Medená veža

Strhujúca vzťahová dráma odohrávajúca sa v krásnej, divokej prírode Vysokých Tatier. Výborné herecké výkony všetkých zúčastnených hercov a zručná, profesionálna réžia Martina Hollého mladšieho. Štefan Kvietik v úlohe chorobne žiarlivého horala Pirina je až animálne presvedčivý. Tak isto aj Emília Vašáryová je ako slobodomyslená Saška skvelá. "Medená veža" je súčasťou maličkého zlatého pokladu slovenskej kinematografie. Patrí medzi tých zopár málo slovenských snímkov, na ktoré môžeme byť právom pyšní. **** (04.08.2011)

Som dosť prekvapený, že v čase normalizácie vzniklo takéto dielo. Dej je zasadený do Vysokých Tatier, čím úspešne uniká politizovaniu. V ovzduší panenskej prírody sa dostáva do popredia láska a priateľstvo, keď nerozlučnú trojicu kamarátov zo Stratenej doliny – Pirina (Štefan Kvietik), Valéra (Ivan Rajniak) a R (Ivan Mistrík), osudovo zasiahne príchod študentky Sašky (Emília Vášáryová). Nebezpečné a majestátne prostredie veľhôr ideálne súzvučí so smutným a tragickým príbehom hlavných hrdinov. Na konci filmu zaznie veta ktorá má silné emócie. „Teraz už vieme, čo sme vtedy nevedeli: že človek môže do hôr zutekať pred ľuďmi, ale neutečie pred sebou“. 8,5/10 (02.11.2022)

"Když stane se, že kamarád zaváhal nebo zklamal snad a ty bys prostě věděl rád, zda ještě na něj můžeš dát - vezmi ho do hor, uvidíš!" Vysockij to kdysi hezky napsal, M.Hollý ml. na dané téma stejně tak zfilmoval a právě prostředí Vysokých Tater dodává jeho poetickému snímku neodolatelné Genius loci. Motiv přátelství, solidarity a neuchopitelné krásy přírody konfrontován s tím, že když čert nemůže do jisté nadmořské výšky, nastrčí babu. A po čertech pěknou. Slovenský kinematografický klenot, jenž díky úchvatné kameře spíše připomíná něco francouzského.. "Když ale zuby zatíná, vzteká se a přitom šlape dál, nezřítíš se s ním z žádných skal - on by tě nenechal. Až k vrcholům se bude drát, až tam tě bude podpírat, pak vedle něho pevně stůj a vždy mu důvěřuj..." (08.08.2011)

Ojedinelá kvalita tohto snímku sa začína nenormálne dobrým scenárom, pokračuje vkusnou réžiou Martina Hollého a vrcholí trojicou hereckých predstaviteľov. Balada! Na absolútnom vrcholčeku je potom obdivuhodný výkon sympatickej Milky Vašáryovej, ktorá mala zo všetkých asi najťažšiu úlohu. Keďže nedostala veľa priestoru, musela využiť každučký moment na to, aby do svojej nevďačnej role vliala život a vytvorila skutočný, silný charakter, nie len pobehujúcu figúrku. Dokázala to, funkčne zapadla do celku, vzápätí ho výrazne obohatila a vytvorila jednu z najvýraznejších ženských postáv, aké kedy film zažil. Štyridsať Oscarov! (13.07.2005)

Příběh tří nejlepších kamarádů, mezi které se vetře ten nejhorší nepřítel. Žena. Společně pak překonávají nástrahy vzájemných vztahů a nepříjemných situací. Komorní drama o tom, že láska a přátelství jsou v životě nejcennější, ale je těžké si mezi nimi vybrat. Sympatičtí herci a nádherná příroda slovenských Tater vytváří dokonalé prostředí pro hořko sladký baladický film. Emílie Vašáryová je zde naprosto okouzlující a mladý Mistrík příjemně dokresluje hudební kulisu příjemným vypravěčským přednesem. Dílo ze staré školy, které by nemělo býti zapomenuto už jen pro tu úžasnou poetickou zápletku a nezapomenutelné výkony zasloužilých umělců. 85% (25.04.2015)