Agora

Špatné, hodně špatné. Tak špatné až se tomu ani nedá věřit. Očekával jsem promyšlené drama z dob Theodosia Velikého a ono... nic. Film vypadá jako levná kopie seriálu Řím. Atmosféra na bodě mrazu, jakákoliv silnější příběhová linka zde chybí a postavy jsou stejně ploché jako kružnice Hypatie. Celé to působí, jak kdyby se mezi sebou mlátili ultras fotbaloví fanoušci, kteří místo zeleného trávníku vyznávají bytosti v oblacích. Agora má tak paradoxně stejnou vlastnost jako vesmír samotný - vzduchoprázdno. Myšlenkové i dějové. (25.02.2010)

Jako dvě hodiny dějepisu asi OK - solidně načrtnuté boje fyzicky i spirituálně. Jakožto filmové médium naprosto selhávající. Dvě hodiny lze protrpět snad jen díky velkorysé výpravě a solidnímu filozofičnu, protože s frigidní Rachel Weisz sympatizovat v jiné než vědecké rovině příliš nejde a ostatní charaktery jsou jeden víc neuchopitelný než druhý. Do toho zmatečné bojové scény, nekonzistentní emoce a neforemný výsledek je na světě. Ještě tam mohla skočit nějaka alegorická haluz, trocha smutných pohledů a myslel bych si, že to točil vrchní filozof Aronofsky. (26.06.2015)

Tak takhle to přesně dopadne, když je nejprve fotr nedrží pořádně u huby, když jim pak nikdo v osmnácti nenafláká dva fakany a nezkrátí v kuchyni řetěz!! To se potom místo u plotny poflakují po knihovně, vedou přechytřelé řeči, kde se co točí, a místo ztepilých košer nápadníků nepohrdnou nezletilým otrokem, který je posléze pěkně vydusí..... Takhle to přesně vypadá, když na to ještě kudlanky jdou chaoticky, teprve se chystají založit svou teroristickou organizaci s tisíciletou tradicí a zvolit papeže! To se potom cpou do kdejaké knihovny jak žid do Palestýny... Velmi poučné! Římští katolíci a feministky prominou, určitě skončím v pekle, kde mě budou bitchovat obrýlené mužatky v kalhotových kostýmech... (17.02.2010)

Kdyby člověk zanechával květy na místech, kde zažil v průběhu života pocity štěstí, svět byl byl rozkvetlou loukou. Kdyby to šlo a mohl jsem jednu z nich položit, pak před Agoru. Před velkolepou kompozici, která vypráví o začarovaném kruhu, ve kterém se proplétá konflikt mezi náboženstvími a lidská inteligence s nepochopením. Nemám rád podobné náměty, protože to vrhá na mě splín a otázku: "Proč jsou lidé kreténi?!", ale těžko se tomu staví čelem, když jdete proti podobným lidem vyzbrojeni ničím. Pak jim můžete předložit letopočet 4. stol. př. n. l. a vyslovit jméno Hypatia. Mučednici, která bojovala rozumem a vedla něco k něčemu. Jsem šťastný, že se nejednalo o krmnou směs letopočtů a jmen. Je to velký film a v tichu půzobí jako majestátná socha, která se na vás dívá upřeným pohledem. Podlomí se vám z ní kolena. A pokud by mi zbyl z květu alespoň jeden lístek, položím ho k nohám Rachel Weisz, protože to byla ona, kdo si mě obtáčel kolem prstu a se závěrem rozkouskoval. 80% (28.03.2010)

Geniální dílo s etickým, morálním i historickým přesahem, který nemá obdoby. Vrhá nás do neuvěřitelně zajímavé doby okolo roku 400 našeho letopočtu, kde se v Alexandrii setkávají tři náboženství. Pohané, židé a čerstvě "zlegalizovaní" křesťané, kteří jsou hladoví po moci. Postupně pozorujeme vzestup křesťanů, kteří velmi chytře využívají písma svatého k dalšímu a dalšímu získávání moci. Nastolují svá dogmata a jakékoli renesanční myšlenky označují za čarodějnictví. Ano, právě v této době se odehrál totální konec veliké antické civilizace a nastala doba temna - středověk. Film používá skutečné historické postavy velmi chytře a kombinuje je s (asi) fiktivními např. postava mladého otroka, co se přidal k řádu Parabolánů. Jestli jste koukali na seriál Řím tak přesně takhle se tu nakládá s historickými postavami, tudíž podle mne nejlépe jak je to v kinematografii možné. Samotná Hypatia je tu skvěle zahraná Rachel Weisz a člověk má chuť se díky ní pustit do googlení historie, co že to bylo za vskutku renesanční postavu. Ovšem nejuhrančivější herecký výkon podává Ashraf Barhom. Ten chlap má megacharisma. Film varovně zvedá prst proti náboženstvím. Zde jsou nejzáporněji podaní křesťané, ale jen protože byli v tu dobu zrovna u koryta. Dnes podobné chování můžeme vidět u spousty muslimů. Skvělá je právě postava otroka, který si je vědom učení nového zákona a když vidí co jeho druzi činí za bestiality a zpochybňuje jejich chování oni mu odpoví klasickým překrucováním alá: "Odpouštět může jen bůh a nerouhej se" a podobný sračky. Prostě jakékoli náboženství je dle mého názoru strašně nebezpečné a je to nejúčinnější nástroj jak zmanipulovat davy. (13.04.2010)