Réžia:
Alejandro AmenábarKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris (viac)Obsahy(2)
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (766)
úžasné a ohromující panoramata na Zemi a antickou kulturu, kterou křesťané zničili! ()
Vždy po takovýchto filmech si připomenu tu nenávist k náboženství ... film není nikterak strhující, ale určitě zaujal. ()
Za film ako taký dávam trojku, avšak za dojímavý koniec, ktorý mi takmer vytisol slzu, jednu pridám. Som citlivka od prirodzenia. ()
... o tom, ako všetci vlastne verili v jedného Boha(ov), no boli ochotní vraždiť ostatných, lebo ten ICH bol jediný správny. O tom, že história sa opakuje v cykloch a napriek tomu nie sme schopní sa z nej ani biľku poučiť. A napokon o tom, že racionálne uvažovanie nemalo/nemá/nebude mať v ľudskom svete poháňanom strachom z neznámeho šancu prežiť. Veľmi, veľmi poučný film. ()
Plytké a schematické (postavy, scénář - dosaďte si), jako takové soudobým militantním ateistům svým zjednodušujícím pohledem jistě konvenující. A kdyby by se v tom snad přeci jen pořád někdo nevyznal, mají ti zlí aspoň odlišné dresy. Ale aby to nebylo zase jen škarohlídské, ok, cením si snahy ukázat, kterak může být v podstatě jakékoliv učení, třebas i to v principu nenásilné, zneužito k barbarskému plenění. Najmě když takové učení de facto [stále ještě (?)] vládne světu a odmítá si svou minulost zcela připustit. Jen si vždyckyříkám, proč je třeba volit tak strašně patetickou formu. ()
Silně náboženské. . . ()
Důležitý historický film, u kterého je třeba mít otevřené oči. Jak jedna církev zastavila vývoj lidstva v oblasti vědomostí na více než 1,5 tisíce let. Mám obavu, že lidstvo ve své blbosti si vždycky najde nejakou dogmatickou pomatenost a pokud neexistuje nepřítel, tak si ho vytvoří. Film byl pro mě ovšem zdlouhavý (za což spíš může ta zobrazená lidská hloupost). ()
Mám rád tyhle ambiciózní historické kousky, které mi představí někoho, o kom jsem do té doby vůbec neslyšel, a přitom to byl v podstatě nejdůležitější člověk všech dob, díky kterému dneska máme všechny ty báječné výdobytky jako McDonalda, barevnou televizi, homosexualitu nebo Zemi otáčející se kolem Slunce. No dobře, Hypatia a její činy možná až takový dopad neměly, ale výjimečná osůbka to byla i tak, a to, co se kolem ní dělo, mělo svého času nemalé následky. Na Agoře mě nejvíc bavilo, že to není dílo Hollywoodu, což jí umožňuje být podstatně ambivalentnější a „objektivnější“ vůči všem v konfliktu zainteresovaným stranám, přičemž zejména onen kritický osten vůči tmářství křesťanských fanatiků by v pánbíčkářské Americe stoprocentně neprošel. 74 % ()
Hypatia z Alexandrie - jedna z mála známých filozofek řecko-římskýho světa, matematička, astronomka a učitelka - a její život v období rostoucího fanatismu křesťanů a kolabující římský moci. Dramatický události jsou občas proložený záběrama z ptačí až satelitní perspektivy, který jasně ukazujou skutečnou podobu světa a zároveň omezenost perspektivy člověka, a zajímavým způsobem zdůrazňujou hlavní (podle mě) pointu příběhu. Jak náročný a nevděčný je být racionálním skeptikem, a jak snadný dogmatickým fanatikem. Pár historických nepřesností, jako např. že alexandrijská knihovna v tý době už nestála, se dá myslim odpustit, ale je dobrý o nich vědět. ()
Odkládal jsem to dlouho. A právem:) Weiszová se mi líbila v Mumii, tady ale celý film nemá šanci utáhnout. Nesežral jsem jí to. A doteď jí to nevěřím. Ani tu elipsu. Vážně o tom uvažovala 1200 let před Keplerem? No, budiž. Pozitivní je, že to byla pohanka. V tom jsem jí fandil. A podívejme se, jak se nám vybarvili oblíbení křesťané, největší brzda pokroku v dějinách! Ukamenovali ji. Taaak se to dělá. Čili jim logicky stoupla na kuří oko. Fascinuje mě jakákoliv spojitost s vesmírem, ale jí jsem zkrátka tu obsesi heliocentrismem nespolkl. Navzdory všemu - jako inteligentní žena si svoje místo v historii určitě zaslouží. ()
Nejsem z toho nějak unešen, herci, kamera, kostýmy to vše bylo v pořádku, bohužel 2 hodiny o rozkvětu násilného křesťanství mě opravdu nebavily. Lepší 2* ()
Film pojednávající o náboženském boji v Alexandrii na přelomu 4. a 5. století je spíše podobenstvím o lidstvu jako takovém. Vlastní děj je pak nedocenitelný pro konkrétní dokreslení, důraz a celkovou komplexnost. Film v podstatě řeší všechny otázky dnešního světa - toleranci, rovnoprávnost, humanitu. Demonstruje manipulaci masami a zneužívání jich ve svůj mocenský prospěch. Likvidace všeho pokroku a výdobytků předznamenává, kam směřovala Evropa ve druhé polovině 1. tisíciletí. Praktiky, které využívali křesťané, se velmi podobají například islámským hnutím dneška (přesně podle stejného konceptu jako tehdy: staré náboženství je nahrazováno novým), ale i nástupu nacistů či komunistů k moci. Krásně aktuální! Dojmů a námětů k zamyšlení je spousta, nebudu je vzhledem k rozsahu všechny uvádět. Překvapení a jeden z nejlepších filmů roku. 91 % ()
Agitka jak byli ti křesťané svině už od počátku + všechna možná klišé + statečná žena která nikdy nechtěla sex a raději studovala kuželosečky. ()
Ukázka fanatismu všech možných náboženství, všichni proti všem. Díky bohu za ateismus! :) Celkově jsem se dost nudil, zajímavé prostřihy z oběžné dráhy (jak reklama na GoogleMaps). Římani poněkud bezzubí, křesťani fanatičtí a židé se přeci nesmí nechat zastínit. Americký pohled na život otroků (směšné!). Čekal jsem víc a nedostal jsem skoro nic, jsem zklamán! Velmi nerealistické, chvílemi až směšné :( škoda. ()
Krásný pohled na věčný souboj poznání vs. víra. Náboženství bylo, je a vždy bude zlo, které se slepě oddává víře v jakési nadpřirozeno (= "bůh") a vlastní nadřazenost a bojuje proti všemu, co je jiné nebo co by mohlo lidem otevřít oči a odprostit se od bludů nesnášenlivých náboženských fanatiků.. ()
Povedené komorní drama se zajímavou, neběžnou zápletkou. Otázky náboženství a válek kvůli víře je velice vzácné téma, které je zde ztvárněno o to zajímavěji, že režisér využil méně známých protagonistů, čímž docílil větší autentičnosti a důvěryhodnosti tohoto tématu. Tvrdé, někdy až naturalistické záběry jsou jen dokladem pochopení tématu a jsem moc rád, že jsem mohl zase jednou otevřít dveře pro mne dosud neobjevené komnaty historie. Fantastická Rachel Weisz, krásná hudba, dobrý režisér, co víc si jen můžeme přát. Doporučuji ()
historický film o největší filozovce v tehdejší době, ale nemůžu si pomoc, zdá se mě, že je to hlavně natočeno pro křestany aby si upevnily svoji víru, myslím si, že je špatné prosazovat jen jednu správnou víru a nenechat svobodu se rozhodnout v co chce každý věřit, ale jak je zde v komentářích napsáno, jednotlivec nic nezmůže, ale v té době jak je to natočeno, nejspíš takto se opravdu k sobě navzájem chovali, Hlavné představitelka to zahrála opravdu dobře, vše jsem ji věřila, její oddanost v co usilovala a nenechala se zlomit davem. ()
Ano, je třeba extrémně okatě ukazovat, jak racio za sebou táhne všechny dobré vlastnosti a slepá víra je ničí. Je třeba vysvobodit lidstvo z temnoty mysticismu a nábožensky altruistické morálky (bůh coby leník lidského sebeobětování), nedovolit náboženství uzurpovat si oblast etiky, odstranit jeho hlubokou nenávist k člověku, jeho ponižování. Agora je právěm zaškatulkována jako film romantický, ovšem v duchu literárního směru romantismu, čili pojmové umělecké školy. Nezabývá se náhodnými maličkostmi své doby, ale nadčasovými, základními, obecnými otázkami lidské existence. I přes silné téma, velmi dobré zpracování a pozoruhodné herecké výkony (u mě vyhrál biskup Cyril) dám jen tři a půl hvězdičky - při kratší stopáži by to bylo určitě za čtyři. ()
pán film ()
Zajímavý námět, jenže film se netočí kolem slunce, ale jen kolem neustálých bitek a filozofie. To se omrzí, ale na druhou stranu je tak vidět, jaké má náboženství devastující účinky. Vždyť je to nesmysl, snaží se ostatní přesvědčit astronomka Hypatia, jenž věří jedině ve filozofii. Má obrovské zapálení pro věc, avšak ve stádě tupých ovcí nemá šanci na přežití ()
Reklama