V odborné péči

In Treatment je špecifický seriál, ktorý je naozaj vynikajúci, hoci neviem povedať, či by som ho plnohodnotne ("päťhviezdičkovo") ohodnotil nebyť mojej psychologickej "profesionálnej deformácie":) Špecifická forma a svojská dynamika seriálu ma v prvom momente zaskočila, ale za malú chvíľku som mu doslova prepadol. Je až neuveriteľné na súčasnú seriálovú produkciu s akou presnosťou, "nepovrchnosťou" a fundovanosťou sa tu pracuje s učebnicovými psycho pojmami ako prenos, protiprenos, obrany, klient v odpore, sny, podvedomie atď atď. Oceňujem vyhranie sa s každým detailom, dokonca aj so zdanlivo elementárnymi a nepodstatnými "detailíkmi". Rovnako oceňujem, že konečne sa niekto podujal na vykreslenie realistických postáv- Paul nie je žiadny Dr. House kríženy s MacGyverom, ale človek s chybami, ktorému sa terapia darí aj nedarí, ktorý je nadšený z pokroku klienta, ale aj pochybuje o zmysle terapie ako takej a má "burn-out" chvíľky, kde mu občas lezú jeho klienti aj na nervy. In Treatment nie je seriálom pre každého, vyžaduje si dávku tolerancie, istý level IQ a v neposlednom rade hlavne poriadnu dávku EQ. Po prvej sérii (43 dielov) som doslova nadšený, hoci je fakt, že nie všetky diely ma bavili rovnako a mal som svoje obľúbené terapie (Laura, Alex, Gina). Musím ešte spomenúť brilantných hercov, ktorí svoje ťažké role zahrali presvedčivo a vierohodne. ...Teším sa na ďalšie série! UPDATE: 2. séria - nemám slov, sňáď len: GENIÁLNE. Pozerať In Treatment je ako čítať tie najlepšie psychologické kazuistiky. Neskutočne dokonale a vierhodne napísané, zamerané tak ako jednotka na najmenšie detaily. Úplným vrcholom v tejto sérii boli stretnutia s Ginou, no ostatní "nezaostávali". Platí to, čo pri prvom diely, len teraz ešte dva krát podčiarknuté, teším sa na tretiu sériu. A zároveň sa trochu obávam českej verzie (napr. aj s "pani herečkou" Kamilou Magálovou :) UPDATE: 3. séria je asi divácky najmenej sexy, ale zato pekne graduje až do "logického" finále. Tentokrát ma takmer vôbec neoslovili sedenia s "herečkou", ale zase Sunil, Adele a Jesse to dostatočne kompenzovali. Ako psychológ môžem opäť len kvitovať tú až nehoráznu presnosť a bazírovanie na detailoch terapeutického vzťahu, supervízori pridelený ako "dozor" odviedli neskutočnú prácu pri vedení hercov a pri scenári. Stále viac som si nie istý, či by som si dokázal seriál užiť nebyť "profesionálnej deformácie", ale v rámci kontextu je to pre mňa lahôdka! (20.04.2015)

Dlouho jsem hledala něco takového, proto bylo moje očekávání od seriálu asi zbytečně vysoké a byla jsem lehce zklamaná, ale seriál to je povedený, já jen čekala na základě tématu, recenzí a konečně i hodnocení a komentářů tady - prostě něco extra. Českou adaptaci jsem zatím neviděla, takže to nemůžu porovnávat. Líbí se mi, že ja každá epizoda věnovaná jen jednomu pacientovi (což mi lehce připomnělo Skins, nebo Dates a to rozhodně není na škodu) a taky že každého pacienta člověk uvidí víckrát, takže má prostor řekněme relativně "pochopit situaci". A konečně - nečekejte od toho akci! je to konverzační seriál, což mě naprosto vyhovuje, ale rozumím, že úplně pro každého to taky být nemusí (09.01.2015)

Předem říkám, že českou verzi seriálu jsem neviděla a po zhlédnutí In Treatment ani nemám potřebu se na ni podívat. Tenhle herecký koncert plný emocionálních ataků může českej remake jen těžko překonat. Gabriel Byrne předvádí na plátně neuvěřitelný věci a ostatní herci mu zdatně sekundují. Pozorovat, jak se Paul vypořádává se svými pacienty a společně s tím také se svými vlastními problémy, které každý týden řeší se svou terapeutkou a kamarádkou Ginou, mě prostě šíleně baví. V každé sérii si člověk najde oblíbenou postavu, pacienta, do jehož emocí se nejvíce vžije a jehož osudy ho nejvíce zasáhnou. V první sérii to pro mě byla gymnastka Sophie, koketující s představou spáchání sebevraždy, v druhé sérii mě nejvíce zaujala vysokoškolačka April, která se dozvěděla, že má rakovinu a hledá způsob, jak se svou nemocí bojovat. Ve třetí sérii jsem si svého oblíbence úplně nenašla, ale pořád mě všechny postavy dokázaly něčím zaujmout. In Treatment je jedním z mála seriálů, který mě opravdu odzbrojil svou opravdovostí a tím, kolik emocí ve vás vyvolá jeho sledování. Skvělá dvacetiminutová konverzačka, která se vám dostane do hlavy a donutí vás přemýšlet. Jo a kdybych si někdy měla vybrat terapeuta, chtěla bych, aby byl jako Paul. (06.05.2012)

Další vynikající seriál a opět je u toho HBO. Nápad pro mě nový, neotřelý a neméně originální a ve své podstatě přece tak jednoduchý. 1 díl = 1 psychiatr + 1 pacient. Dohromady 5 pacientů, a tak se to střídá den co den, týden za týdnem. Seriál je vesměs natočen těmi nejzákladnějšími postupy (záběr-protizáběr). Co je ale jeho obrovskou devizou, která mě po pár dílech naprosto ohromila. Scénář. Tak brilantně napsaný kousek jsem velmi dlouho neviděl. Ihned si mě seriál získal. Pozn.: Pokud možno nesledovat na ČT2 v dabingu, kvalita je tím sražena snad o polovinu, nevím, proč tuhle příšernost TV opět vyprodukovala. (26.07.2008)

První řada velmi zaujala, jeden z mála seriálů co jde do hloubky, i když přístup je pořád takový povrchnější (američtější). Druhá řada má velmi vlažný rozběh a kvalitních dílů je do náprstku, pro mě bylo rušivé to, že se seriál začal moc zabývat rolí psychologa a pacienti byli až na dalších místech. I kamera a dialogy jsou o hodně slabší než první řada, ale pořád to má něco do sebe. V seriálech solitér určený pro empatické lidi. (90%; 80%) (23.01.2009)