Posledný dom naľavo

Mari rada pláva. Jej kamoška Paige obľubuje hulenie. Tichý týpek v obchode im ponúkne fajnú odrodu. I zájdu za ním do motela. Na dobre rozbehnutú párty vtrhne nasraný tata tichého týpka. S ním jeho brat a tmavovláska. Táto fešanda závidí boháčom ich bezstarostné užívanie si majetkov. Zhabú dievčatám auto a poihrajú sa s nimi. Tak ako vedia. Mari rada pláva. Odpláva. K tatovi a mame. Tí vedia čo robiť, keď im dcérenku chcel ktosi zahubiť. Rodina nadovšetko. Svižné, no príliš jednorozmerné dobrodružstvo. Limity žánru o násilí a pomste zaň nepustia. (16.03.2021)

Slušný rozjezd, ale snadno předvídatelný děj mi nedovolil ani jedno malé překvapení ( snad jen kromě závěrečné scény s mikrovlnkou :P ), takže pro mě len další, průměrný '' maso '' thriller s nějakou tou povedenou scénou... 60%. A taky se pochlubim se svým nepříliš dobrým zrakem - až do závěrečných titulků jsem si myslel, že koukám na Alexis Bledel ( Gilmorky ) v blond provedení a né na Saru Paxton ( do dneška mně neznámou herečku ). (04.07.2009)

Craven je prostě originál, ale naštěstí je to poměrně dávno, co jsem měl tu čest ho vidět, takže už nejsem schopen bezprostředního srovnání. Remake jsem si vychutnal plnou měrou a i přes drobné nedostatky a trochu zbytečně natahovaný závěr jsem relativně spokojen. Nevadilo ani, že jsem znal víceméně celý děj, film si i tak dokázal udržovat po celou dobu slušnou atmosféru a nezklamali ani hlavní představitelé, i když David Hess je nenahraditelný. Technicky taktéž příjemná podívaná. Po hodině a půl jsem byl rozhodnut dát čisté čtyři, i když posledních 20 minut mě trochu zviklalo. (14.03.2010)

Z pohledu pozorujícího emzáka Kanga musím překvapeně konstatovat, že tělesná schránka obyvatelů planety Luzná, vydrží opravdu mnoho nešetrného zacházení než zhasnou a životně důležité funkce jdou do prdele...a o prdeli dost, vzhledem k jejich nedobrovolným sexuálním kratochvílím, které díky své povaze nevedou ani k reprodukci. Byl jsem svědkem toho, kam až může vést nedodržování pracovní doby a konzumace měkkých drog s neznámými pubescenty opačného pohlaví, které navíc doprovází zbytek tlupy sociopatických degenerátů Hujerů. Takže se navzájem střídavě mlátí, kopou, střílejí, provádějí výše zmiňované kokotiny, utíkají, ječí...chování, které zkrátka neschvalujeme a ani mu dokonale nerozumíme. Zhruba po hodině se, díky přesunu tlupy sadistických hovad do domu jiných humanoidů, situace lehce obrací a Hujerovic famílie dostává kapky v různých podobách od těch dobrosrdečných lidí, kteří jim nabídli střechu nad hlavou. Prostě už víme, že na své potomky jsou Luzňáci až přehnaně hákliví, a když jim ublížíte, pak musíte počítat s nešetrnou amputací nějaké končetiny či s trepanací lebzy pomocí běžně dostupného nářadí z Hornbachu, jupijupijééééj. Ale největší pecku si rodičové schovali pro starýho Hujera do finále...kýžená informace je tedy ta, že před kolonizací Luzné musíme do krámku s tím zeleným sympaťákem nakoupit pár mikrovlnek, tak mazej Kodosi, zase je nějaká slevová akce. Připomnělo mi to jeden lidský film, Sám doma a bez hlavy. Vskutku roztomilé. (27.05.2012)

Kardinální otázka: jak je možné, že film, kde muži znásilňují ženy, hodnotí lépe ženy než muži? (dle IMDb) Vysvětluji to následujícím (-spoilery-): Horor na rozdíl od lehčích mainstreamových žánrů neumisťuje ženu do patriarchálního rozvrhu světa a nepřisuzuje ji v něm pasivní roli, ba naopak, kupř. „final girl“ není nic jiného než feministická ikona emancipující se ženy. Konkrétně tento film pak pracuje s revenge subžánrem – založeným na ublížení a následné pomstě –, jen s tím rozdílem, že oboje nevkládá do jedné ženy, jak je zvykem, ale do dvou, do dcery a do matky, které tímto můžeme chápat jako tutéž osobu. Dobrá, ale jak se tím vysvětluje vyšší hodnocení, které filmu udělují ženy? Jednoduše, ublížení (znásilnění) představuje maximální možnou submisivitu, to jest touhu ženy být ovládnuta a najít silného a spolehlivého muže, naopak pomsta zastupuje maximální možnou dominanci, tedy touhu po oné emancipaci. Horor nabízí ženám potěchu v takovém rozsahu, o němž se mužům může jen zdát. Horor je ženský žánr. Ovšem výše řečené je ve filmu přepsáno něčím ještě mnohem silnějším – důrazem na rodinu, ale zejména vyzdvihnutím mateřské lásky a ženských instinktů (dokonce i záporačka vnitřně ucítí, když se zbídačená dívka doplazí zpátky k rodičům). Poslední dům nalevo je de facto variace na onen notoricky známý autobus, který matka pozvedne, když pod ním leží její dítě. Nadto se ve filmu přepisuje Oidipův komplex, odvěké stigma klasického Hollywoodu (jistý badatel ho údajně našel ve všech filmech této éry), neboť vztah mezi matkou a dcerou se zdá být mnohem intenzivnějším než mezi otcem a dcerou. A co jiného je záporačka, pobíhající s odhalenými „Venušinými“ prsy než apel na rodinu. Chtěla by také poctivého muže a děti. Chtěla by kojit. Jenže není koho. Vážně oceňuji, kterak se tu přímluva za konzervativní hodnoty mísí s oslavou liberalismu. ____ Proč jsou horory tak přitažlivé? Protože horor je žánr velice přízemní a zemitý (bahno, voda, země v centru dění), ale současně revoluční a subverziví (proti-systémový) a idealistický – o velkých věcech se tu vypovídá způsobem, který je nám všem dobře znám. Horory překračují naši vlastní zkušenost, ale neopouštějí člověka a neukazují mu nic nového. ____ Dokonalý a precizní film. V každém detailu (rovněž však v polodetailech, celcích a v polocelcích). (22.06.2009)