13 dní

Docudrama o události, kdy svět nejen že stál na prahu Třetí světové války, ale už i strkal rypák do její vstupní haly.. Napínavé ve své autentičnosti (černobílá měla evokovat dobové fotky z Life Magazine), plné patriotismu, střetů diplomatického smýšlení s návrhy použít sílu (Kennedy správně řekl, že by jim pak neměl kdo říct, že se mýlili) a s hodně přikrášleným vlivem poradce O´Donnela (Costner) na vyřešení krize. Když se to tak vezme, kdyby JFK nebyl rozvážný (demokrat) a Chruščov se špatně vyspal, nebyla by příležitost kvákat na csfd, nebyla by příležitost, nebyl by nikdo.. Jestli celá Karibská krize nakonec nebyla zinscenována nějakou telekomunikační firmou, protože až po ní napadlo Kreml a Bílý dům, že si na sebe dají telefonní čísla.. (30.10.2012)

Moc politické a pro Američany. Costner pořád dělá, že nechce prezidentovi lozit do řiti, ale stejně to dělá. Zdálo se mi, že se tam pořád dokola točí o tom samým. Takže z tohohle filmu na mě dýchnul tento závěr: Americká paranoia, blbost a pobožnost je nekonečná. Celý to bylo braný jen z americký strany, takže jsem tomu věřil sotva z poloviny. Hezký byly povedený výbuchy atomovek hned na začátku, ale to je tak všechno, co ve mě probudilo aspoň trochu zájmu. Hm, koukám, že takhle nízko hodnotím jako jediný. Ale kecy si nechte do školky pro předčasně vyvinuté kvákozoby luční a rači se smiřte s mým názorem. (13.08.2008)

Nečekaně dobré! Film má více než dvě hodiny a spoustu dialogů, ale ani jednu minutu jsem se nenudil a hltal jsem jednu scénu za druhou. Ubíhalo to neuvěřitelně svižně. Moc zajímavé ( dozvěděl jsem se hodně nového ), strhující a napínavé. K hereckým výkonů bych neměl žádnou výtku. Všechno je to působivě nasnímáno ( Andrzej Bartkowiak ), sestříháno a celý film na mě dolehl. Některé scény ke konci, které by možná v hůře natočených filmech působily pateticky nebo trapně mě dostaly svou potřebností a naléhavostí. Super! Jeden z nejlepších Costnerových filmů. (11.10.2004)

Zlé sovětské rakety na Kubě přinesly světu jadernou krizi. Tak to bylo. Určitě za nic nemohly ty hodné americké rakety v Turecku. Sledujeme totiž americkou verzi pravdy o tom, kterak se zabránilo výměnnému pobytu jaderných hlavic mezi USA a CCCP. Je to poměrně zajímavá hra, ale přesto si dovolím utrousit poznámku, že, pokud tedy nežiju v Matrixu, tak k výměně hlavic nedošlo a to poněkud snižuje napětí snímku. (19.08.2013)

Těžko něco vytýkat, jelikož Třináct dní je natočeno velice věrohodně, a pokud ne třeba zrovna dialogy, odehrává se vše pravděpodobně přesně tak, jak tomu bylo na podzim roku 1962. I po padesáti letech běhá mráz po zádech z toho, jak blízko jsme byli tomu, abychom tu vůbec nebyli. Celý film má pak asi jen tři drobné neřesti. Začnu hned s Kevinem Costnerem, který hraje perfektně, ale právě kvůli tomu trochu vyčnívá nad všechny ostatní, na což jsem si chvíli zvykal. Tak trochu mě provokovalo ono neustálé stavění Kennediho na piedestal. Přestože jsem si vědom, že to byl právě on, kdo se zasloužil o vyřešení krize, tady je za hrdinu trochu zbytečně od počátku filmu skoro jako superman. Mno a pak už jen ta politika... Kvůli ní totiž Třináct dní není pro každého. Film je jí nadupaný, neustálé intriky, dohody a porady střídají různé šarvátky a napětí Příliš akce tedy neuvidíte, ale milovníky historie nemůže urazit. (70 %) (07.05.2012)