Božský

Velmi zajímavě natočené drama o rozporuplném italském politikovi Andreottim, který se narodil roku 1919 a letos zemřel. Jeho neuvěřitelná inteligence, vzdělanost a vnitřní síla oproti nesympatické tělesné schránce,chladnokrevnému přesvědčení o pravdě a víře v Boha a Itálii z něj učinily nezapomenutelnou politickou postavu tohoto státu, která ovlivnila v jeho silně bouřlivých dobách každého italského občana.Silná pozice mafie, rozdělování politické moci v Evropě v období studené války i po ní. Vzpomínám si jako holka na záběry z vraždy Alda Mora i pozdějšího odklizení soudce Falconeho.Dlužno říci, že takovou pestrou historii, jakou má tenhle stát od doby příchody Etrusků, hned tak žádný nemá a to mě něm nikdy nepřestane fascinovat...a zeměpisná poloha a krása taky .Takže shrnuto -skvěle natočeno, zahráno a perfektní práce kamery bez váhání za čtyři hvězdy. (06.06.2013)

Sorrentino se svou režií dotknul dokonalosti a scénářem se přiblížil ke genialitě. Je to celkem složitý film a ikdyž mu místy nezasvěcený čověk nerozumí (a Sorrentino mu záměrně ani nic neulehčuje), máte pocit, že jste svědky něčeho dosud neviděného a o dost chytřejšího než jste vy samotní. A navíc takové nekompromisní pojmutí složitého lidského charakteru hlavní postavy (pana Andreottiho) se snad povedlo jen ve filmu "Až na krev" a to převážně díky výkonu Daniela Day Lewise. Velká poklona také patří výběru hudby a herců, ale to je vlastně u geniálně zrežírovaného filmu samozřejmostí. (18.02.2011)

Styl je naprosto úžasný, ohromující a dokonalý. Už jsem toho už viděl hodně, ovšem vizuální stránku s tolika kamerovými nápady, to ještě ne. Hudba je taktéž výtečná. Nyní se ovšem dostávám k jádru onoho problému a tím je naprostá nepochopitelnost příběhu. Kdo není odborníkem na italskou politiku, nemá šanci ty desítky jmen vstřebat. Opravdu hodně scén jsem nepochopil a glosoval je tichým "co to má...?!". Jediné co mi tedy zbývalo, bylo kochat se kamerou, hudbou a výtečným Servillem. Až Sorrentino natočí tímhle stylem něco "normálního", tak mu filmový svět bude ležet u nohou. (19.04.2010)

Dlouho jsem se chystala až tohle umělecké dílko zkouknu, ale zároveň měla obavy, že absolutně neznalá italských politických reálií z toho budu zklamaná. Ovšem opak je pravdou. Nevím, jak to Paolo Sorrentino dokázal, ale já byla od začátku až do konce doslova přikovaná k plátnu a hltala každé slůvko ve spojení s geniální obrazovou stránkou příběhu. K úplné dokonalosti to dotáhl výtečně zvolený hudební doprovod, ostatně jak je už Sorrentinovým dobrým zvykem. Jelikož mám trochu povědomí o tom, jak je v Itálii hodně provázaná mafie s tamní politickou scénou, tak jsem se poměrně slušně dokázala v ději orientovat, i přes množství postav do aféry zapletených. V neposlední řadě musím vyseknout poklonu Tonimu Servillovi v hlavní roli. Ten totiž Giulia Andreottiho nehrál, on jím prostě byl! Film mě navíc přiměl k zamyšlení nad samotnou Andreottiho osobností. Byl to zřejmě chladný a nepřístupný muž, absolutně bezemoční ve svém jednání, přitom velmi chytrý, kupodivu asi i hluboce zbožný a kulturně vyspělý člověk. Všechny své klady však využil především k hromadění moci, jestli se to tak dá říct, a že jí neměl zrovna málo. (31.03.2020)

O politice nevím skoro nic, o italské ještě o to skoro méně. Nicméně portrét kontroverzního politika Giulia Andreottiho je neskutečně režijně rozpohybovaný. Toni Servillo v hlavní roli dává na frak všem pokerovým hráčům, protože jeho výraz je absolutně neproniknutelný. Scénář Andreottiho neobhajuje ani neobžalovává, je to spíše taková patologická studie moci. Pokud vás politika zajímá, tak si k mému hodnocení minimálně jednu hvězdičku přidejte. A pokud vás zajímá filmová režie, nejspíš film uvidíte mnohokrát. Bravo, pane Sorrentino! (15.07.2008)