Hačikó: Príbeh psa

Smutný film o vernosti psa k človeku až za hrob, ktorý nenechá u diváka jedno oko suché. Celý dej je sprevádzaný hudbou, ktorá na dojemnosti príbehu ešte viac pridáva a preto hodnotím 101% (23.10.2010)

Kdyby snímek nebyl natočen podle skutečné události, snad bych mu vytkla, že plyne pomalejším tempem bez velkých dějových zvratů a že hraje příliš na citovou strunu, ale takhle nemám námitky. Film jímavě vystihuje vztah člověka a psa a sílu pouta, které mezi nimi může vzniknout. I když se mi Hačikó nakonec prodražil (kolik papírových kapesníčků asi padlo?), byla to trefa do srdce, za všechno hovoří moje ikonka zde na csfd... (28.10.2010)

Pěkne, ale něco mi tam chybělo...asi hlavně to, že jsem se s hlavnim hrdinou a jeho psem nedokazal sžit. Jinak k režii, kameře a hlavně soundtracku nemam co vytknout (31.01.2011)

po smrti Richarda Gera jsem proslzela a ke konci proplakala zbytek filmu ... dojemný příběh byl příjemně doladěn hudbou, která perfektně doprovázela pocitovou stránku filmu (19.03.2011)

Od začátku milý a pozvolný film, který podle mě vůbec netlačí na pilu. Ono to v podsatě ani neni vůbec potřeba, jelikož Hačiko je tak překrásný pes, že jen stačí jeho krásu nechat vyniknout. Vše je ale povýšeno do téhle role skvěle padnoucím Ricahrdem Gerem, poklidnou maloměstskou atmosférou a skvěle podkreslující hudbou. Emočně mě takhle nezasáhl žádný film od Million Dollar Baby a poslední půlhodina, která vyvrchola zestárnutím psa, kdy sem definitivně vyměkl, mě dostala. Opravdu krásný, citlivě natočený film. (28.03.2011)

Neskutečně silný příběh psa a člověka.. Který skvěle zahráli oba hlavní hrdinové, jak Gere tak i hačiko... měl jsem co dělat, abych se na konci udržel a myslím že se mi to moc nepovedlo...... a pak jsem ten film měl jseště dost dlouho v hlavě a i ted když si na nej vzpomenu při psaní komentáře není mi nejlíp... 5* jako vyšitejch (19.04.2011)

Právo na život zaručené zákonmi, viera v boha, eticky kódex, morálne zásady, fyzikálne teórie, národnostná hrdosť a mnoho ďalších abstraktných pojmov, ktoré si vymyslel človek a ktoré raz zaniknú spolu s ľuďmi. Nie sú skutočné, keď je ich existencia podmienená... mnohý si ale myslia, že aj láska je čisto ľudský cit, že prišla na zem spolu s ľuďmi, že len my mame pravo cítiť niečo skutočné, pochopiť cez lásku svet, nájsť v nej zmysel života...Tvrdia, že u zvierat je láska len niečo pudové. Sú schopne milovať na základe biológie, chemických reakcii, ale vďaka tomu lásku vnímame aj my. Nikto však nedokáže, či je cit dôsledok alebo zámer evolúcie. Každopádne Hačiko je nádherný dokaz ako aj iné formy života vedia bezprostredne milovať. Láska tu bola pred nami a bude aj bez nás, preto musí byť skutočná. Hači ukázal nám veľkým homo sapiens, čo to znamená nikdy nezabudnúť na priateľa. Aby jeho obeta nevyšla nazmar, zalistuj v mysli a ozvy sa na niekomu, pre teba kedysi dávno dôležitému a nateraz zabudnutému. (02.05.2011)

Pro mně to byl neskutečný doják. Možná je to tím, že mám sama doma psa, kterého mám ráda, a ve všech filmech, kde je nějaké zvíře, si jej přirovnávám k tomu našemu. Každopádně jsem měla slzu v oku snad celý film a na jeho konci už jsem ani nebyla schopná ji zadržet. (16.07.2011)

Klasický film podmáznutý reálnou story, sladkým psem a ještě sladším klavírem...film fajny, ale moc sladký... (26.07.2011)

ano, příběh krásný a dojemný, ale podle mého názoru naprosto nedostačující pro film. Profesor najde na nádraží štěně, které pochází odkudsi z Japonska. Vznikne mezi nimi silné pouto. Ikdyž páníček zemře, tak pes na něho každý den čeká na stejném místě na nádraží (jak byl zyklý, když páníček ještě žil). A to je prosím vše! Hodina a půl vleklé nudy, kde se vpodstatě vůbec nic neděje. (13.08.2011)

Jelikož jsem věděl o čem to je, zaskočilo mě jak brzy profesor Parker zemřel. Říkal jsem si o čem asi bude zbytek filmu, už to asi nebude ono. Čekal jsem totiž to dojetí už v tomto okamžiku. Druhá část ale nevídaným způsobem strčila tu první do kapsy. Film jenž u mne vyvolal více slz, než kterýkoliv jiný. (01.10.2011)

Jeden z nejkrásnějších a nejdojemnějších filmů, který jsem kdy viděl. Příběh o nesmírně silném poutu člověka a věrného a oddaného psa. Říkám si, že Hačikó snad musí dojmout každého člověka, který má v sobě aspoň trošku citu. Mě to naprosto dostalo. Navíc, když jsem se posléze dozvěděl, že se jedná o příběh dle skutečné události, tak se to ještě více umocnilo. Richard Gere je charismatický, noblesní a vskutku grandiózní herec. Do své role se vžil. S hlavním aktérem psem "Akita" se sblížil opravdu tak, že jsem věřil, že je snad i v reálu jeho majitelem. No prostě něco neskutečného. No a v momentě, kdy umřel na jedné ze svých přednášek -- film se dostal do nádherné části, kterou vedl psí hrdina. Společně s dramatickou hudbou, se vytvořilo přenádherné dílo, které opět dokazuje, že nejvěrnějším přítelem člověka, je opravdu a jenom pes. (07.10.2011)

Sám se trochu stydím za to, že mě ten film tak dostal, ale přiznávám, brečel sem jak malá holka... (21.10.2011)

Od první chvíle mi bylo jasné, že tvůrci jasně budou hrát na city, ale že "probulím" pomalu polovinu filmu tak to jsem nečekal. Jednoznačně nejlepší "pejskový" příběh co jsem kdy viděl a bez obav má u mě plné hodnocení. První dávám za jako vždy sympatického R. Gera, který na mě až moc brzo umřel:(( Druhou za za krásného Hačikó, kterýho bych sfleku bral ke svému "stráhače jelenů". Třetí za výborný a podmanivý hudební doprovod, čtvrtou za velice kvalitní kameru a pátou za nás pejskaře:)) (02.11.2011)

To je snad první film kde mi byl R.Gere sympatický a fandil jsem mu. Jinak krásný film, který by se dal kategorizovat jako jedna z povedených, klasických, emocionálních ždímaček, která tvůrcům vyšla ve všech směrech. (17.01.2012)

Dojemný příběh o věrnosti a přátelství mezi člověkem a psem, který dal dohromady osud a taky je rozdělil.. (28.05.2012)

Příběh je to pěkný, ale tenhle film ho neumí podat. Mně po něm zbyl jen papír plný čárek, které jsem si dělala při každém oslovení psa "Hachi". (01.07.2012)

Přála bych si, aby mi někdo jednou vysvětlil, jak je možné aby pes udělal to, co po něm režisér chce. Nebo jde o improvizaci? Každopádně z tohoto souznění člověka a psa vzikl film s obrovským srdcem, sice s pomalu plynoucím příběhem bez větších zvratů, ale zato s křehkým poselstvím, který ke konci těžce dojímá. Vlastně, nejen ke konci :) (13.08.2012)

Zistil som, že pre atmosféru filmov Lasseho Hallströma mám slabosť. Všetky jeho filmy čo som videl sa mi pozerali veľmi dobre a po ich skončení vo mne ostal taký hrejivý usmievavý pocit. Tu som bol navyše nesmierne dojatý. Emócie na maxime. A preto, aj keď si myslím, že scenár mohol byť hlavne v prostrednej tretine zaujímavejší, tak za ten dojemný záver zaokrúhľujem nahor. S kým tento film nepohne je vo svojom vnútri mŕtvy. 9/10 (23.11.2012)

Tady režisér dokázal dosáhnout toho, abych tomu fakt věřil a nebylo to jen trapné klišé, dávám pět hvězd, ač slzy bylo mnohonásobně víc. (24.01.2013)