Vojdi do prázdna

Mastershit. Pseudo/kvazi artové nezávislé drogové porno (což je vlastně naprostý oxymóron) se schematickým příběhem (respektive s jakousi nelineární a fragmentární narací) bez jakékoliv interesantní ideje, navíc s rozpadajícím se syžetem, což je očividně účel), který onanuje sám nad sebou. Pár originálních nápadů (práce s kamerou a střihem) film zachraňuje od odpadu. Formální prostředky filmu ale u mě nikdy nezastíní myšlenkové vakuum. Noé není normální a natočil si, co chtěl. To ovšem neznamená, že každý experimentální film (s filosofickým podtextem) je třeba cenit jako poklad, ani v době dnešního stále tupějšího mainstreamu. Btw – nejlepší je na tom ten plakát. (Více časem, došla mi cizí slova. Tímto zdravím Enšpígla). Tenhle film jedině s Dimethyltryptaminem. (04.05.2010)

Velmi intenzivní zážitek. Hlavně první hodinka s geniálním tripovým úvodem a následným zmateným blouděním na mě zapůsobila jako máloco v poslední době. Poté se Noé ale zvrhne do exhibicionistické audiovizuální provokace, která extrémně dráždí na těch nejcitlivějších místech, stopáž se navýší o polovinu a z existenciálního bloudění bez cíle se stane stereotypní polemizování nad problémy dnešního světa, které mi přišlo s přibývajícími momenty až samoukájející a především zbytečné. Jistě, že se to dá vyvrátit tím, že Noe zachycuje "roztěkané" moderní velkoměsto ve vší své špíně a uzpůsobuje tomu filmový styl, ale jeho neustálé opakování ztrácí mnoho ze své působivosti. Subjektivní kamera je však bezpochyby geniální a Noého "úchylná" stylizace jedinečná - škoda, že taková brilantní technická práce nejspíš ani nebude oceněna. Zamrzí ale, že není využita v lepším filmu - stačilo by zkrátit o polovinu a možná bych i zatleskal. Vejdi do prázdna je vysoce explicitní dílo, ukazuje tabuizovaná témata bez příkras a je jednoznačné, že z jeho sledování vám příjemně nebude. Je to hnusný film a pravděpodobně ho budete po konci projekce nenávidět - ale o to těžší je mu uznat jisté technické kvality a mnoho hloubavých podnětů k zamyšlení. (15.11.2010)

Stejně jako Morien si myslím, že bylo nešťastné v prvních minutách v podstatě odvyprávět celý zbytek filmu. A neobstojí tu ani námitka, že by bylo potřeba nějakým způsobem představit divákovi pravidla toho tripu, aby se v něm poté dokázal orientovat; tohle není Inception. Zatímco Irreversible mě s každým zpětným posunem v čase čím dál víc připoutávalo k obrazovce, Enter the Void nenabízelo ani napětí ani halucinogenní opojení. Noé nám tentokrát celkem samoúčelně cpe pod nos asijské pinďoury a všelijaké další soft porno a zřejmě se pokouší nabídnout nějaké syrové zobrazení reinkarnace, ale na to, o jak kontroverzní a silné téma jde, tohle podání vyznívá poměrně unyle. Škoda. (21.12.2010)

Přišel jsem, viděl jsem a vešel jsem do prázdna. Noého parafráze Tibetské knihy mrtvých, jenž je obsahově syrovější než v obrysech podobný Rekviem za sen, kde „zlí“ traumatizovaní lidé fetují, souloží, sní a umírají, aby se mohli po tripové cestě znovu narodit. Evropská odpověď na Americkou Fontánu. 5* za neopakovatelný filmový zážitek pro snímek, který nelze milovat, pouze nenávidět. Co by na to asi řekl Kubrick? PS: Noého fascinace všemožnými otvory je přinejmenším znepokojující. (19.05.2010)

Noé je Bůh a já si tento snímek píšu na seznam filmů, které musím příště vidět v drogovém opojení - to musí být vskutku nesmírně intenzivní trip, protože i za zcela bdělého stavu to byla znovu od Noého totální nálož, kde nevíte, zda máte dříve chválit totálně boží kameru, která se mi na rozdíl od ostatního komentujícího diváctva ani zdaleka naokoukala po dobrých 3 hodinách, nebo zde mám raději vychvalovat znovu naprosto přesné herecké výkony, kdy Noé dostal herce a herečky přesně tam kam potřeboval a znovu tím dokonale odstranil propast mezi fikcí a realitou. Jeden výkon ovšem musím vyzdvihnout úplně zvlášť. Nejsem ani nejmenším příznivcem dětských rolí, protože to je zkrátka skoro ve všech případech naprosto otřesné. V tomto snímku ovšem všechny strčila do kapsy svým výkonem ta malá holčička (Emily Alyn Lind), která byla totálně neuvěřitelná. Pointa i děj snímku s velkým myšlenkovým přesahem byl naprosto úžasný a nemám nejmenší tušení, jak se mohou najít diváci, kteří se v ně dokázali ztratit. Naopak, já mám snad jedinou výtku k celému snímku právě v tom, že mi vadila repetetivnost některých scén s evidentním záměrem připomenout některé souvislosti, aby se nenašel v řadách diváctva nikdo, kdo se v ději ztratí. Snad veškeré klíčové prvky děje byly naprosto zřetelně nastíněné, případně si je snadno dalo dát dohromady mezi filmovými řádky, když člověk dával alespoň trošku pozor. Psychedelická atmosféra a dechberoucí hudba - to nemá smysl nijak zvlášť rozebírat, neboť v tom je Noé vždy skvělý a těžko mu hledat srovnatelnou konkurenci. Jsem nadšený a snímek mi bude zaručeně nějakou dobu silně rezonovat v mysli. Znovu naprosto geniální spojení nádherné vizuální stránky (která je účelná - nikoli nějaká umělecká onanie) s hlubokou myšlenkou a v nesmírně syrovém a přitom totálně lidském podání. Slintám blahem. [90 %] (26.04.2021)