Rok vlka

OLLI SAARELA, ROK VLKA (2007) ___ Mám seveřany upřímně rád. Je to již pár let, co jsem začal nadšeně hltat svěže potměšilý pohled bardů skandinávské literatury na (tvrdý) život v tomto nepoddajném koutu Evropy (za všechny, románová sága Poloviční bratr). Pokud jde o v oněch končinách vzniklé filmy, mám o něco radši - byť jsem si vědom, že to je ničím neopodstatněný předsudek - je-li v jejich příbězích cítit pořádný mráz, nebo alespoň, což nemusí být totéž, mrazení (za všechny např. Insomnia, Andělé všehomíra či Mifune). Rok vlka měl slušný náběh v podobě námětu: téma dvou osamělých duší (beznadějně) utopených ve vlastních vnitřních světech, netrpí na pohled podvýživou. ____ Pravda, film má i svůj světlý okamžik. Zachvěl jsem se vzrušením, když jinak váhavý 'dřevorubecký' profesor mužně máchl zaťatou pěstí, a jedinou přesně cílenou ranou poslal k zemi někoho, o kom se důvodně domníval, že by mohl být jeho sokem v lásce. Jistě ani Sam Spade by to neprovedl důkladněji. Posléze však hladina vyplavovaných endorfinů počala klesat, a až do samého závěru se na tomto trendu nic podstatného nezměnilo. Namísto mrazení, obleva. ___ Chcete vidět vlka? Posledním skutečným vlkem na filmovém plátně byl nepochybně Jack Nicholson, to je ale způsobeno velmi prostým faktem: Nicholson vlka nehrál, nemusel; pokud to náhodou nevíte, on totiž VLK JE. (26.06.2009)

Kterej pták napsal, že je to romantický? To už těm distributorům hrabe? Tohle není romantika, je to drama se vším všudy, a že se tu někdo do někoho zamiluje z toho slaďák prostě nedělá. Skvělá a nekonečně zvláštní atmosféra a sympaticky nevšední postavy, které se setkávají s absolutním nepochopením okolí, protože odmítají žít podle diktátu společnosti. "Všechno, v co můžeme doufat, už tu je." Možná... (20.04.2010)

Tento nenápadný film ukazuje všedný šedivý život, ale ak vydržíte do konca, dá vám to, čo hľadáte - emócie! Bude to príbeh, ktorý ste už neraz videli v rôznych filmoch, lenže kým americkí scenáristi vám dávkujú pocity marketingovo po kvapkách počas celého filmu, Rok vlka to do vás napumpuje predovšetkým v posledných 20 minútach. A bude to zmes všetkých možných pocitov, od negatívnych po pozitívne, ktorých náhly príliv vás nenechá chladnými. Otázka, ktorá ma trápi je, či sa Rok vlka vývojom zápletky predsa len až príliš nepodobá na "konzumnú produkciu". Stále je to Škandinávia, ale s nádychom globalizácie. A to mi brani dať 5 hviezd. (03.08.2009)

Chápu, cením si, ale rozhodně se nerozplynu. Film na mě působil velmi chladně, jakoby jeho jediným posláním bylo říci: "Pozor, epilepsie je hrozná věc." To je nepochybně fakt, který by si měli všichni uvědomit, ale film by "jen" na této myšlence neměl stavět. Ostatní, na čem si film zakládá, je romantické drama mezi studentkou a učitelem (případně jeho nevěrnou ženou), bohužel však něco podobného (a ve všech směrech lepšího) jsme viděli ve filmu Umírající zvíře, takže bohužel - ani z tohoto hlediska film neupoutá. Jediné, co by stálo za to vyzdvihnout, co je netypické, je velmi kvalitní kamera a střih. Jinak jde o standart svého žánru, z globální hlediska pak spíše o podprůměr. (05.05.2011)

V podstate chladný film ako sever sám, kde literát je viac zahľadený do načančaných slov ako do svojej ženy a tak predlohu medzi jej nohami pravidelne číta jeho kolega. Ťažoba parožia na jeho hlave ho vyburcuje k úderu päsťou, ale keď jeho krásnu študentku, ktorá ho prichíli v núdzi sprostým spôsobom slovne napadne a nepravdivo obviní jeho bývala žena, tak vtedy tento hňup neurobí vôbec nič na jej obranu a stojí tam ako mäkký výkričnik. A vtedy som mal chuť mu rozbiť hubu ja. (16.07.2009)