Réžia:
Alejandro AmenábarKamera:
Xavi GiménezHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Rachel Weisz, Max Minghella, Oscar Isaac, Ashraf Barhom, Michael Lonsdale, Rupert Evans, Homayoun Ershadi, Richard Durden, Yousef 'Joe' Sweid, George Harris (viac)Obsahy(2)
Píše se rok 391 po Kristu a Egypt se nachází pod nadvládou upadajícího římského impéria. Násilné, náboženské nepokoje pronikají ulicemi Alexandrie až za brány slavné městské knihovny. V jejích zdech zůstává uvězněna i vynikající astronomka a filozofka Hypatia (Rachel Weisz), která je i se svými věrnými stoupenci odhodlaná knihovnu bránit. Dva muži jsou ale odhadláni bojovat nejen o záchranu veškeré moudrosti antického světa, ale také o lásku krásné Hypatie. Vtipný, bohatý a privilegovaný Orestes (Oscar Isaac) a Davus (Max Minghella), mladý otrok, který se zmítá mezi tajnou láskou ke své paní a vidinou svobody, kterou by získal, kdyby se přidal k nepřátelským křesťanům… Film Agora vypráví nejen o moudré Hypatii a jejím životě, ale také o době, kdy ze starověkých chrámů odcházeli staří bohové a nastupovala nová náboženství. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (764)
[imdb: 7.4/10] | me: Hmm, určite téma, która sa bežne nevyskytuje, len neviem či som sa stotožnil s hereckým ansáblom a spôsobom prevedenia. Nevyvolal vo mne žiadne dojmy ani pocity. Celý čas som sa snažil prísť na pravú podstatu a náboj, ale vždy som stratil chuť v obrovskom množstve "vášnivého" filozofovania a hlbokých úvah. Hlavní hrdinovia sú nevýrazní a nevytvárajú si s divákom žiadne puto, divák tak ostáva chladný. Veci sa menia, dej napreduje, ale to všetko pomimo, dosť nazaujímavo a zdĺhavo. ... konfrontácia filozofie a viery v časoch dávnej Alexandrie v nevyváženom pomere tempa a hĺbky problematiky. 2 a pol * ()
Příběh je téměř nadčasový a rozhodně dokáže pohltit, výprava je grandiózní a herci v čele krásnou (pančelkou) Rachel Weisz a fanatickým Ashrafem Barhomem velice dobří. Amenábar umí vyprávět a přes někdy až přílišnou snahu naroubovat situace tak aby odrážely současné problémy, vede děj pevnou rukou. Opravdu jsem ocenil, že se podzápletka věnovala zkoumání vesmíru (máme tu díky ní i úchvatné záběry z kosmu) a jedné z nejpozoruhodnějších knihoven starého světa. ()
Kdepak elipsa. Kružnice se středem H vepsaná v trojúhelníku o stranách a = nekompatibilita náboženství, kvůli fanatismu a ignorantství často neslučitelných s rozumem, b = racionalita, fascinace vědou, touha po poznání a c = student a otrok v milostném vzplanutí k ženě, která jim oplácí netečností. Apropo, když na vás doma čeká cynický buldozer preferující protřepané drinky, nemohou vás ty dvě slabošská přetrhdíla vzrušovat.. Amenábar to narýsoval sympaticky stroze a se zajímavými perspektivami (třeba ta ptačí při křepčení lůzy), nicméně příště by to chtělo méně gumování a ostřejší tužku.. ()
Dost možná nejlepší Amenábar a skvělá porce historie ze starověké Alexandrie s krásnou Rachel Weisz k tomu. Moc pěkně natočené, místy i drsné scény s ukamenováním lidí za živa, hezky poučné, přehledně vyprávěné a na náboženství bohaté. Historických velko filmů není moc a cením si každého. Skvělé. 85% ()
Vývin civilizácie zachytený v určitom období rozmachu krensťanstva, fungovanie spoločnosti, tie rozdiely medzi obyvateľstvom tej doby, jednoduchým zmýšľaním a medzi tým filozofka snažiaca sa pochopiť fungovanie vesmíru. Vizuálna stránka mi absolútne sadla. Presne takéto niečo som už dávno chcel vidieť a Alejandro Amenábar mi tak splnil sen. ()
Galéria (197)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (20)
- Hypatie z Alexandrie je první historicky známá matematička, žijící v závěru antického období. Narodila se v roce 350 či 370 a v roce 415 byla zavražděna z náboženských důvodů. Jako filosofka se řadí do novoplatónské filosofie. (Yardak)
- Dle filmu křesťanský mob zničil alexandrijskou knihovnu, největší na světě. Ve skutečnosti byla knihovna v několika etapách vydrancována a zruinována jinými skupinami a okolnostmi mnohem dříve. V době, kdy žila Hypatie (Rachel Weisz), už velká alexandrijská knihovna ani nestála a existovala pouze její dceřiná knihovna Serapeum. Právě tuto křesťanský dav v roce 391 vydrancoval. Není však historicky vůbec doložené, jestli v té době obsahovala ještě vůbec nějaké svitky a žádné dochovené zroje nezmiňují jejich pálení... (honeja)
- Agora je pôvodne názov pre "námestie" v Aténach. Neskôr bolo slovo prebraté a používané ako označenie hocijakého námestia v meste (vrátane Alexandrie). (samuelsson)
Reklama