Reklama

Reklama

Dům ďábla

  • USA The House of the Devil
Trailer

Samantha študuje v druhom ročníku na vysokej škole. Zúfalo si potrebuje zarobiť peniaze na byt, tak príjme prácu opatrovateľky u manželov Ulmanových v starom viktoriánskom dome hlboko v lese. Jej najlepšia priateľka Megan má podozrenie, že je tam niečo v neporiadku a neochotne ju púšťa na noc do domu, ešte práve keď je zatmenie mesiaca.
Samantha si pomaly uvedomuje desivé tajomstvo rodiny Ulmanovych - ona má byť krvavou obeťou v ich satanskom rituáli. Pre dievča sa začína boj o holý život. (helljahve)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (371)

Jordan 

všetky recenzie používateľa

je úplne jasné, o čo sa film snaží a za túto snahu dávam autorovi hviezdičku naviac, pretože v dnešnom svete, kde v žánri horor dominujú a prevládajú dve výrazné línie - a obom ide buď o lacný efekt alebo prekročenie hranice brutality, či o silenú pointu a dôraz na "mechanické" ľakanie - je tento počin a pokus o istý návrat k hororvej tradície rokov sedemdesiatych, s budovaním atmosféry a stavaním na stupňujúcom napätí naozaj ojedinelý a chvályhodný, bohužiaľ však výsledok nie je taký účinný a k vzorom, ktoré kopíruje či sa im približuje, má ďaleko, čo je hlavne smutným dôsledkom trestuhodne slabého a neoriginálneho scenára a mdlého herectva, miestami až iritujúceho; ()

Cappuccino 

všetky recenzie používateľa

Rozumiem, že diváci, opovrhujúci bezduchými hororovými vyvražďovačkami si takýto počin, ktorý postupne buduje svoju atmosféru až do vynikajúceho finále, museli naplno vychutnať. A to isté by nastalo aj u mňa, pokiaľ by som si včas neuvedomil, že sa prvú hodinu okrem jednej delikatesne spracovanej vraždy nič podstatného nestalo..a ak vás 2/3 filmu ničím neohúrili a len 1/3 áno, bude hodnotenie dvojhiezdové. ()

Reklama

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

V následujícím textu představím speciální dělení kinematografie, které vychází ze vztahu mezi divákem a filmem. Toto osobité a odvážné řešení volím na základě faktu, že film získává oprávnění své existence až ve vztahu k divákovi. Bez diváka film neexistuje. Je jen kotoučem celuloidu, nebo houfem jedniček a nul. Hlavním kritériem tak bude způsob a míra zasažení diváka sledujícího film. Diváka si lze představit jako fyzickou osobu a film či filmovou fikci jako dům, do něhož divák vstupuje. Vzhledem k tomu, že The House of the Devil ze subžánru „strašidelných domů“ nepokrytě čerpá, využiji toho a celý systém na něm prakticky ukáži a ověřím. ____ V první fázi začíná divák před domem-fikcí a oknem nahlíží dovnitř. Přitom je od dění v domě ostře oddělen. V druhé fázi přichází divák blíže ke dveřím a ocitá se prahu mezi vlastním světem a světem filmu. Ve třetí fázi konečně vstupuje do domu a odhaluje svět filmu okem a pohledem. Ve čtvrté fázi dochází k bezprostřednímu tělesnému kontaktu diváka s filmem, film je jím recipován somaticky, celým tělem. V páté fázi posiluje tělesný aspekt zvuk. Divákovo zakoušení filmu se radikálně přesunuje do nitra těla a důležitou pozici získává prožitek prostoru. V poslední šesté fázi je přechod z venku do domu dokončen. Film je situován do lidského mozku a ducha, důraz je kladen na to, že film pro diváka vzniká až mentálním zpracováním a na vazby mezi filmem a lidskou psychikou. Tolik ke vztahu diváka a fikce. Druhým vztahem rozumíme vztah diváka a kina, respektive vstup z venku do budovy kina a dále až do sálu, který první vztah kopíruje, jen s tím rozdílem, že se odehrává celý ve skutečnosti. Třetí a poslední vztah je vztahem postav a fikce, zde hlavní hrdinka Samantha vstupující z venku do strašidelného domu; tento vztah opět principiálně kopíruje první vztah. Podstatné je, že nenaplnění každého ze vztahů znamená problém. Nenaplnění prvního vztahu (divák/fikce) zanechá znepokojeného diváka postávat vně příběhu. Nenaplnění druhého vztahu (divák/kino) zbavuje diváka těla. Divák v takovémto případě sleduje film nejčastěji z domova, a protože není po cestě do kina unaven, nevnímá své tělo tak intenzivně. Připravuje se tím ale nejen o možnost absolvovat vzrušující přechod z první fáze na šestou, tj. transcendovat z těla na mysl, nýbrž i o možnost rozehrát transgresivní (tělesný) prožitek jízdy na horské dráze, který se stal častou metaforou diváckého prožitku hollywoodských spektáklů posledních třiceti let. K nenaplnění druhého vztahu dochází ale i tehdy, sleduje-li divák film z nějakého zastrčeného, ošuntělého artkina, následkem čehož nemůže prodělat kodifikované rituály zpřístupnění jako chůzi po puntíkovém koberci ve foyer z mramoru prokládaného zlatem, zářivé barvy, technické vymoženosti, výlohy oslovující zákazníky apod., které provází fyzické překročení prahu do jiného časoprostoru, časoprostoru představení. Nenaplnění třetího vztahu (postavy/fikce) je klíčové pro fungování fikce, neboť nejistý vztah postav a světa, v němž se nacházejí, je asi to nejvíce traumatizující, co může nastat - konkrétně zde vstupuje hlavní hrdinka Samantha z reality do fantasie podivného domu, ale po té, co se ukáže, že fantasie je drsnější a krutější než realita, neboť nikdo z nás nedokáže čelit snům a přízrakům, touží se hrdinka vrátit zpět, zádrhel je ovšem v tom, že po dezintegraci fantasie nedostane ihned realitu, nýbrž cosi jako hrůzný předěl, protože po té, co se rozpadne představa, nezbude realita, ale hrůzyplný šev či rána. Tento šev nastane ve filmu úplně na konci mezi 86. a 88. minutou. Tentýž případ přetrvávajících sil zla, které se vlamují do happy endu, nalézáme v pařátu z Carrie nebo v obživlém Karlovi na konci Die Hard. Kombinace všech tří vztahů dává každopádně tyto možnosti: 123, 023, 103, 120, 003, 020, 100, 000. Kde nula znamená, že stav nenastal. Filmy typu 123 jsou mainstreamové (neznemožňují divákovi vstup do filmu, slibují fyzický prožitek v kině a zapojují postavy plně do fikce), oproti tomu filmy typu 000 jsou náročnější. Obě tato maxima (123 a 000) provází multiplikační efekt, který mezi sebou všechny tři vztahy kumulativně pronásobí a vede k větší spokojenosti diváka. Naopak filmy typu 023 nebo 100, charakterizované kontradikčním efektem, experimentují, například sice dovolí divákovi čistý vstup do fikce, ale odmítají totéž povolit postavám. Riskujíc, že se znelíbím sluchu plytkých cinefilů, dovoluji si nyní prohlásit, že čisté artové filmy (000) jsou mnohem méně komplexní, nezištné a průkopnické než výrazně sebereflexivnější a divácky nepohodlnější filmy typu 120 nebo 020, chcete-li filmy postmoderní či postklasické, které na multiplikační efekt vsázet nemohou a o to víc musejí investovat do neokoukaných vyjadřovacích prostředků a počítat s dispozicemi, v nichž se divák před a během sledování ocitá. () (menej) (viac)

Frajer42 

všetky recenzie používateľa

Pravda pravdoucí. Tento horor je hodně nestandartní, ale to bude zřejmě tím, že to není horor, nýbrž ,,horor". Úvod je totálně dementní a hrozně špatný. Naštěstí netrvá dlouho. Nějaké napětí a hustá atmosféra ve vzuchu poletovali, ovšem pouze do okamžiku, něž se vysvětlilo o co vlastně běží. Závěr je skutečně neadekvátní předešlým minutám. Je bez napětí a bez špetky hrůzostrašnosti. Jestli má někdo pocit, že ve filmu viděl jakékoli nevysvětlitelné okamžiky, na které je upozorňováno před začátkem filmu, tak se mi může ozvat, protože já si jsem naprosto jistý, že jsem pochopil film celičký a dává mi absolutní smysl. Vyberu 3, které jsem shledal nejzajímavějšími. Pozor na potenciální spoilery. Zatmění měsíce trvalo kratší dobu než se předpokládalo, protože se pohybujeme v minulosti, kde se mnohokrát předokládalo špatně, co se vesmíru týkalo. Slečna otěhotněla, protože když byla v bezvědomí, tak se na ní vystřídala zřejmě celá rodinka božích služebníku a některá ze spermií se ujmula. A vidiny slečny jsou spojené s rituálem, během kterého ráčila zešílet, přičemž se jí nemůžeme příliš divit. Po zhlédnutí filmu jsem dostal chuť na pizzu a chuť k natočení něčeho podobného, ale bez zdejšího závěru. Skončilo by to slovy: ,,Děkujeme za hlídání, přijďte zas!". Pokud někoho děsí věci jako zvonící telefon, vlasy ve vaně, bouchnutí dveřmi, ba dokonce vrchol filmu prasknutá žárovka, tak nebude zřejmě usínat v suchém spodním prádle. Já do této kategorie bohužel nespadám, takže zakončím film konstatováním, že je absolutně nehororový, zato velmi osvěžující. 2* ()

J*A*S*M 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle si jednou za čas nechám líbit velice rád! Skvělá napodobenina atmosférických (okultních) hororů z přelomu 70. a 80. let. Od hudby, přes titulky, až po určité milé scénáristické berličky (Co udělá hrdinka v klíčový moment? Ano, ... - nechci spoilerovat). Pro člověka zvyklého na moderní horory, kdy divákovu pozornost probudí každých pět minut nějaká laciná lekačka, je tenhle film peklem. V příjemném i nepříjemném slova smyslu, záleží, jak se k tomu kdo postaví. Atmosféra se buduje v dlouhých záběrech, v nichž hrdinka velice pomalu prochází prázdnou barabiznou, nikde nic, jen tísnivá hudba a sem tam nějaký prapodivný zvuk. A ne a ne něco vybafnout. Někdo u toho usne (imho většina diváctva), někdo naopak bude napjatý jak struna. Podle hodnocení je očividné, do které skupina spadám já. Závěrečná divácky vděčnější "akčnější" patnáctiminutovka je poměrně sympatickým způsobem přestřelená, atmosférické inferno z prostřední části však nepřekonává. Horror movie of the year ()

Galéria (21)

Zaujímavosti (4)

  • Snímek byl natočen na 16 mm film kvůli tomu, aby vyvolal dojem, že pochází z osmdesátých let. Ze stejného důvodu ho také vydali na kazetách VHS. (DanteZ)
  • Snímek byl natočen za pouhých 18 dní. (ČSFD)

Súvisiace novinky

West natočí western pro Blumhouse

West natočí western pro Blumhouse

23.03.2014

Americká hororová nezávislá scéna poslední roky rozkvétá a jedním z jejích nejvýraznějších tvůrců je mladý režisér Ti West (foto). Ten si získal jméno díky svému retro hororu Dům ďábla, podílel se i… (viac)

Reklama

Reklama