Muž v tieni

Polanského mistrovské dílo, které je spíš než hitchcockovské (co do pojetí ústřední postavy - nepravý muž ocitající se v síti intrik) či antoniovské (co do formy - vyprázdněnost či omezenost vyprávění s dlouhými, promyšleně komponovanými záběry, "napojenými" na hlavní postavu) především pakulovské, po vzoru paranoidního thrilleru POHLED SPOLEČNOSTI PARALLAX a fabuli rekonstruujicích VŠECH PREZIDENTOVÝCH MUŽŮ. Jelikož nemám co vytknout, mohl bych tímto konstatováním skončit, ale nedá mi to, abych se nevyjádřil jednak ke změnám oproti knižní předloze, jednak k početné skupině kritizující konec. Kniha Roberta Harrise nezapře, že její spisovatel si udělal jméno především historickými publikacemi, a tak je dění zasazeno do určitého časoprostoru, kdy každé vyjádření k politickým osobám či incidentech slouží k uvědomění si inspiračního zdroje - kritizovaného předobrazu, protože se jako čtenáři ocitáme v místech, kde jsou naprosto běžnou věcí bombové útoky ad. Cílí se tak na čtenáře, který je nejlépe Britem, a tak je závěr koncipován jednak jako určité svědectví o jedné době vlády určité osoby, jednak naplněním osobní i pracovní roviny (komu je kniha předána, aby ji dal do tisku, pokud se duchovi něco stane, zároveň i sepsání vlastního díla sám za sebe, nikoliv za druhé). Film je spíše než svědectvím o době žánrovým pastišem, který se primárně soustřeďuje na pracovní rovinu a tu osobní eliminuje na minimum (přítelkyně je zmíněna pouze jednou, nedochází ke sporu mezi ní a jím; komplikace pracovní roviny tou osobní - souloží - slouží k profilaci zdánlivě nedůležité postavy). A k "debilnosti" pointy: V tom případě má hodně Polanského filmu naprosto debilní pointu, protože ta z MUŽE VE STÍNU se nijak výrazně svou myšlenkou neliší např. od ČÍNSKÉ ČTVRTI či SMRTI A DÍVKY (nemožnost dosažení spravedlnosti), svým stylem od NOŽE VE VODĚ (práce s mimoobrazovým polem a nezodpovězení otázky přežití) a z hlediska vyprávění od ROSEMARY MÁ DĚŤÁTKO či DEVÁTÉ BRÁNY (vyprávění omezené na jednu z postav, která se snaží dobrat toho, jak se věc skutečně měla, končící rekonstrukcí událostí hlavní hrdinkou/hrdinou, aniž bychom se dozvěděli o oprávněnosti dané paranoie). Jde tak o film pro cinefily, kteří mohou spekulovat, jak si Polanski toho Oscara za režii převezme tentokrát. :) (17.09.2010)

„Nikdy som nepochopil zmysel bieleho vína.“ – „To hovoril aj Mike.“ – „Konečne s ním mám niečo spoločné.“ Klišé (skutočne niekto môže pokladať za spoiler, že hrdinov predchodca nespáchal samovraždu?) mi nielenže neprekážalo, ale asi by ma dokonca štvalo, keby tu nebolo. Ja viem, je to čudné. Ale je to tak. Poctivo a staromódne (v dobrom) nakrútené cvičenie v žánri. Parádny a poctivý starosvetský staromódny hitchcockovský triler, kde záleží na hereckých výkonoch, scenári a príjemne pomaly (vyzváňanie mobilu mi nahnalo viac strachu, ako posledných 10 hororov, ktoré som videl) vystupňovaná pochmúrno-sychravá atmosféra. Palec hore, TOTO je Polański. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/spionaz/402-the-ghost-writer-8o- (21.10.2010)

Nejsem zrovna velký fanoušek politických thrillerů, ale tohle byla prostě fajnová prácička ze staré školy. Stínový spisovatel, kráčí ve stínu svého předchůdce možná víc než by mu bylo po chuti. Spisovatelsky znuděný McGregorův ksicht nás příjemně nepříjemným způsobem vede celým příběhem, který je tajemnější než obsah šuplíku stolu britského ministra. Pierce Brosnan si příležitost zahrát arogantního politika vychutnává plnými doušky a do kamery se nám dokonce zazubí i legendární Eli Wallach. Polanski to všechno precizně kočíruje a Alexandre Desplat složil tak nadupaný, uším lahodící soundtrack, že tu pátou hvězdičku s klidem v duši dám. - Sportujete? - Ani ne. (23.07.2010)

Romčo, Ty starý pedofile! Je vidět, že temné, atmosférické thrilery pořád umíš! A dokonce jsi schopen vodit takového bezemočního neherce jakým je Eman MekŘehoř, že ve výsledku ani nevypadá jako ochotnický jeliman v travestishow! Navíc jsi opět nechal vyniknout Pearcing pana Brosnana! Dobrý, vole!! Za to bys zasloužil minimálně přeblafnout nějakou dvanáctkou! (20.07.2010)

[imdb: 7.8/10] | me: Výborná pochmúrna atmosféra (oobraz + hudba v dokonalej symbióze) od začiatku až po koniec dodáva tomuto thrileru tú správnu dávku chladnosti. Film sa nesie v príjemnom tempe (hoci s pomalším začiatkom), dej sa pozvoľna kľukatí a vždy nám odkrýva nové skutočnosti, ... ale s precíznosťou potrebnou na udržanie napätia a očakávania z ďalšieho priebehu. Obsadenie je výborne (len postavu britského prime ministra by som si určite lepšie vedel predstaviť v podaní skutočného brita) a dobre ladí, čím napomáha celkovému nádychu filmu. Roman Polanski majstrovský zvláda vykresľovanie jednotlivých scén a zabezpečuje tak permanentné napätie vyplývajúce z neustálej neistoty. Film sprevádzajú (menšie-väčšie) prešľapy (GOOGLE s odpoveďou na všetko, zabezpečenie letiska, záver ...), ktoré však nenarúšajú dojem z priebehu, skôr vyčaria úsmev a navodia tu typickú otázku: Prečo si na takéto významné detaily nemohli dať väčší pozor ? (21.07.2010)