Architekt odpadu

... aneb jak vizionářský architekt bojuje s větrnými mlýny v podobě byrokracie. Bohužel se dokument málo týká samotných staveb a jejich principu fungování, ale víc je o tom balastu okolo. Zajímavý však byl, ale zároveň jsem se i nudil a hlavně jsem necítil sílu pro rozumné argumenty k přesvědčení diváků i politiků a věřím, že by šel tento dokument natočit poutavěji. A i když Reynoldsova práce je určitě prospěšná a smysluplná, je hloupé ukazovat, že jen on má pravdu a druzí jsou Ti zlí. Aspoň mě přesvědčil o tom, že jeho stavby jsou ekologické a že asi i fungují, ale nenalákal by mě v tom žít - to přenechám hipíkům. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ] (28.12.2014)

Reynoldsův trpělivý boj v senátu je vskutku obdivuhodný ale divácky to není moc atraktivní...Po obsahové stránce je to film dost plytký.Osobně jsem se těšil, že se dozvím něco o samotných stavbách-teda něco víc než, že jsou stavěné z plechovek a flašek-rád bych se dozvěděl něco o principech díky kterým ty stavby fungují.Ale ono nic pořád dokola slyším jen, že to ohřívá slunce a pořád sleduju týpky jak buší hlínu do pneumatik-do toho pan architekt pořád smutně a naléhavě varuje, že planeta se užuž rozpadá. A ty řečičky, že to je stavba vlastně skoro zadarmo(protože je to přece z odpadu)jsou taky pěkný blábol.Teda nevím jak v amíkově ale mě se-jen z letmých pohledů na ty stavby, všechnu tu techniku, materiál, dělníky-v očích rychle protáčely statisícové bankovky......Nápad to je zajímavý a inspirativní ale jeho prezentace skrze tento dokument je žalostná. (21.08.2012)

jednou větou vizionářský film o vizionářích s realizovatelnými vizemi... a když si uvědomíme, že na počátku všeho byla je a bude vize, tak tohle vše dohromady je opravdu silotvorné... nejde jen o osobu Michaela, o to, zda z něj někdo dělá něco více nebo méně... podstatné je, že ten člověk léta a léta něco dělá... a dělá to sakra dobře... šlo ale i o sílu filmu samotného... provokuje ...vytváří chuť něco dělat... jinak než káže pitomej systém, který každému z nás leze krkem, protože oficiálně jsme "na svobodě", ale ve skutečnosti žijeme v pěkně tvrdé base, která si v ničem nezadá s peklem téměř absolutní nesvobody... kontrola, kontrola a zase kontrola... vymezené území, diktát co budu jíst, co si budu oblékat, jak myslet... jsme ještě schopni sehnat něco nejedovatého k jídlu? můžeme nějak najít věci na sebe, na kterých není krev nebo svinstvo nebo, ani nevíme co všechno tam může být... a svobodně myslet? ... každý den naše hlavy schytávají informační balast, který nechceme... systému chce nemyslící tvory... utahat nás k smrti, abychom už prostě nechtěli myslet... líbila se mi část o souboji s byrokracií... prorazit průkopnickou cestu na svobodu... i když tentokrát ještě vyhrají systémoví pomatenci... bože... a pak ten střih a práce ve zničené zóně s lidmi nezatíženými starostí, co si kdo pomyslí, ale co dělá... nádšení... a další kontrast a zase a znovu manipulace strachem... a paralýza... a další nekonečná dřina a snaha... a vítězství... zkoušejme to a zachovejme si svobodu selhat, abychom mohli vymyslet něco lepšího... tak... takhle mě to vzalo... super... (23.01.2014)

Sympatický postoj i přístup, ale taky trochu melodramatický ohledně toho, že tu zničehonic chcípneme - to hrozí možná tak kdyby všichni žili stylem US, kde jsou všechna negativa lidské rasy nakupena v kompaktním balíčku. Nicméně za celý dokument tam nebyla jediná věc, co by mě nějak štvala, snad lehce ta taškařice "pomáháme obětem Tsunami", ale tentokrát vše do puntíku splnilo účel, takže to beru. (23.12.2012)

Předně si ujasněme abych tak řekl řemeslné kvality tohoto díla: Jako dokument je Garbage Warrior velmi průměrný a možná i hůře - samotného obsahu je velmi málo, jednostranná agitka se zdaleka nepovedla jako u děl páně Mooreova. Ten má samozřejmě za léta činnosti mnohem vycizelovanější svébytně-neobjektviní projev, který vás přesvědčí tak že druhou stranu fouňů ani slyšet nepotřebujete. Tady v první polovině vidíte jakési donquijotství, ale je vám to srdečně jedno, protože nevíte proč ani jak, co jsou vlastně motivace stavitelů, co chtějí změnit? A ještě jsou všichni zůčastnění divní hipíci. Slow-motion záběry na právnici pohazjící si hustými kadeřemi a vtělující se do role zachránkyně jsou abych tak řekl odborné faux-pas. Navíc kdykoliv se děje něco zásadního, dozvíte se to pouze z černé obrazovky s titulky. Čili dokumentární 2*____________________Pak také samozřejmě musím tento snímek ohodnotit z hlediska studenta architektury. Politický aparát klade zdánlivě nesmyslný odpor, jenže nám pan Reynolds za celou to dobu neprozradí, co přesně z jeho principů je nevyhovující - mluví se pořád o odpadu v obýváku, ale vidíme maximálně rub fotografie. Nevím taky, jak globálně chtěl architekt své řešení nabízet: z hlediska abych tak řekl bohatého severu je jeho snaha natolik naivní, že nemá šanci na sebemenší úspěch, tam udržitelný rozvoj může vypadat zcela nespartánsky a protože při dnešním nastavení i luxusní forma uskromění je hromadně nepřijatá, tahle odpadní varianta je z tohoto pohledu mrtvá. Smysl autorova počínání se tak vyheví až v poslední půlhodince snímku, kdy své know-how začne poskytovat méně rozvinutým oblastem postiženým přírodními katastrofami. Tam najednou začne projekt fungovat a svou předpokládanou jednoduchostí (konstrukčně a funkčně se totiž nedozvíme ani babuša) alespoň od obrazovky zdá být perfektním řešením. Čili architektonické 3,5*____________________No, a teď to zprůměrovat (^_^) (25.09.2010)