Na úsvite (S04E03)

Patrick McGoohan se v seriálu mihnul několikrát, avšak v tomto dílu dostal dle mého soudu nejlepší příležitost rozvinout své herecké vlohy, jejž ho jednoznačně řadí do rolí všiváků všeho druhu. Jeho plukovník Rumford je mimořádně dobře odolný vůči jakémukoliv nátlaku, silou své osobnosti drží vojenskou akademii mezi těmi nejlepšími v celých Státech. A tak čin, ke kterému se odhodlá, se jeví jako zcela pochopitelný a lze jej chápat jako projev tvrdého, nicméně spravedlivého a věci oddaného člověka. Nelze opomenout ani skvělý dabing, který je obecně v celém seriálu na velice slušné úrovni. Avšak tentokrát se režie strefila do černého, protože dabing pana Bořivoje Navrátila nelze označit jinak než jako excelentní. Málokdy splyne hercova tvář s propůjčeným hlasem tak dokonale jako zde. (28.03.2007)

Veľmi zdĺhavá epizóda, dookola tie isté otázky a nakoniec príde rozuzlenie na úplnej maličkosti. Je pravda, že sa Columbo naučil pekne odpovedať Ano, pane! Ne, pane!, spí v nohaviciach, ale bez saka, no tie vtipné situácie nevyvážia nedostatok zaujímavých postáv. –––– Musíte mi prominout, to já ne, to můj rozum. Je pomalej. Trvá to, než to probere. (02.08.2017)

Columbo je najlepší! mám ho radšej ako Sherlocka, radšej ako Hercula Poirotta, radšej ako Nera Wolfe, mám ho najradšej, je to starý klasik, génius v tele otravného zhrbeného pokrčeného mužíčka so zápisníkom, ktorý sa vždy stráca v jeho vreckách, záhadnou manželkou a smradľavou cigárou a svojim kúzelným a večným: "Málem bych zapomněl . . ." (26.01.2006)

Ten Patrick McGoohan musí být chameleon, když zvládne zahrát vždy úplně jinou postavu, i když je to vrah. Tady se sice ještě nechopil režie, ale i tak se jedná o velmi vydařený díl. Ta Columbova konfrontace s armádním prostředím je zábavná, ale zajímavější by bylo, kdyby se tu objevil Hercule Poirot... Přesto na mě ten díl působí trochu chladně. McGoohan je pokaždé dabován někým jiným, pokaždé skvěle a Bořivoj Navrátil tady možná předčil oiginál. (06.04.2007)

Zaujal nejen nesoulad mezi geometricky přesným buzerplacem (chyběl jen Pepíček Bek se svým „My jdem, my jdem, vojenským pochodem..“) a na něm stojícím detektivem, který vypadá, že zrovinka vypadl z mincovníkové pračky, co bývá ve veřejných prádelnách, ale i režisérův smysl pro detail (úvodní pyrotechnická montáž). Škoda, že stejný smysl neměl i příliš horlivý plukovník, pak by zelený mozek kladl tomu našedlému z doutníkového kouře mnohem větší odpor.. (13.05.2014)