Biela stuha

Tady jsou jakákoliv slova naprosto zbytečná. To se musí "vidět, zažít na vlastní kůži, projít si tímto snímkem". M. Haneke je naprosto originální režisér s nezaměnitelným rukopisem, na jehož snímky v drtivé většině případů není dvakrát příjemné se dívat, nepředkládají se tu a následně neřeší zrovna "oddechová" témata, ale člověk (divák), tak nějak vždy začne snímek sledovat, postupně se "do něj dostává, čas se stává relativním, nemůže od něj odtrhnout oči a najednou zjistí, že proplul celým snímkem, zůstává spousta otevřených a nevyřčených otázek a stejné množství nedořešených a nevyřčených odpovědí“. Divák pouze cítí, že byl svědkem "něčeho velkého". Při sledování všech Hanekeho snímků však platí skutečnost (za to ho ostatně mám tolik v oblibě), že člověk (pro plné vychutnání si snímku), nemůže být pouze pasivním divákem, ale musí jít snímku "naproti", klást si neustále otázky, následně si na ně zkoušet odpovídat a nebýt přitom frustrovaný, že se stále nemůže dobrat "uspokojivého" výsledku. Bílá stuha je pro mě osobně po Funny games USA, Utajeném, Kódu neznámém a Pianistce již jeho pátým snímkem a jedním dechem dodávám....bezjakýchkoliv debat NEJsilnějším filmovým zážitkem. Vyprávět cokoliv o snímku samotném nemá cenu, ostatně podívejte se sami a udělejte si úsudek každý z vás. Pouze za sebe dodám, vypíchnu (pravda, to je u Hanekeho filmů již dávno nepsaným pravidlem) VELMI působivou černobílou kameru Christiana Bergera, která s (cíleně) volně plynoucí Hanekeho režií a divákovým průvodcem (učitelem) dělá z celého tohoto snímku nesmírně silnou podívanou. p.s. mám rád ty "řídké případy", kdy člověk po skončení snímku jen tupě zírá na ubíhající závěrečné titulky a ještě řádnou chvíli si snímek "v sobě dohrává". Tohle je přesně ten případ a musím zároveň konstatovat, že tomu velmi napomohla (zcela určitě to byl i Hanekeho záměr) absence jakékoliv hudby (při závěrečných titulcích). p.p.s. musím přiznat, že se celkem bavím místními spílajícími komentáři na adresu Hanekeho, co se týče „otevřeného, nedořešeného“ a pro velkou většinu neuspokojivého konce. Je vidět, že pro valnou většinu to bude první setkání s režisérem. Zkuste takové snímky jako Kód neznámý, či Utajený. Zde to není apriorně o nějakém „dořešení“ místních případů. Zkuste to nebrat jako detektivku, ta zásadní myšlenka je zcela jasná. Všechno (tedy i zlo) začíná a následně i „klíčí“ ze samotné VÝCHOVY a přelévá se to následně z generace na generaci. (27.05.2011)

Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení... Z podhoubí udupávaného naleštěnou holínkou vyrůstají ty nejjedovatější muchomůrky aneb nad ukázkovou vzpourou deprivantů by shodně zaplakali Koukolík i Freud, nicméně ta není prostorem a časem vázána na severoněmeckou vesničku v době, kdy dračí setba nacismu už pomalu vystrkovala jedové zuby z neplodné hlíny. Jediným protijedem může být lidskost, takže si jdu pohrát se synkem a pak ho vzít k vodě. A doufat... (27.07.2012)

Humanistická sonda doprostřed skupinky černo-bílých lidských duší, sice takřka bez emocí a bez pointy, kterou bychom v případě běžných příběhových měřítek automaticky a neoblomně vyžadovali, ale zato s nejúchvatnějším a nejčistším obrazovým i hereckým znázorněním jedné filmařské vize za dlouhé roky. Dech beroucí střet andělské nevinny a tvrdé disciplíny s násilnou lidskou zvráceností, kde není důležité kdo nebo proč, nýbrž JAK - snad jediný Hanekeho film, u něhož pokud přistoupíme na mistrovu náročnou psychologickou hru, budeme odcházet s hřejivým pocitem nejen diváckého, ale především čistě morálního uvědomění..... (22.09.2015)

Skvělý snímek o morálce, životě, rodině a záhadných vraždách v jedné vesnici za války. Hodně mě zaujalo, že je vytvořen v roce 2009 a je černobílý už jenom díky tomu jsem se na něj chtěla podívat. Herci jsou skvělí a rozhodně reální, jelikož ženské role hrály ty správné "gertrůdy" :D. Rozhodně je nutné se na tento film dívat v originále, jelikož se do něj vžijete ještě více a pokoušíte se řešit záhady, které se tam vyskytují celkem hodně, ani délka snímku není na škodu, jelikož o nudu rozhodně nezakopne nikdo. Takže můžu jen doporučit těm, kteří mají rádi téma 1. sv. války. (14.04.2012)

Naoko obyčejná vesnička, ale přitom v každé domácnosti panuje stísněnost, bují perverze, nebo finanční beznaděj. Režie je chladná a precizní. Bohužel mě to ale prostě zase nasralo. Celou dobu se koukáme na různé konflikty ve vesnici a jejich pomalé vyhrocování, jenže na konec se nedozvíme nic. Kdo to byl, co se stalo s doktorem, služebnou...nic. Možná to mělo diváka posunout do role obyvatele tý vesnice, aby se mohl spolehnout jen na klepy, aby zažil jejich nejistotu... Mě to nasralo. Sice míň, než Funny Games USA, ale nasralo. (16.03.2010)