Garbage Warrior
Obsahy(2)
Portrét amerického architekta Michaela Reynoldse, který se proslavil stavbami z odpadů, zaznamenával přední britský dokumentarista Oliver Hodge po tři roky. Vítězný snímek Ekofilmu 2009. Američan Michael Reynolds staví přes tři desítky let s úspěchem velmi levné domy, které disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla. Využívá staré pneumatiky, plechovky od piva a skleněné láhve. Tato překvapivě skvěle fungující alternativa bydlení z dílny vystudovaného architekta a zastánce trvale udržitelného rozvoje z Nového Mexika přesto, anebo spíš právě proto, v USA neustále naráží na nejrůznější byrokratické překážky. Celé tři roky zaznamenával režisér Oliver Hodge práci Michaela Reynoldse a jeho boj s americkými úředníky. Vypravil se s ním a s jeho partou podobně nadšených spolupracovníků i na tsunami zcela zničené Andamanské ostrovy, kde se jejich levné a účelné domky setkaly s velkým nadšením. Z celkových 350 hodin natočeného materiálu se tvůrcům nakonec podařilo sestříhat nesmírně živý a zajímavý portrét výjimečného muže a jeho splněného životního snu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (92)
Sympatický postoj i přístup, ale taky trochu melodramatický ohledně toho, že tu zničehonic chcípneme - to hrozí možná tak kdyby všichni žili stylem US, kde jsou všechna negativa lidské rasy nakupena v kompaktním balíčku. Nicméně za celý dokument tam nebyla jediná věc, co by mě nějak štvala, snad lehce ta taškařice "pomáháme obětem Tsunami", ale tentokrát vše do puntíku splnilo účel, takže to beru. ()
Vícevrstvý dokument není po formální stránce zvlášť dynamický. Rozvleklé tempo udržuje obsah, co dokáže zaujmout. Kapitoly věnované byrokracii a pomoci zničným územím jsou nejvíce inspirativní. Částečně chápu vládu, která nutí dodržovat architekty její rigidní pravidla (územní plán, bezpečnost, infrastruktura). Naneštěstí v USA (a nejen tam) se stát paradoxně stává nepřítelem pokroku a kreativity. V Americe je obrovský lobing. Ten předpokládá z každé činnosti zisk. Najednou příjde hipík s tvrzením, že je schopen postavit levné, nenáročné, soběstačné, ekologické domy a skoro za to nic nechce! Michael Reynolds zaslouží pozornost nejen na plátně. ()
Trochu méně americký než většina jiných amerických dokumentárních filmů. Hudební doprovod až tolik diváky citově nevydíral, slovní doprovod také nebyl moc uměle sugestivní, takže po shlédnutí člověk neměl pocit gumovaného mozku. Celkový dojem je OK, i když nejspíš hned nepoběžím a nepostavím si dům z odpadu. ()
Dokument postavený na zajímavé myšlence zpracování odpadu jako materiálu pro stavbu domů. Mimoto představuje alternativu relativně soběstačných domácností, které si pěstují ve skleníku vlastní suroviny, vytápějí se sluncem, využívají přírodní zdroje energie a mají zdroj pitné vody. Myšlenka jako taková pokroková a nepochybně pro budoucí generace užitečná a logická. Nicméně mi vadilo, že místo aby se víc zabývali domy samotnými, bylo to prokládáno nudnými právnickými spory o prosazení zákona, atd. To je sice možná součástí celého procesu inovace zajetých systému stavění, ale docela nezáživné na sledování. ()
Žádné art záběry architektury ani umělcovy duchaplné aforismy, ale celoživotní boj s byrokracií a americkou zkostnatělostí. Každodenní tvrdá práce, tým spolehlivých kumpánů, velké ústupky a malé krůčky jsou to, co Michaela Reynoldse posouvají dopředu, na trnité cestě k ekologickému bydlení a čistému žití. Ne vážně, bydlet v takovém soběstačném domku by asi nebylo nic pro mě. Zlaté viktoriánské vily, ale jinak k práci v postižených oblastech respekt. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (1)
- Dokument získal v roce 2009 hlavní cenu na 35.ročníku mezinárodního festivalu o životním prostředí Ekofilm v Českém Krumlově. (Kamkon)
Reklama