zabrala bratru dvacet minut reálného času. Minuty následující již zdaleka nebyly takovým masakrem a zpočátku extrémně jasná zápletka začala pomalu ztrácet grády přidáváním stále nových a nových vedlejších motivů, aby to celé nakonec vyvrcholilo tou nejpravděpodobnější možnou pointou. Pošťák není příliš zdařile zrežírován, dost se vleče (díky za těch pár scén v plenéru), ani herci vyloženě nezáří, nicméně je právě intenzivní erotické jiskření mezi ústřední dvojici bezcharakterních zločinců v první půli, které zajistilo filmu nesmrtelnost. 75% (09.06.2007)

Keď som zistil, že to celé bude mať 113 minút, s tušením, že to bude vlastne stále o tom jednom ( tramp sa snaží zbaliť šéfovu ženu ) a na tom istom mieste, nemal som veľké očakávania. Ale ono to vlastne nieje o tom jednom. Snímok plný zvratov a zmien atmosféry ( film-noir, romantický ), s pravdepodobne jednou s najpríťažlivejších herečiek filmového plátna a animálnym herectvom hlavného mužského predstaviteľa. (29.05.2015)

Zo začiatku som si vravel, aká je táto verzia oproti Viscontimu plochá a jednoznačná. Manžel Lany Turner bol takmer dôchodca a rozdiel medzi nimi tak markantný, že by si ho všimol asi aj slepec. Prvý bozk s novým mužom, ktorý jej skrížil cestu pôsobil dosť strojene a ja som sa začínal lúčiť s (neo)realizmom, ktorý som si pamätal z predošlého spracovania. Veľkú časť filmu som sa v podobnom rozčarovaní utvrdzoval, až kým sa nerozbehla pravá Film-Noir atmosféra s vrstevnatou zápletkou, ktorá pred rozložením vášne medzi dvoch hlavných hrdinov uprednostnila kriminálnu časť, plnú zvratov, intríg a ambivalencie. To je to hlavné slovo. Nebolo ľahké rozlíšiť vypočítavosť od túžby a naopak. Až tu som si navyše uvedomil ten metaforický význam názvu filmu. A dokonca o niečo skôr ako ho vysvetlili. :) A to pokladám za správne vyznenie, preto som si bol na konci tiež istý so 4*. Teraz už len počkať, čo na to povie Jack... (11.01.2014)

Je to relativní, ale jsou chvíle, kdy i Lana dokáže potěšit. Ale musím být extrémně zmožená povinnými projekce mimo můj žánr. Pak i ikonický noir může oslnit už jenom tím, jak se Lana nosí ve všech těch bílých kostýmech a jen mimořádně obleče černou... Jako celek je film přeci jenom extrémně překombinovaný, ale má vynikající atmosféru a naprosto ideální herecké výkony. Mrkám na Leona Amese. (13.04.2013)

Cainova předloha, to je plebejsky prostým jazykem vylíčený příběh naplněný živočišnými vášněmi, ve kterém se jeho jednoduchý vypravěč s předsudky vůči práci, policajtům, Řekům a Mexikánům sám místy trochu ztrácí a z kterého jakoby mimochodem vyrůstá pocit osudovosti a málem existenciální úzkosti. Garnettova verze podává tutéž zápletku v líbivém noirovém stylu, ve kterém stejné osudové zvraty najednou vyznívají vyumělkovaně, uhlazuje divákovi cestičku zjednodušováním a doslovností (pro jistotu po lopatě odůvodní i toho v románu nevysvětleného pošťáka z titulu), místo temných pudů nabízí kodexově krotký hollywoodský glamour 40. let: „Then I saw her. She had been out back, in the kitchen, but she came in to gather up my dishes. Except for the shape, she really wasn't any raving beauty, but she had a sulky look to her, and her lips stuck out in a way that made me want to mash them in for her.“ … „You think I'm Mex. … I may have dark hair and look a little that way, but I'm just as white as you are.“ vs toto. Ne že by se na to nekoukalo hezky, ale skoro bych řekl, že i ten studený čumák Visconti z toho tenkrát vymáčkl větší šťávu. (08.03.2019)