Vojna a mier

Aj pri tej dĺžke sa mi zdal dej skratkovitý a prvá časť prakticky nie je o žiadnej vojne ani o mieri. Skôr o živote ruskej smotánky, pletkách, úletoch, tanci, zvádzaní a odpúšťaní. Druhá časť je, naopak, takmer samá vojna. Tie scény sa mi nezdali nijak chudobné ani slabé. Spolu so skvelými hercami nemôžem inak ako za štyri hviezdy. –––– Jestli se na mě při další figure podívá a usměje, stane se mou ženou. (12.03.2024)

Zatím nemohu srovnávat s ruskou verzí. Nádherný epický velkofilm, který zaujme především nádhernými kostýmy (všechny Natašiny šaty), velkolepými vojenskými scénami (odchod Napoleona z Ruska) a mladičkou Audrey Hepburn. Herci občas přehrávají, ale to už k filmům z 50.let minulého století patří :-) do knižního originálu se asi nikdy nepustím, už Anna Karenina mě málem unudila k smrti. (09.02.2006)

Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. (21.08.2009)

Náročný, ale krásný filmový zážitek. S knižní Vojnou a mír jsem začal, avšak po nějaké té stránce skončil, protože se u čtení (přijměte prosím moji omluvu vy všichni její fanoušci) dostavila docela velká nuda. Trochu zajímavější byly jen bitvy a jediná postava, které jsem fandil, byl starý Bolkonsky (navenek tvrdý, nepřístupný, ale uvnitř dobrý a čestný chlapík). O to větší paradox mě čekal u sledování filmu, kde mně tato postava přišla docela nepříjemná, zatímco ostatní se mi silně zamlouvali. Vojna a mír stojí hlavně na hercích; rozkošné Audrey Hepburn (u které jde ale také velmi dobře pozorovat proměna její postavy v průběhu filmu), Henry Fondovi (pro mě největší sympaťák) a krom dalších také na příjemném překvapení v podobě Herberta Loma, jehož Napoleona jsem mu fakt „žral“. Dále jsou zde také velmi zdařile provedené bitvy (a vůbec davové scény), dobrá hudba a pěkně udělané kostýmy. A ať už mi to budete chtít věřit, nebo ne, za těch 205 minut jsem se ani chvíli nenudil (stejně tak při druhém zhlédnutí). P.S. Co se týče té ruské atmosféry, o které se zde několik uživatelů zmiňuje...ne, že by na mě dýchala z každého záběru, to netvrdím, ale obrovsky mě potěšila scéna, kdy umírá Bezuchův otec a u jeho postele je slyšet píseň posledního pomazání, a to v ruštině (v tu chvíli jsem ji cítil naplno). Výstižné komentáře: Véča, tahit (14.01.2010)

jo, já vím, jsem povrchní, Hollywood pak klasicky dementní a sebevědomý bez mezí, filmu chybí mi ta pravá intelektuální hloubka, ale viděl jsem ho asi 5x (prostě se na něj hezky kouká) a klidně ho uvidím i pošesté, zatímco román jsem nikdy nečetl a ani číst nijak neplánuju, panebože, to jsem se zase doma ale shodil :-) (21.11.2005)