Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Krátce po Baladě o sedmi oběšených došlo k druhému uměleckému setkání Emílie Vášáryové s nedávno zesnulým režisérem Martinem Hollým. Uprostřed nádherné tatranské přírody, daleko od nastupující normalizace, vznikl romantický příběh, který dodnes společně s volným pokračováním Orlí pírko (1971) patří mezi nejoblíbenější slovenské filmy. Tři kamarádi, Pirin, Valér a „R“, pracují na malé vysokohorské chatě. Poté, co na chatu dorazí Pirinova manželka Saška, je do té doby nerozlučné přátelství tří mužů vystaveno těžkým zkouškám. „Byl to pokus o útěk před životní realitou. Bukovčanův scénář jsem se snažil ještě víc posunout tak, aby vznikla atmosféra nostalgie po něčem krásném, neuchopitelném a nenávratném,“ vzpomínal režisér. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (204)

džanik 

všetky recenzie používateľa

Skvělé obsazení, naše krásné hory (a Emília), poněkud méně uvěřitelný příběh... Podle záběrů se natáčelo někde pod Baraním sedlem (opakovaně od chaty vidíme oblý Slavkovský štít, Gerlach, dole pak Spišské plesá, na druhou stranu - za filmovou Medenou vežou - pak Belanky). Zajímalo by mě, jestli v té oblasti někdy opravdu existovala chata (?) ()

jatamansi 

všetky recenzie používateľa

Skvostně obsazený film, hlavní role excelentní a i v těch vedlejších špičkoví slovenští herci. Martin Hollý opět dokázal, že je mistr. Ivan Mistrík je jedním z mála herců, kterým toleruji vadu řeči. Jeho sykavky jsou přejemnělé. Křehký Mistrík, mužný Kvietik, jen mi mírně nesedí Rajniak jako svůdník a krasavec, ale to je pochopitelně můj subjektivní názor. Nádherná Milka Vášáryová, křehká, půvabná, oduševnělá. Také Liška se zase jednou vyznamenal. Omlouvám se za citáty, psané slovensky, ale ne se slovenskou klávesnicí  „Člověk može zutekat před luďmi, nikdy však neujde sám před sebou.“ No, upřímně řečeno mne by šlapky na stropě neokouzlily. Stejně jako vědomí, že si o mně někdo hodil krabičkou zápalek. Na valérovi sympatická potřeba nedodržovat zákony. Myslím ovšem v té hluboké totalitě. Jak jedna žena dokáže převrátit domov, vztahy, zvyklosti tří mužů. „Odkedy je ženská v dome, eště som sa tolko nenarobil.“ „Fakt, úplne zdivel, kúpil si aj pyžamo.“ „Kamarát má vždy pravdu, aj keď nemá pravdu.“ „Saška, to bolo cudzie teleso medzi nami. Krásny bacil v Ztratenej doline a v krvnom obehu nášho kamaráta.“ Mistríkovo průvodní slovo je citlivé, jemné, působivé. Minimalistické prostředky pro maximální účinek. „Odkedy sa oženil, eště som sa poriadne nevyspal.“ Mistrně nadávkované, příroda, mezilidské vztahy, kamarádství. Hory, lidé, hudba, voda, sníh. Barva listí na stromech, modravé pleso v údolí. Jediná věc mi na veži vysloveně vadila, byť byla poplatná době, všichni moc kouřili. No, ale to se mi to kritizuje, nekuřákovi. „Tí dvaja sa bili o mrtvú ženu.“ Esence tragédie, těžká a nevyslovená. Medená veža se řadí k mým oblíbeným, a kedže sme na Slovensku, málovravným filmom. Viacej obrázkov jako slov, ale sem sa to vyložene hodí. Vina, nevina, podozrenie, nekonečne vela otázok a ešte viacej odpovedí. Láska až za hrob. Prosto, je to zmáknutý film. ()

Reklama

elanius 

všetky recenzie používateľa

(57/2015) / Medená veža asi úplne neznesie porovnanie s európskymi alebo americkými drámami, ale aj po 45 rokoch má film svoje čaro. Napriek tomu, že zápletka je tragicky ťažká, film sa aj pohybuje v romantickej, poetickej nálade. Vďaka horám a peknému hudobnému motívu. Možno by som prijal keby viac film smeroval s atmosférou k väčšej beznádeji. Prekvapilo, že aj v takto "starom" filme netrhalo každé druhé slovo uši, tak ako to dokážu niektoré moderné slovenské filmy. A hlas Ivana Mistríka by sa dal počúvať hodiny. Možno treba trochu viac námahy, ale slovenská kinematografia môže poskytnúť hodnotný filmový zážitok. Ešte ma napadá. Keď to išlo pred takmer pol storočím za doslova pár korún, prečo to nejde teraz? (8/10) ()

D28 

všetky recenzie používateľa

V mojom veľmi krátkom rebríčku slovenských filmov je na prvom mieste a pri jeho sledovaní sa vždy vo mne premelie neskutočné množstvo emócií.Nechýba ani pocit pýchy,že "sme" natočili takú nádheru.Vek-to je to jediné,čo mám s Medenou vežou spoločné,ona je totiž BEZCHYBNÁ.A určite ma prežije.Vďaka príbehu,ktorý je podaný profesionálne a s citom,vďaka hercom, hudbe,humoru i reálnosti postáv.Vtedy dávno v tom kine to musela byť bomba! ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Spracovanie námetu Ivana Bukovčana (zameriaval sa na štúdie charakterov v hraničných situáciách) v jednom z najlepších slovenských filmov. Kamera, nadväzne k deju zachytáva meniace sa veľhory, uprostred ktorých, vysoko nad ostatnými ľuďmi pulzuje život v celej jeho komike i tragike. Hudba Zdeňka Lišku dotvára divácky zážitok. Život v horách je zachytený nepateticky a predsa podmanivo. K deju: chata Horskej služby vo Vysokých Tatrách. Osadenstvo tvoria traja priatelia, vždy od jari do jesene. Vysokohorskú osamelosť si spestrujú drsnými vtipmi, zvádzaním turistiek, zliezaním stien, alkoholom a pašovaním. Až jeden z nich nespozná mladú dievčinu. Zamiluje sa do nej, zoberie si ju za ženu a onedlho ju privedie na chatu. Zmenená situácia vyvolá zmenené správanie štvorice hlavných hrdinov. Situácia sa postupne vyhrocuje. Každý si nesie svoj kríž do konca. ()

Galéria (23)

Zaujímavosti (29)

  • Exteriéry sa točili v týchto lokáciách: Bratislava, Tatranská Lomnica, Javorina, Lomnické sedlo, Lomnický štít, Kežmarský štít, Gerlachovský štít, štít Bradavica, Veľká vidlová veža, Mengusovská dolina, Skalnatá dolina, Velická dolina, Žabia dolina, Javorová dolina, Zelené pleso a Veľká studená dolina. (pravo)
  • Počas filmovačky ochorel Ivan Mistrík (R) a režiséra Martina Hollého nútili, aby pokračoval v nakrúcaní. Pokúšal sa síce postavu preobsadiť, ale výsledok bol katastrofálny a tak musel vyčkať, kým sa Mistrík nevyzdravel. (pravo)

Reklama

Reklama