Milk

I přes všechny ty oscarové nominace pro mě překvapivě velmi dobrý životopisný film. O osobnosti Harveyeho Milka jsem toho až na jeho neblahý konec pomalu nic nevěděl. O to víc mě tento film mapující důležité události dostal. Gus Van Sant to má svojí svižnou režií pevně ruce. Atmosféru 70. let, kdy si homosexuálové vytrpěli hodně perné chvilky, pojal výborně a opravdu mě to strhlo. I ten Sean Penn překvapil, protože jsem se obával až trapně přehrávajícího výkonu jako v Jmenuji se Sam. Tady je ovšem výborný a opravdu jsem mu fandil. Jenom škoda, že není větší prostor věnován i ostatním hercům. James Franco, Emile Hirsh i Alison Pill jsou výborní a zasloužili by si více prostoru. Nejlepší mi ale přišel Josh Brolin, bohužel jeho rivalitě s Milkem není věnován dostatečný prostor. A to právě tahle postava by ten prostor mít měla. Harvey Milk prostě přišel, získal si mě a doufám, že nezapadne jako mnoha jiných životopisných filmů. (21.02.2009)

Že by snad kolektivní herecký výkon roku? Jistě to všem může připadat jako přehlídka karikatur (a dle ohlasů to taky tak mnoho lidí bere), ale málo kdo si uvědomí, že pro napsané postavy byly předlohou skutečné osobnosti, skuteční lidé a hlavně - skuteční gayové. Jestli byly takzvanými karikaturami i ve skutečnosti pak není chyba scénáristů. Mně stačilo, když jsem viděl perfektní civilní výkon Jamese Franca, ten přeci není ve filmu žádnou napodobeninou ani karikaturou gaye. Proto si myslím, že herci odvedli obrovský kus práce a ten "titul" kolektivní herecký výkon roku bych jim udělil. Samotné téma je kontroverzní až na půdu americké akademie a v políčku pro počet proměněných nominací určitě nezůstane současná nula. Když nad tím však přemýšlím, nevím za co bych toho Oskara udělil, Sean Penn je sice skvělý ale Frank Langella jej předčí ve všech ohledech, to samé se dá říci o Gus Van Santovi a i ostatních nominovaných, samotné klání bude zajímavé sledovat (já nad ceremoniálem ještě hůl nezlomil). Milk si zařazuji do poličky s názvem jednou a dost, film mě chytil za srdce, nenudil mě a dozvěděl jsem se zase něco nového, ale nevidím jediný důvod projekci opakovat. (31.01.2009)

To jsem se zase jednou zaradovala (Emile Hirsch a James Franco v jednom filmu, mňam:-)), rozčílila (Anitu Bryant a její přívržence bych nakopala do, ehm, zadnice), rozvášnila (senátor Briggs by zasloužil to samé co Anita:-)), nadchla (zelenání mapy) a dojala (Harveyho proslovy o svobodě a naději a ten konec!) - takovou škálu emocí u mě dlouho žádný film nevyvolal, a proto dávám Milkovi s čistým svědomím nejvyšší hodnocení. (09.02.2009)

Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. (27.10.2009)

1 - herecké výkony: sú výborne zvládnuté, už si nepamätám, s kým v danom roku sean penn súťažil, ale výkon, ktorý podal, sa môže radiť do kategórie oscarových, aj keď v závere filmu som si čoraz viac uvedomoval (hlavne pri scénach s verejnými prejavmi a rečami), že si asi užíva, alebo má zvláštny "fetiš" na hranie podobných úloh; aj ostatné postavy boli uhrané nadštandardne, predovšetkým mrazivý josh brolin ako zákerný dan white; 2 - režijne tam je viacero dobrých miest, masové, komparzové scény tomu dávajú akúsi dôležitosť, práca s archívnymi materiálmy tej doby (a to, že celá postava Anity je postavená len na nich!) mi prišla ako najsilnejší režijný vklad, ale aj záverečné "vyvrcholenie" - jeho strihová koncepcia, záberovanie a práca so spomaľovaním - malo to silu; 3 - tento film spája 2 hlavné gus van santove atribúty: silná historická (a tragická) udalosť, dôležitá v dejinnom vývoji Ameriky a naviazaná na kontroverznú a silnú osobnosť + homosexualita: oboje spracované precízne; (05.03.2012)