Agora

Nevtíravý režisér Alejandro Amenábar se jednou za čtyři pět let představí filmovému divákovi, ale vždy to stojí za to. Agora sice není tak suverénní jako jeho předchozí Hlas moře (který byl rovněž inspirován skutečným osudem), nicméně i pro tentokrát předvedl, že je mistrem ve zdrženlivosti. V duchařském hororu Ti druzí dokázal převést na plátno horor i bez zvláštních efektů a nejrůznějších bubáků, v Hlasu moře zase téma utrpení ustál bez melodramatických a sentimentálních berliček. I tady má po Nicole Kidman a Javieru Bardemovi silného koně v hlavní roli. Rachel Weisz, coby Hypatie z Alexandrie, první filosofka a astronomka západního světa, je díky režisérově vedení výborná. I když scénář není tak úderný jako v předchozích případech a v několika scénách jsem se nachytal, že (a to bylo dřív naprosto vyloučené) zívám, Amenábar ví, komu a kdy dát dominantní prostor, jak zkomponovat hudbu i kde uhodit na ta správná místa. 70% (28.06.2010)

║Rozpočet $73miliónov║Tržby USA $619,423║Tržby Celosvetovo $38,992,292║ Výprava, kostými, triky skvelé, kamera fajn, samotná historická téma pútavá ale výpoveďou vyznejúca v konečnom výsledku do prázdna, nie je tu žiadnej opornej postavy ktorá by strhla niečím zvláštnym celé sa to nesie v jednej rovine, kde asi najviac zapôsobia nechutné krvavé kresťanské čistky, kresťania proti pohanom a spätne, kresťania proti židom a spätne, najviac mrzí slabšie rozvinutie postavy hranej "skúsenou" Rachel Weisz, lebo záverom ostávajú oči suché, myseľ nedotknutá týmto filmom, ktorý by dostal iný rozmer v rukách takého Mela Gibsona, rovnako tak sa zle počúva Angličtina z úst Rimanov, židov, kresťanov žijúcich v tej Alexandrii, nie je to ono. Nepomôžem si ale Francúzske filmy poslednej doby mi omnoho viac sedia než tie Španielske, ktorých skôr dominuje technická stránka nad tou vyprávackou. /40%/ (10.03.2010)

Lidské dějiny se skoro s pravidelností opakují. Po době rozkvětu a výstupu na vrchol padá lidstvo zase do temnoty a bahna (mimo jiné, docela by mě zajímalo v jaké fázi jsme teď). Filmů s tímto pohledem by mělo vznikat více. Nic není černobílé a vždy je třeba znát obě strany mince. Skoro se mi chce napsat: "Co Bůh stvořil, do toho se člověk neser!" (19.02.2010)

…a protože se všichni nepomlátili, tlučou se dodnes. Jen s tím rozdílem, že kameny a klacky už dávno nefrčí a vystřídaly je mnohem „vyspělejší“ zbraně. Ach jo. Smekám před Amenábarem scénáristou i Amenábarem režisérem, neboť se mu podařilo dát dohromady film, jemuž nemám co vytknout. O aktuálnosti jeho myšlenky není třeba dlouho přemýšlet, stejně tak jsou zbytečné i úvahy, jestli Rachel Weisz lépe vypadá nebo hraje (je to pochopitelně remíza), Marianelliho soundtrack jsem si zamiloval už dávno… Naprosto mě však ohromilo, jak Agora vypadá. Dechberoucí letecké záběry žijící Alexandrie prokládá režisér úžasnými vesmírnými pohledy na Zemi a snad nám tím chce naznačit, že ten zmatek, který se dole děje, opravdu někdo sleduje… No… Pokud by tomu tak bylo, zajímalo by mě, jestli se ten někdo pobaveně šklebí, nebo jestli kroutí hlavou a zoufale si mne vrásčité čelo. (19.11.2011)

Jako historické drama byla Agora udělána skvěle. Náboženské nepokoje skvěle provedené, ale místy jsem se trochu nudil (to je ta hvězdička dolů). Ale jinak Rachel byla v roli Hypatie skvělá jen měla trochu horší a smutnější konec (což se u historického drama dalo čekat). Film bych si nebýt těch občasných nudných pasáží asi hodně užil. Takže jestli máte rádi historické filmy, a k tomu ještě dramata, film vřele doporučuju. (06.05.2012)