Muž v tieni

Není to vlastně žádná věda, jak se na konci dozvíme, ale Polanski tahá diváka celou dobu za nos velmi zručně. Ta chladná a odtažitá atmosféra, kterou vytváří uplakané počasí a jeden architektonicky vyšperkovaný dům, funguje. Není to klasická ‚schíza‘, ale McGregorova paranoia s přibývajícími minutami narůstá do netušených rozměrů, zvláště když se kolem něj pohybuje neméně výtečný herecký ansábl, a já čekal na vyvrcholení s nedočkavostí malého děcka. Podávání lístku je jedna z nejintenzivnějších scén roku. 4 a ½. [Filmová noc 2010] (19.06.2010)

Polanski si prostě beze spěchu točí svůj kriminální :-D mysteriózní snímek okořeněný pečlivě dávkovaným vtipem,a mě v kině nezbývalo, než jednoduše žasnout. Ghost Writer je příkladem toho, že i v dnešní době lze moderně natočit poklidné, neuspěchané filmy, ve kterých děj postupuje jakoby mimochodem, a divák má pocit, že tajemné zákruty odhaluje on sám, ne McGregorův hrdina. Ze začátku sice režisér chrlí moc informací najednou, ale najednou se vše ustálí a mě čekal milý výlet do tajuplného světa špinavé politiky. S žádným hercem jsem neměl problémy, a ústřední dvojice se skutečně předvedla v tom nejlepším možném světle. Verdikt je prostý: o něco více hudby, malinko kratší stopáž, a bylo by to za pět. To napětí je dechberoucí. (01.07.2010)

Chvílemi jsem se dost bál, že dvouhodinová stopáž filmu + utahaný styl vyprávění mě donutí film vypnout. Obavy se nevyplnily a děj celkem solidně vyplňuje to prázdno, které díky špatnému scénáři vzniklo. Chvílemi se tam řeší zbytečnosti, které nemají vliv na celkový výsledek a přesto se jim prostřednictvím napětí a tajemna dává ohromný význam. Celkově rozuzlení filmu je nedostačující, vyznívá do prázdna a diváka nechytne za koule. Přesto tento film vřele doporučuji, protože za zhlédnutí stojí, třeba jen díky tomu, že se zde střetávají herecké hvězdy. 68% 04.12. 2010 (04.12.2010)

Asi bych řekla, že je to divný film. Působil divně, zanechával divné pocity, děly se v něm divné věci... Z kina jsem odcházela spokojená (A po nějakých třech letech reflexe dodávám, že jenom proto, že to není tak strašné jako ostatní filmy, jaké jsem měla v té době možnost popatřit.). Ne úplně všechno bylo stoprocentní, ale bylo to všechno dost sladěné na to, aby se mi dostalo příjemného zážitku. Hlavně se mi líbil vymazlený obraz a hudba. Nicméně by se také slušelo poplácat ještě herce po ramenou. (18.08.2010)

Skoro se mi chce dát víc, protože tak zdánlivě poklidný, ale přitom každou minutou neskutečně dramatický a napínavý film jsem dlouho neviděl. Kromě pánů Brosnana a McGregora a precizní režie mistra P. je třeba vypíchnout vskutku povedenou hudbu Alexandra Desplata, roličku Eliho Wallacha (dědek jeden, jak to dělá, že pořád dělá?), postupně gradující atmosféru a závěrečnou čtvrthodinku. Házím čtyři a kousek. (08.09.2010)