V odborné péči

Mám pocit, že je to výtečná záležitost s blízkými, reálnými postavami. Původní nápad rozhodně bravurní. Na mou maličkost pár dílů velice zapůsobilo a donutilo mě přemýšlet. Vřele doporučuji! Jediná škoda je českého dabingu - to už skutečně nechápu (In treatment, It crowd, Big train.. ) a že je každý díl tak krátký a rychle uteče. (16.03.2009)

Předem říkám, že českou verzi seriálu jsem neviděla a po zhlédnutí In Treatment ani nemám potřebu se na ni podívat. Tenhle herecký koncert plný emocionálních ataků může českej remake jen těžko překonat. Gabriel Byrne předvádí na plátně neuvěřitelný věci a ostatní herci mu zdatně sekundují. Pozorovat, jak se Paul vypořádává se svými pacienty a společně s tím také se svými vlastními problémy, které každý týden řeší se svou terapeutkou a kamarádkou Ginou, mě prostě šíleně baví. V každé sérii si člověk najde oblíbenou postavu, pacienta, do jehož emocí se nejvíce vžije a jehož osudy ho nejvíce zasáhnou. V první sérii to pro mě byla gymnastka Sophie, koketující s představou spáchání sebevraždy, v druhé sérii mě nejvíce zaujala vysokoškolačka April, která se dozvěděla, že má rakovinu a hledá způsob, jak se svou nemocí bojovat. Ve třetí sérii jsem si svého oblíbence úplně nenašla, ale pořád mě všechny postavy dokázaly něčím zaujmout. In Treatment je jedním z mála seriálů, který mě opravdu odzbrojil svou opravdovostí a tím, kolik emocí ve vás vyvolá jeho sledování. Skvělá dvacetiminutová konverzačka, která se vám dostane do hlavy a donutí vás přemýšlet. Jo a kdybych si někdy měla vybrat terapeuta, chtěla bych, aby byl jako Paul. (06.05.2012)

Pro mě nezvyklý typ seriálu plný dialogů imitujících skutečnost se všemi pozitivy i negativy, která to přináší (je nutné obrnit se trpělivostí a nemít příliš veliká očekávání od každého dílu - je to jednoduše běh na dlouhou trať). První série byla poměrně dobrá, nejvíce mě na ni zaujaly příběhy Sophie a Jakea (Amy popravdě až tolik ne, i když byla v páru s druhým jmenovaným), na druhé straně však stály díly s Laurou a - pro mě nejvíce ubíjející díly - s Ginou (s druhou sérií u ní však nastal obrat). Za první sérii jsem dal slabší 4* a rozhodl se dát šanci sérii druhé. Postavy se mi v ní zdají lidštější (menší extrémy než v první sérii), s problémy, které si dokáže každý představit a dokáže se do jejich situace lépe vcítit. Na začátku jsem měl sice určité oblíbence (Walter), ale po několika dílech se rozdíly smazaly a žádný z osudů mi nebyl lhostejný. Druhá série jednoduše vyhrává v emocionalitě i postavách, takže za ni velmi silné 4*. Třetí série bohužel nezajímavá a ubíjející snad až do poloviny (16 dílů není vážně málo na rozjezd!), poté to začíná být zajímavé, ale nevím nevím co s tou Adele, celá ta linii ve mě zanechala hořkou pachuť. 1. série slabší 4*, 2. série silné 4*, 3. série 3*. (30.03.2012)

Ale nevím, jestli ta pětihvězda není za to, že jsem mohla pravidelně docházet za charismatickým Gabrielem :-) Neotřelé, originální, velmi dobré herecké obsazení a i když bych každou sérii zřejmě hodnotila trochu jinak, nemohu si pomoct, celkový dojem byl nadprůměrný a v mnohém poučný, chcete-li inspirující. Takový psychologický, skvělý dialogový koncert pod jednou střechou. (07.06.2013)

Už dávno hovorím, že vo filme/seriáli nie je skoro nič také dôležité ako dialógy. Možno už len herecké výkony. A tie tento seriál teda má oboje. Aj cvokár aj pacienti sú geniálni, normálne na nich vidíte tie city, pochybnosti, myšlienky, strach, vinu, hanbu, pýchu... Je úžasné, že keď hrdinovia rozprávajú nejaký príbeh zo života, divák sa doňho vie absolútne vžiť, pretože väčšina tých príbehov sa v nejakej podobe stala každému z nás. Je to aj tým, ako to títo veľmi kvalitní herci rozprávajú - nie je to sterilný príbeh bez zaujímavej zápletky, ale niečo, čo sa im možno stalo veľmi dávno a napriek tomu im to stále rozjatrí všetky tie dávno zabudnuté pocity, rany a sklamania. Akože, už dávno je mi jasné, že v malom uzavretom priestore sa často dá o živote a ľudskej povahe odhaliť viac ako v trojhodinovom výpravnom filme, ale že na to stačia len 2 postavy, to mi zatiaľ nenapadlo:-) (24.11.2008)