Jastrabia žena

I sexuolog Zvěřina by vám potvrdil, že nejhorší je mít s kým, ale nemít jak. Zhrzený Biskup z Aquily vymyslel vskutku dokonalou kletbu (obzvláště palčivou pro Navarreho, který má dva ptáky), ale co zmůžou úklady proti opravdové lásce.. Powellovy syntezátory mě nechávaly absolutně v klidu (na rozdíl od pážecího sestřihu Brodericka) a občas i nápaditě podkreslily děj, takže pokud jste sokolník, milovník střelby z kuše či beznadějný romantik, nebude žádným překvapením, když vám Ladyhawke usedne na rukavici. Pokud však nic z toho nejste, vidím to spíš na vlka.. (22.12.2014)

Disko soundtrack je opravdu příšerný a neladil mi ani po letech, hlavní záporné postavy postrádají jakýkoliv šmrnc a   výrazně levné rekvizity, kde meče vypadají jako dětské hračky  na zážitku taky nepřidají. Krásné Pfeifferce to však s Haurem opravdu sekne a jako fantasy romance je Lady Hawk prostě originální žánrovkou s pochopitelně fajn nostalgickou příchutí.  Tři a jedno malé pírko se vznášejí ve vzduchu. (18.02.2023)

Donnerovi se podařilo (v tomhle případě bohužel nešťastně) zkombinovat dvě věci, které například Ritchie s Artušem dotáhl do dokonalosti. Nebyla to totiž ani temná fantasy, ani sebeparodie. Z obojího tak trošku, což ve výsledku vypadá celkem groteskně. Špatné to nebylo, ale dohromady takové nijaké. 60% (02.08.2017)

Velmi jsem se na tento fantasy rest těšil, ale nemohu zastírat zklamání. Hlavní premisa příběhu vypadá na papíře jako vynikající romance, ale na plátně se to moc nepromítlo. Počátek působí velmi rozpačitě, velmi jednoduše a v zásadě se toho za celý film moc nestane. Proměny hrdinů do zvířat, kdy jsou odkázání díky kletbě se míjet, nepřineslo žádné emoce. Herci vlastně nemají tolik co hrát, dialogy pohádkovsky vystavěny a role Matthew Brodericka mě postupem času ubíjela. Hauer to s kuší zvládá bravurně, nicméně akce ničím extra neosilní. Výprava, kulisy se povedly a vizuálně tomu nelze co vyčítat. Trošku jsou mi záhadou nominace v oscarových kategorií, neboť hudba k tomuto žánru byla absolutně mimo a když si vybavím v podobném duchu Highlandera, jsou to nebe a dudy.......5/10 (21.03.2017)

Příběh, který snad měl být půvabnou oddechovou pohádkou, ale je daleko syrovější a přesvědčivější než mnohé "historické" filmy. Opravdu pohádkově nádherná Michelle, sympatický Broderick a šarmantní Rutger Hauer - i když ten se mi pravda jako vlk líbí ještě víc. O fríském vraníku Goliášovi, který na rozdíl od Stoneova Alexandra do doby snímku patří, ani nemluvě. A už vůbec nemluvě o atmosféře, kterou můžou dnešní historické a fantasy spektákly jen tiše závidět, protože ve scéně vzájemné proměny s němě zoufalou snahou dotknout se toho druhého je mnohem víc síly než v půlhodinovém patetickém hulákání všech těch manekýnů ze solárka, kteří se courají současnými velkofilmy, kteří Hauerovu Navarrovi co do charismatu a přesvědčivosti nesahají ani k nehtům na nohou. Závidět můžu i já a proklínat osud, který mě nutí žít ve světě mikročipů a fastfoodů namísto ve světě, kde je zlo veliké a podlé, ale v boji s čistou láskou nemá šanci, a proklínat Jeho Milost biskupa, aby ho ledově pohrdavý pohled jeho neopětované lásky odeslal nejkratší cestou tam, kde je horko a kotle. A potkat ve skutečném životě ženu jako Isabeau/Michelle, tak budu nejspíš proklínat i svou heterosexualitu. Ta hudba je sice opravdu zvláštní, ale upřímně řečeno, už si to bez ní nějak neumím představit, což dokládá, že člověk si zvykne na cokoli. (22.06.2007)